Čím to podle Vašeho názoru je, že se mužům nedaří odpoutat se od třinácté, barážové příčky?
Je to nevyrovnaností výkonů mužstva, a ta je dána mládím našich hráčů a neproměňováním vyložených brankových příležitostí. Jednu dobu už jsme si mysleli, že se to zlomilo a budeme pravidelně bodovat, ale pak přišly další remízy a porážky. Stále ale věříme, že mužstvo se uklidní a bude pravidelně bodovat.
Plánujete ještě nějaké větší zásahy do mužstva, které by vedly ke zlepšení hry?
Stále se poohlížíme po vhodných hráčích, sledujeme i druhou ligu. Jenže hráči nejsou zadarmo a to je náš největší problém. Do konce přestupového termínu ještě chceme tým posílit, abychom byli na zbytek sezóny co nejlépe připraveni.
Pojďme teď k otázkám, které se týkají fungování klubu a věcí, o nichž se mezi fanoušky a třebíčskou hokejovou veřejností hodně mluví a spekuluje. Můžete říci v jaké výši je plánovaný rozpočet klubu a jak se ho daří plnit?
Rozpočet vlastně tvoříme v průběhu sezóny a na jeho plnění prakticky pořád pracujeme. Na to, abychom mohli hrát někde ve středu tabulky, bychom potřebovali nějakých 25 milionů korun. Na odehrání sezóny bez starostí se záchranou by měl být rozpočet alespoň 20 milionů korun. Náš rozpočet je ale pod hranicí dvaceti milionů a stále není naplněný.
Kolik procent rozpočtu pokrývají partneři a kolik ostatní příjmy, například ze vstupného?
Našim největším partnerem je Město Třebíč, kterému je za to potřeba velmi poděkovat. Peníze od města jsou pro nás jistotou a základem, ke kterému přibývají prostředky od dalších partnerů a tyto potom můžeme rozdělovat. Kolik přesně tvoří příjem ze vstupného, to Vám teď na korunu neřeknu, letos je těch zápasů o něco víc, než v minulé sezóně, ale dá se říct, že je to kolem osmi procent z rozpočtu, což je určitě významná částka.
Probíhají, nebo probíhala jednání s firmami ČEZ, TEDOM, MANN + HUMMEL, nebo TTS a další?
S firmou ČEZ jednáme prakticky nepřetržitě. Možná trochu bláhově jsme si mysleli, že když nám tady stojí elektrárna Dukovany, která je velmi významným zdrojem ve výrobě elektřiny v rámci celé Skupiny ČEZ, že se nám podaří dostat k nám více prostředků, než jde do jiných regionů, ale ono to tak bohužel nefunguje. Skupina ČEZ dává hodně peněz do různých volnočasových aktivit po celé republice, jsou různé tlaky na využití těchto prostředků a nám se zatím nedaří získat více. S firmou MANN + HUMMEL máme smlouvu podepsanou a jsou na programu jednání o smlouvě nové. Tato firma nás podporuje, její jméno je i v názvu stadionu. Jednáme dál a věříme, že se nám podaří podepsat minimálně stejnou smlouvu, jako jsme měli dosud. Věřím, že to dopadne dobře, ve firmě dochází k určitým změnám ve vedení společnosti, přesto věřím, že se domluvíme na další podpoře. Firma MANN + HUMMEL nás podporuje významnou měrou. Firma TEDOM nás podporovala významně, ale pak došlo k tomu, že dala přednost jiným aktivitám. Snažíme se znovu po rozvoji firmy navázat společnou řeč, ale je to složité. Pomoc by tomu mohli věci, které nezávisí na klubu, spíš na místě, kde působí. Další firmou, na kterou jste se ptal, je firma TTS a ta nás podporuje. Významně nás dlouhodobě podporují KAPUCÍN REPRO, PBS INDUSTRY , MiDAP, HUHTAMAKI, AVE , KAFKA PNEUSERVIS a celá řada dalších, jsou na našich stránkách a za to jim patří velký dík Trošku se od nás odvrátily stavební firmy, protože tento obor prožívá určitý útlum, nestaví se, nejsou zakázky a tím pádem není z čeho dávat. Stále se snažíme najít další nové partnery, ale stále slýcháme jednu a tu samou odpověď - zasáhla nás krize, sami nemáme na rozdávání, počkejte, možná příště, zkuste to za rok … Firmy dnes nemají zájem jen o reklamu, jako takovou, ale z podpory chtějí něco mít, nějakou zakázku, nebo nějaký obchodní zájem ve městě, kde sport podporují. Snažíme se často lobovat, aby ta firma získala nějakou zakázku v našem regionu a pak z toho může přijít i nějaká podpora pro nás, pro hokej. Je to velice pragmatický přístup, a takto je to dnes nastaveno a nejenom v Třebíči.
