"Byla to lekce z produktivity," viděl Lukáš Nahodil

Jen málokdo z diváků, kteří přišli na utkání Horácké Slavie s Chomutovem, čekal od domácích tak ofenzivní začátek. Hráči Chomutova v prvních deseti minutách doslova nestíhali a domácí si vytvářeli jednu šanci za druhou. Bohužel ani jednou nedostali puk za záda vynikajícího Lundella v chomutovsklé bráně. A když už byl finský gólman překonaný, skončil puk na horní části jeho branky, místo v ní. Pak přišel protiútok, nedůsledně bráněný hráč hostů u bočního mantinelu, přihrávka a teč těsně před brankářem a puk se třepetal v horní části třebíčské brány.
Scénář hodně podobný několika minulým zápasům.

“Nám tam nepadlo vůbec nic, tam byl zakopaný pes. Chtěli jsme, dřeli jsme a v první třetině jsme měli několik šancí. Soupeř pak ukázal zkušenost a z první šance dal gól. Pak když jsme to chtěli zlomit, měli jsme šanci před prázdnou bránou, Rozsíčka (Patrik Rozsíval pozn red.) to vystřelil, ale gólman rychlým betonem puk vyrazil a z protiútoku jsme dostali druhý gól. To nás asi položilo, tam se lámal zápas,“ smutně a se sklopenýma očima hodnotí zápas jeden z nejmladších hráčů zápasu Lukáš Nahodil.

41:29 na střely, přitom skóre 0:4 na góly. Takový je závěrečný účet zápasu hovořící o mnohém. Hosté v Třebíči doslova vyučovali v produktivitě. Jejich protiútoky byly smrtící a chladnokrevně zakončené. Zatímco šance domácích byly mnohdy zakončovány nedůrazně, nebo komplikovaně, málokterá střela šla do horní poloviny brány, nebo jak se říká, pod víko. Když už se zdálo, že tahle šance přece musí skončit gólem, zasáhl v tomto utkání opravdu vynikající gólman Chomutova - Jan Lundell.

Lukáš Nahodil

“Určitě souhlasím s tím, že to byla lekce z produktivity. Oni těch šancí ani moc neměli, ale proměňovali je velmi zkušeně. Těch šancí měli snad jen šest, ale dali z nich čtyři góly a to možná ještě přeháním. My jsme naproti tomu měli dvakrát prázdnou bránu, třikrát jsme nastřelili tyčku, prostě nám to tam nepadlo. To už je, jak se říká, opravdu smůla.“

S přibývajícím časem a stále dokola se opakujícím scénářem utkání jakoby i diváci přestali věřit, že se se zápasem dá ještě něco dělat. Hrálo se v téměř komorní atmosféře. Hráči ale nevypustili ani jeden jediný souboj a bojovali až do poslední sekundy, i když Chomutov už jen hlídal své vedení a nikam se netlačil.
Trenéři slávistů v závěru utkání stáhli hru na tři formace, které na ledě nechaly opravdu všechno. Bohužel vsítit čestný úspěch se nepodařilo.

“Nálada teď po té sérii určitě není dobrá. Když se nedaří, tak ani dobrá být nemůže, ale my to musíme zkoušet dál. Hrát zápas od zápasu a nějakým povedeným utkání to zlomit. Zatím nám to ale nepadá a momentálně nevím co s tím,“ láme si hlavu očividně zklamaný Lukáš Nahodil, jenž v utkání patřil k nejaktivnějším hráčům Horácké Slavie.

V podobném duchu, jako hodnocení Lukáše Nahodila se nesla i pozápasová tisková konference. Hru domácích velmi sportovně ocenil i kouč vítězů, Martin Pešout.

