Když plníme, co jsme si řekli, za něco to stojí, ví Jan Wasserbauer

Honzo, máte za sebou třetí přípravné utkání, tentokrát s extraligovou Kometou. Můžete tento zápas zhodnotit z Vašeho pohledu?

“Myslím si, že to byl docela vyrovnaný zápas, hosté využili šance, které měli. Myslím si, že na šance to bylo zhruba stejně, oni prostě ví, jak si s koncovkou poradit. My jsme pořád něco vymýšleli a to je špatně, musíme to zakončovat jednoduše,“ zhodnotil rozdíl v koncovce odchovanec žďárského hokeje.

První třetina, ta byla asi nejvyrovnanější… “Souhlasím,“ přikyvuje s pousmáním šikovný křídelní útočník.

Na konci první části jste dokázal vsítit branku. Mohl byste to popsat, spoustu diváků Vaši gólovou situaci ani nezaznamenalo.

“Já ani nevím, jak to tam padlo,“ začíná své hodnocení autor vedoucí branky na 2:1, “akce šla po křídle, zaváželi jsme kotouč do útočné třetiny. Já jsem to v ní dával na Nahece (Lukáš Nahodil) tandemem a jel jsem do brány. Nahec to prohodil žabkou mezi bránící hráče, kde jsem stál já, mně to trefilo hokejku… Tak to asi bylo. Já jsem ani nevěděl, že je kotouč v brance,“ sympaticky přiznává zásluhu na gólu do šatny svému centru z druhé útočné řady.

Počasí není zrovna hokejové, již minule bylo na stadionu dusno. Dnes to teplo bylo ještě mnohem větší, protože přišlo hodně diváků. Jak to snášíte?

“V takovém teple se nedá ani dýchat, i když přijdeme na stadion, tak to příliš velký rozdíl ani není. Fakt je to složité. Než se oblečeme do výstroje, jsme všichni mokří, už se těšíme, až bude venku trochu zima.“

Na obou stranách se objevilo spoustu hráčů, kteří se vzájemně znají, hráli buď za Horáckou Slavii nebo za Kometu, jak jste tento fakt vnímal?

“Já jsem to nějak neřešil. Kluky jsem poznával, ale že bych o někom něco věděl, to vůbec ne. Já jsem ty kluky znal, ale že bych vnímal, kdo to je, o tom jsem vůbec nepřemýšlel,“ komentoval své znalosti brněnské střídačky dvacetiletý mládežnický reprezentant.

Nějaké hecování se před zápasem neproběhlo?

Je to již třetí přípravný zápas. Jak vidíte posun v hře a sehranosti mužstva?

“Jdeme po krůčkách, jdeme pomalu dopředu, ale pořád jsou ve hře nedostatky. Je vidět, že když plníme to, co máme, potom hra za něco stojí. Ale občas někde ulítnem a to je špatně, musíme se ještě zlepšovat,“ zakončil krátké povídání Jan Wasserbauer.