V minulé sezóně byl partnerem klubu pivovar, který prohlašoval, že uzavírá partnerství na více sezón, nakonec ale po jednom roce odešel. Proč?
Gambrinus neprodloužil smlouvu z toho důvodu, že výtoč piva nedosahovala takových hodnot, jaké si přes reklamu v první lize představoval. Nešlo jen o náš stadion, ale o celkové zisky firmy. Proto tyto aktivity ukončili a věnují se těm, které jsou pro ně zajímavější. Teď jednáme o náhradě, kterou by mohl být pivovar Ježek, respektive jeho značka Pivovar Černá hora, jíž je Ježek vlastník. Na spolupráci jsme prakticky domluveni a myslím, že to dopadne dobře.
Pokud si dobře vzpomínám, tak v roce 2007 jste v rozhovoru uvedl, že pokud by Vaše osoba byla pro nějakého většího sponzora problém, pak byste svoji funkci opustil. Stále to platí a stále se taková firma neozvala?
Samozřejmě stále to platí. Tohle místo tady není jen pro mne, tak to opravdu není. Jsem sice u hokeje hodně dlouho, znám ho ze všech stran jako hráč, trenér i funkcionář,pracuji osmým rokem ve volené funkci člena Dozorčí rady ČSLH, ale že by to bylo postaveno tak, že já a nikdo jiný, tak to je blbost. Ba naopak hledáme schopné lidi, kteří by šly do klubu pracovat. Pokud by se skutečně ozval nebo našel někdo, kdo zajistí na dostatečné úrovni chod klubu finančně a bude to podmiňovat mojí osobou, tak se Čapek zvedne a první odejde a bude se v klidu koukat na hokej z tribuny. Tahle otázka je naprosto v pořádku a chtěl bych, aby v tom bylo dotazujícím se a spekulujícím jasno.
Zkoušeli jste oslovit slavné odchovance s nabídkou pomoci při propagaci, nebo zajištění provozu klubu? V poslední době se to v několika klubech povedlo a slavná jména odchovanců minimálně se zviditelněním klubů hodně pomohla. Jmenujme Plzeň (Martin Straka, Kladno (Jaromír Jágr), Mladou Boleslav (Radim Vrbata).
Že bychom někoho přímo oslovili s tím, aby nám finančně pomohl, to ne. To je velmi citlivá otázka, požadovat po někom finanční prostředky, to jsme opravdu nezkoušeli. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby některý z odchovanců s chodem klubu jakkoli pomohl. V minulosti někteří z nich řekli, ano pomůžeme, znám tam toho, nebo tam toho, ale ten pravý výsledek z toho nebyl. Doufám, že jednou se dočkáme toho, že se naši odchovanci začnou vracet a třeba jednou i klub sami povedou. Tak by to mělo být, konečně i já jsem jeden z odchovanců klubu, zatím bohužel jen jeden z mála, který se do Třebíče vrátil a pracuje pro klub. V té době hrála Třebíč Krajský přebor a na první trénink tehdy přišlo pouze 7 hráčů. Ve většině klubů je to tak, že ho vedou lidé, kteří mají ke klubu nějaký vztah a až dozrají i naši odchovanci k tomu, že chtějí klubu pomoci, tak to místo tady pro ně je.
Třebíč patří v návštěvnosti v každé sezóně ke špičce první ligy a to i přes to, že se klubu příliš nedaří, nehraje na špičce tabulky. Letos ale opět došlo k úbytku diváků, čím to podle Vás je?