Martin Pešout

„Pro nás, ač ten výsledek je jednoznačný, tak to byl strašně těžký zápas. Chtěl bych smeknout klobouk před hrou domácích, protože kdybychom dnes neměli v bráně skvělého Lundella a tolik zkušených hráčů, tak jsme ten zápas dnes nevyhráli. Dá se říct, že jsme padesát minut byli permanentně pod tlakem,“ uznale ohodnotil hru domácích trenér Chomutova, Pešout, jenž své hráče burcoval na střídačce hlasitými pokyny až do konce utkání, přestože vedli o čtyři branky.

Hodnocení domácího trenéra bylo neveselé, ale i on našel na výkonu svých svěřenců pozitivní věci.

„Co na to říct, kolega Martin Pešout to řekl jasně. Je sice hezké, že uzná, že jsme aktivní, že bojujeme, já nevím co hráčům vyčíst. Oni bojují, lezou po čtyřech, dohrávají souboje, většina z nich. My prostě nedáme góla. Za stavu 0:1 jsme před prázdnou bránou, nastřelená tyčka, pak to gólman to neskutečným zákrokem vyrazí a nahraje tím do samostatného nájezdu, který soupeř naprosto v klidu a s přehledem promění. V tom je ten rozdíl. Ještě nikdy jsem nezažil, abychom chytli takovou šňůru, přitom nemůžu říct, že bychom byli vyloženě bídní. Hrajeme hokej, snažíme se bojovat, ale nedáváme góly, opravdu nevím, kdo to zvedne,“ kroutí hlavou trenér Horácké Slavie Kamil Pokorný.

Stále je ve hře ještě hodně bodů, náskok soupeřů není zatím nijak velký a v tříbodovém systému se může stát cokoli. Toho si je domácí kouč dobře vědom.

Kamil Pokorný

“Mužstvu stále věřím, například Kadaň jsme v této sestavě nepustili dvě třetiny za půlku, pořád věřím, že se zvedneme. Dnes jsme stáhli sestavu na tři pětky a těch patnáct hráčů šlo opravdu na doraz. Lidé nemůžou říct, že bychom to zabalili, ale na gól to nestačilo. Nemůžeme garantovat, že kdybychom přivedli zkušeného hráče, že bude góly dávat. Takoví hráči jsou drazí a my jsme v nějaké pozici. Musí góly dávat naši hráči, kteří se do těch šancí dostávají,“ myslí si trenér v tomto utkání poraženého týmu.

S trenérem Pokorným souhlasil i jeho kolega z lavičky soupeře, který hru domácího týmu hodnotil velmi dobře. Navíc se velmi kolegiálně snažil Třebíčským poradit, jak dál.

“Musím se zastat kolegy Pokorného. Jsem přesvědčený, že kdybyste sem přivedli zkušeného hráče, že se nepodřídí systému, který Třebíč hraje. Vy tady máte dobré, mladé hráče, a pokud budete takto pokračovat, tak jsem přesvědčen, že se to zlomí, to prostě není možné. Dneska měli domácí minimálně patnáct šancí, ale nepadlo to tam. Stejně o vaší hře mluvili i lidé z Brna a Hradce Králové. Máte mladý tým jako třeba Most. Most chytil začátek soutěže, vy chytíte třeba prostředek. Chce to čas, než se ti mladí hráči začnou prosazovat i v této soutěži. Znovu opakuji, že takhle nás ještě nikdo nepřehrál, a to jsme prohráli už čtyři zápasy,“ dodal vládce chomutovské střídačky.

Čas je ovšem luxus, kterého se pomalu, ale jistě začíná třebíčskému týmu nedostávat. Pomalu se blíží polovina první části soutěže, na řadu přijdou odvety a každý bod bude dobrý. Ve třináctém kole zajíždí Třebíč na led aktuálně třetího týmu tabulky do Ústí nad Labem, pak v sobotu doma přivítá nyní druhé Vrchlabí. Oba soupeři jsou silní, ale Třebíčští dokázali, že i s takovými mužstvy dokáží odehrát dobré zápasy.
Takže hlavu vzhůru, pojďme štěstí naproti, každá série jednou končí, jiná pak začíná. Je nejvyšší čas spustit tu vítěznou.