Měly by se tady asi rovnou jezdit nájezdy, v legraci říká David Dolníček

Chcete vidět samostatné nájezdy? Pak přijďte na hokej v Třebíči. S trochou nadsázky by se tahle pozvánka dala vydávat za pravdu. Alespoň poslední tři domácí utkání třebíčského celku to více než naznačují. Domácí hokejisté ale tuto sérii už chtěli přetrhnout, chtěli své fanoušky a fanynky potěšit vítězstvím v základní hrací době a i díky dvěma brankám Davida Dolníčka k tomu měli slušně nakročeno.
Třicetiletý forvard do zápasu naskočil po téměř dvouzápasové pauze a tréninkovém manku. Hned v prvním střídání zápasu s Benátkami totiž nekoordinovaně upadl a narazil si krční páteř. Na jeho výkonu v utkání s Vrchlabím však pauza nijak poznat nebyla. Dokonce ani fakt, že nastoupil ve zcela nově složeném útoku s Janem Káňou a Martinem Bartošem jeho hře neublížil, spíše naopak. Tento útok v zápase nasbíral dohromady šest kanadských bodů.

“Kluci z Vítkovic jsou šikovní, takže se mi s nimi hrálo dobře,“ vysekl hned na úvod poklonu spoluhráčům David Dolníček.

“Byl to vyrovnaný zápas se šancemi na obou stranách. Od půlky zápasu nás Vrchlabí začalo trošku tlačit a myslím si, že ta remíza byla asi spravedlivá,“ hodnotí Dolníček krátce průběh utkání.

V zákulisí padaly po zápase s Vrchlabím v legraci i takové návrhy, jako zdražení vstupného, protože diváci dostávají více hokeje, než je tomu na jiných stadionech. David Dolníček přišel ale ještě s jiným řešením.

“Fakt je, že by se mohly rovnou jezdit nájezdy a nemuseli bychom se tady šedesát minut honit. (úsměv) Zatím nám není přáno, takže musíme dál šlapat a čekat, že to štěstí se jednou otočí i k nám,“ už s vážnou tváří dodává střelec večera, který nejprve ve třicáté minutě poslal Třebíč do vedení 2:0, aby minutu po snížení na 2:1 opět dal svému celku dvougólové vedení 3:1.

David Dolníček

"Poprvé se puk nějak odrazil a já jsem ho jen doklepl. Byla to práce kluků, kteří puk dobře vybojovali. Podruhé jsem si kotouč vyměnil s Martinem Bartošem a naštěstí jsem tentokrát dal gól. Minulý týden jsem tady asi čtyři tutovky zazdil, takže jsem rád, že dneska jsem aspoň něco dal,“ ulevilo se Davidu Dolníčkovi, jenž se letos do mateřské Třebíče vrátil po roční anabázi v jihlavské Dukle.

Myslíte si, že hokejisté, aby se jim dařilo a dávali branky, bodovali a dobře kombinovali, musí být sehraní se svými spoluhráči v útoku. Tak to Vás David Dolníček musí vyvést z omylu. O tom, že utvoří útočnou trojici s Janem Káňou a Martinem Bartošem, se dozvěděl těsně před utkáním.

“Je to tak, já jsem odpoledne přišel do kabiny na zápas a vůbec jsem netušil s kým budu hrát. Trenér se mě ráno zeptal jestli jsem schopný hrát. Řekl jsem, že to zkusím, tak jsem to zkusil a jsem za to rád,“ usmívá se hráč s vynikajícím hokejovým myšlením a šikovnýma rukama.

V dalším kole posílá los Horáckou Slavii do Berouna, tedy na led mužstva, se kterým se Horáci loni potkali celkem osmkrát, protože Berounští Medvědi, stejně jako Horácká Slavia, museli zachraňovat prvoligovou příslušnost až ve skupině play-out.
Zatímco Horáci v novém ročníku pravidelně bodují a tabulce se drží v jejím středu, Berounu se úvod sezóny nevydařil. Po devíti kolech mají Medvědi jen devět bodů a krčí se na třinácté příčce šestnáctičlenné tabulky. Ve tříbodovém systému jsou ale veškeré kalkulace a závěry velmi zrádné a Berounští budou doma velmi nebezpeční.

“My venku hrajeme vcelku dobře, takže bych nic neměnil a hrál stejně. Jestli jedem do Berouna, nebo do Šumperka, je úplně jedno. Jsou to normální hráči, takže hlavně se nepodělat,“ s klidem Angličana konstatuje se šesti body za čtyři branky a dvě asistence čtvrtý nejproduktivnější muž kanadského bodování Horácké Slavie.

---

Jak to viděl kouč Jaromír Šindel

„David Dolníček je dnes trošku zadýchaný, protože nějakou dobu kvůli zranění zad netrénoval. Vzali jsme to rovnou, sám přišel s tím, že chce do zápasu nastoupit. Jeho zkušenost jsme spojili se dvěma mladými hráči, kteří mají obrovský potenciál (Jan Káňa a Martin Bartoš – pozn. red.). Tihle tři hráči spolu ani jednou netrénovali, šli rovnou do zápasu s tím, že takhle spolu budou hrát. Do poslední chvíle jsme nevěděli jestli nastoupí Marek Laš, takže jsme tuto variantu vyzkoušeli a myslím, že se to povedlo, a že ta lajna hrála velice dobře. Pořád máme handicap u Martina Čecha i u Martina Bartoše. Oba po zraněních ještě nejsou v optimální pohodě a zápasy ještě fyzicky nezvládají celých šedesát minut. Mám ale radost z toho, že jejich souhra funguje, že to jsou hráči schopní a mají potenciál jít do koncovky.“