Na to je jednoduchá odpověď, jsou to výsledky, postavení v tabulce. Pokud nebudou odpovídající výsledky a výkony, pokud nebudeme hrát tak, abychom diváky zaujali a strhli, tak nemůžeme čekat, že diváci budou chodit a povzbuzovat. My jsme povinni produkovat takovou hru, která diváka strhne, abychom doslova chtěli „sežrat puk“. Ve hře musí být nasazení, souboje, střelba, musíme na ledě něco vytvářet, co fanouška zaujme a co ocení. Máme dobré pasáže, paradoxně ze silnějšími soupeři, ale neskutečně se trápíme v zakončení, máme mnohdy více příležitostí, ale je až neuvěřitelné co nedáme, soupeř udělá protiútok a skóruje a my to pak honíme, ztratíme hlavu, chceme to vyřešit každý sám, začneme moc přemýšlet a v tom jsme potom pomalí, někdy i nešikovní ve výběru řešení. Na tréninku nám spousta věcí jde a funguje, to znamená, že to máme v hlavách a neumíme to vždy prodat v utkáních. Platí to, co už jsem říkal, naši hráči jsou mladí, mnozí nezkušení, nedokáží zopakovat dobrý výkon, chybí stabilita výkonu, toho dobrého. Musím také ale konstatovat,že se nám několikrát stalo, že hráči se snažili, bojovali, měli šance, diváci povzbuzovali, hráli jsme však přesilovku proti celku ze spodní části tabulky, nedali jsme jasnou šanci, pak jsme dlouho kombinovali, zase nic, soupeř nám to vyhodil a začal se ozývat pískot, někteří začnou nadávat, pár jedinců, ostatní mlčí, a mladí nezkušení hráči najednou neví, co mají dělat, jak mají hrát, pro koho mají hrát, roztřesou se jim kolena a můžeme zápas odepsat. Chtěl bych touto cestou požádat fanoušky o trpělivost a aby mladým hráčům pomohli povzbuzováním v průběhu utkání, když jsou nespokojeni s jejich výkonem, ať jim to dají najevo až pozápase.
Bohužel v alarmujícím stavu je mládež Horácké Slavie. Junioři někdy trénují jen v osmi lidech, starší dorost dává horko těžko dohromady tři pětky. Přitom ještě před pár lety bylo v těchto týmech kolem čtyřiceti hráčů, v srpnu se muselo vždy několika hráčům hledat jiné působiště, protože se nevešli do kádru. Teď hrají všichni, kdo přijdou. Chybí konkurence, čím je tento stav způsoben?
Je to dlouhodobý problém, poslední ročníky se nám nesešly. Spousta hráčů odchází za studiem, někteří odchází do jiných klubů, kde si myslí, že si hokejově pomohou. Mnozí z nich také skončili úplně, hokej je nenaplnil. Je to krize v této věkové kategorii, která se táhne už od žáčků. Už dlouho jsme věděli, že je tam díra. Že se někdy trénuje v takto nízkých počtech je způsobeno tím, že někteří hráči mají v době tréninků školní povinnosti, někdy je příčinou nemoc, nebo zranění. Není to ale vždy, že by trénoval tak malý počet hráčů, jak jste uvedl, ale stalo se to. Možná by stálo za úvahu spojit tréninky staršího dorostu a juniorů, nebo mladšího a staršího dorostu tak, aby to mělo nějakou úroveň. Ale od toho máme v klubu odpovědné lidi, aby to řešili. Hokej je také specifický v tom, že kdo se nenaučí bruslit v mladším věku, tak to pak už jen velice těžko dohání a už většinou nemá ani tu potřebnou vůli. Přijde na led a neumí třeba to, co ostatní, což ho brzo odradí. Musím ale říct, že v mladších ročnících, v přípravce už nám počty dětí zase narůstají a je to hlavně dobrou prací trenérů přípravky pod vedením p.Aloise Neveselého. Je to i odraz toho, kolik dětí je ve školách. Máte ale pravdu,že situace v juniorech a dorostu není dobrá, hodně nás to trápí.
V třebíčském hokeji nikdy nebylo moc peněz, můžete říci, jaký je trend posledních sezón, zda se situace zlepšuje, nebo naopak?
Výrazně se zlepšila pomoc od města, povedlo se prosadit koncepci sportu. Otevřeně říkám, že nebýt města, nebude v Třebíči hokej. Tak to teď je. Prostředky od města jsou určitou stabilní složkou rozpočtu a zárukou toho, že hokej v Třebíči bude. I v tomto jsme ale limitování, podpora od města je rozdělena na provoz stadionu, podporu mládeže a určitá určená část může být použita i na podporu A týmu. Znovu opakuji, nebýt podpory od Města Třebíče, tak tady už hokej není. Co se týká ostatních partnerů, tak musím říct, že někteří současní i bývalí partneři už nepodepisují nové smlouvy, protože na ně dolehla hospodářská krize, nemají zakázky, takže tím pádem mají své vnitřní problémy. Ne pro všechny je hokej aktivitou, kterou mají rádi, a kterou by chtěli podporovat. Ale vraťme se k vaší otázce, finanční zajištění Horácké Slavie je z roku na rok horší a horší. Proto si nemůžeme dovolit nějaké drahé hráče a drahé věci, naopak se snažíme hledat úspory tak, abychom, když to řeknu lidově, přežili. Zdaleka ale nejsme jediní, skončila Chrudim, Vrchlabí, Písek sestoupil a pak se našel partner a koupil na poslední chvíli soutěž.Tábor skončil, nedávno kvůli financím odstoupil z první ligy Havířov, v nejvyšší soutěži se neudržel Vsetín. Těch případů je v poslední době hrozně moc. My touto cestou rozhodně nechceme jít, to ani náhodou. Jsme teď ale v situaci, kdy nedokážeme vyprodukovat více peněz pro hokej. Je to ale otázka celého hnutí, celého regionu. Potřebujeme dát dohromady podnikatele, politiky, poslance, senátory, místní podnikatele, prostě skupinu lidí, která bude mít společný zájem. Jedině pak najdeme zdroje, pokud se to nepodaří, tak stojíme před situací, zda u nás vůbec nějaký hokej bude. Teď nemluvím o tom, že máme špatné výsledky, ale pořád ještě nějaký hokej máme a můžeme na něj chodit. Znovu musím vyzdvihnout roli města, díky kterému máme i do budoucna zajištěnu významnou část rozpočtu, další partneři pak určují výší své podpory, na jaké úrovni budeme hokej dělat a jaké budeme mít výsledky, město nám dává jistotu.
Jak jste z pozice generálního ředitele klubu spokojen se složením výkonné rady? Nechybí tam nějaká výraznější osobnost, ať už politik, nebo člen vedení některé významné firmy?
Složení VR je dobré, ale otázkou je, kdo se chce a může pracovně zabývat každodenními problémy kolem hokeje. Významní podnikatelé, kteří řídí firmy, mají svých starostí ve svých firmách dost, natož aby se bezúplatně starali o hokej. Z funkce ve výkonné radě není žádný zisk, ale jen starosti a práce navíc. Byli bychom velice rádi, kdyby přišel významný podnikatel tak, jako třeba v Havlíčkově Brodě, kde si podnikatel celý klub koupil. Je to tak i v jiných městech, například v Chomutově. Ale není to cesta jediná, v tomto modelu je zase nebezpečí, že když tento podnikatel odjede, nebo se mu přestane dařit, tak je konec hokeje. Když je více menších podporovatelů, tak je to lepší kvůli větší jistotě a stabilitě. Samozřejmě bychom byli rádi, kdybychom mohli v klubu přivítat významného podnikatele, který může sám rozhodnout. Můžu říct, že , když s někým jednám, tak jedna z prvních nabídek je, jestli by se nechtěl podílet i na řízení klubu. Lidé, kteří nám teď pomáhají a které se mi podařilo do chodu klubu zapojit, si zaslouží naše poděkování, protože je to práce náročná a bezúplatná a mnohdy nedoceněná.
Třebíč v poslední době na Vysočině boj o sponzory a partnery prohrává, Jihlava i Havlíčkův Brod jsou krok před námi.
Jihlava je větší město, navíc je krajským městem a z toho vychází i více možností, větší investice, více se tam staví. U nás se toho tolik nestaví, když dostane firma v regionu velkou zakázku, subdodávky dostane někdo další a už jsou zdroje a prostředky i na sponzoring. To je to, co už jsem říkal, zapojení celého týmu lidí, podnikatelů, politiků, pak to může fungovat a já bych si přál, aby to tak bylo i u nás. Ne, že bychom jen seděli a čekali, že za námi někdo přijde, sami hledáme, nabízíme spolupráci. Někdy je to i o štěstí, že z toho daného regionu je třeba významný politik, ministr, podnikatel a má v klubu syna a tím pádem má i zájem na tom, aby klub fungoval. Kdo chce pomoci, hledá způsoby, kdo ne, hledá důvody. Každý však má právo si se svými penězi zacházet podle svého uvážení a byl bych nerad, kdyby to vyznělo tak, že někomu vyčítáme, že nám nepomáhá, tak to opravdu není a ani to tak nemyslím. Nakonec nejsme jediní, kteří podporu potřebují.
Okolo klubu teď panuje taková „blbá nálada“. Proslýchá se, že se hráčům dluží na výplatách a prémiích, že jsou problémy s doplňováním výstroje, hokejek atd.
To samozřejmě souvisí s ekonomickou situací klubu. Hráčům vyplácíme s malým, zhruba čtrnáctidenním zpožděním, protože tak to máme nastaveno. Jinak ale výplaty vyplácíme. Pokud se týká prémií, tak všechny nejsou ještě úplně srovnané. To je něco navíc a já musím říct, že takovou situaci, jako teď nepamatuji, jedeme úplně po hraně, nemáme žádné rezervy ve skladech, všechno kupujeme jen v takovém počtu, jaký velmi nutně potřebujeme k zajištění následujícího utkání. Všechno se zdražuje, nejen výstroj, ale i doprava, rozhodčí, energie a nám partneři peníze spíše ubírají. Musím ale říct, že nejsme jediní, kdo je v podobné situaci. Jistě, je to chyba, ale momentálně jsme v situaci, kdy nejsme schopni zajistit víc finančních prostředků. Někdy dojde i na takové situace, že platíme po částech, abychom alespoň částečně a postupně uhradili závazky.
Na webových stránkách klubu nedávno proběhla anketa, ve které vedení klubu nedopadlo dobře, co na to říkáte?
Tak to je. Vedení klubu je od toho, aby přesvědčilo partnery o tom, že mají své prostředky vložit k nám do klubu. Bohužel pokud se nám toto nedaří, tak si nemůžeme dovolit nějaké extra kvalitní hráče a tím pádem nemůžeme očekávat od fanoušků přízeň a nějakou chválu. Vždycky, když se vyhrává, tak jsou dobří hráči, někdy i trenéři, ale vedení bývá málokdy chváleno, zvláště poté, když nemůže nabídnout hráčům zajímavou smlouvu a ti to samozřejmě předají dál. V našich regionálních podmínkách dáváme mladým hráčům soutěž I. ligy, dáváme jim šanci se zviditelnit a svými výkony a předváděnou hrou si říct v jiných klubech o lukrativní smlouvu. K tomu jim můžete pomoc také Vy - fanoušci. A už jsme zase u toho, že vy to uděláte tehdy, tak jako mnohokrát předtím, ale musí Vás hráči bavit, musí vám něco nabídnout. Mnozí hráči,naši odchovanci, to zde společně s vámi dokázali a můžeme je vidět v nejvyšších soutěžích světa i reprezentace ČR. A to není otázka peněz, je to otázka schopností a vůle. Když se stále opakuje, nemáme peníze, nemáme podmínky, tak mně řekněte , kdo se v dnešní těžké situaci pohrne dělat do vedení klubu, kdo by se k nám přidal a šel do toho s vědomím, že první, na koho se snese kritika, je vedení klubu. Z výsledku ankety nejsme nadšeni, ale nejsme jediní, kde je vedení kritizováno, taková je realita. Fanoušci mají právo vyjádřit svůj názor a kritizovat, jen si dovolím říct, že to právo mají ti, kteří si koupí vstupenku, ne ti, kteří se snaží dostat na zápasy zadarmo, všechno znají a šíří různé spekulace. I takoví bohužel jsou, je to o lidech a charakteru.
Chtěl byste na závěr něco vzkázat fanouškům a příznivcům třebíčského hokeje?
Chtěl bych všem fanouškům, všem příznivcům a vůbec všem lidem okolo našeho hokeje, všem partnerům, hráčům, jejich rodinám popřát v prvé řadě pevné zdraví, protože jsem sám poznal, jak je to někdy složité. Chtěl bych všem popřát hodně úspěchů, pohody, klidu i to potřebné štěstí.Závěrem bych Vás chtěl poprosit,abyste pomohli hráčům svým povzbuzováním, oni se určitě zlepší, hlavně v koncovce a to nám pomůže dostat klub znovu do těch pozic, kam patří. Sami jsme ztraceni. Stále věřím, že kluci ukážou, že hokej umí a že soutěž zajistíme tak, aby byli všichni spokojeni a přinese nám to všem tolik potřebnou radost.