Nakonec se zápas dostal až do prodloužení i přesto, že domácí vedli už 4:2. I hosté však dokázali využít nabídnutých přesilovek a srovnali na 4:4. Jenže Červenobílí v prodloužení znovu přitlačili na pilu a výsledkem byl krásný gól na konečných 5:4 po prodloužení. Přerov tak ani napotřetí nedokázal Horáckou Slavii porazit, naopak Bílé hvězdy se z vítězství nad tímto soupeřem radují i potřetí, i když k němu dokráčely až v prodloužení.
“Začátek byl od nás špatný, vlastně celá první třetina. Špatně jsme bruslili, ale o přestávce jsme si to vyříkali a do druhé třetiny jsme nastoupili jinak. Líp jsme bruslili, dohrávali jsme souboje a vyhrávali jsme je, z toho byly přesilovky, které jsme využili, a tuto část hry jsme zaslouženě vyhráli. Třetí třetina byla taková vyrovnaná, dostali jsme gól na 4:3, soupeř dostal k dispozici přesilovky, které dokázal využít. Konec už jsme umlátili. Když vezmeme všechny tři třetiny dokupy, tak dva body jsou pro nás dnes super,“ pochvaluje si dvoubodový zisk ze třetího vzájemného klání s Přerovem jeden z nejzkušenějších hráčů třebíčského kádru, Rostislav Malena.
Při srovnání první druhé třetiny nastala ve hře domácího celku velká změna. Nabízí se tedy otázka, co se dělo v kabině o první přestávce. Byla velká bouřka, nebo věcný rozbor a uvědomění si nedostatků?
“Trenéři ani nekřičeli, my jsme si to hlavně vyříkali mezi sebou, že takhle nemůžeme hrát a že to musíme změnit. To se nám povedlo a já doufám, že to pro nás bude recept do dalších zápasů a že tak jako ve druhé třetině budeme hrát už od začátku,“ přeje si poslední pamětník postupu do první ligy ze sezóny 1996 – 1997 v současném kádru HST.
Ano, druhá třetina byla parádní, z pohledu třebíčského fanouška doslova fantastická. Vždyť kdy se podaří dát za jednu třetinu čtyři branky, otočit skóre z 0:2 na 4:2 a jako bonus vyhnat hostujícího gólmana na střídačku. Jenže Přerovští nic nezabalili, ve třetí třetině ještě vystupňovali tempo zápasu a díky nabídnutým přesilovkám, které dokázali využít, srovnali stav utkání na 4:4.
“Soupeř dal ve třetí části dva góly z přesilovek, byla tam jedna odražená střela a hráč dával vlastně do prázdné brány. Spíš než uspokojení si myslím, že jsme se zase začali bát o výsledek a z toho vyplynul i nějaký faul, který soupeř dokázal v přesilovkách potrestat,“ myslí si hráč, ke kterému už neodmyslitelně patří číslo 96 a charakteristický styl bruslení se stále zdviženou hlavou.
Vítězství v zápase s Přerovem bylo šestou výhrou ze čtrnácti domácích zápasů. Proč je tato statistika domácích zápasů takto nepříznivá, neví ani tak zkušený hokejový bard, jakým Rostislav Malena bezesporu je.
“To kdybychom věděli, tak to hned změníme,“ usmívá se. “Nezbývá nám než doufat, že se to prostě změní,“ konstatuje jeden z nejvytěžovanějších obránců celé WSM Ligy.
Celá soutěž teď běží velmi rychlým a našlapaným programem vpřed a po pondělním vloženém kole zajíždí Třebíč ve středu na Kladno, v sobotu na Mikuláše přivítá doma v netradičním čase od 15:00 hodin Benátky nad Jizerou.
“Bude to zase těžký zápas a my do toho musíme jít od první minuty. Doufám, že to vyjde, a když se teď trápíme doma, doufám, že nějaký bod z venku zase přivezeme.“
Jak již bylo zmíněno, patří Rostislav Malena k nejvytěžovanějším obráncům celé soutěže. Trenéři využívají jeho zkušeností v přesilovkách, oslabeních i dramatických koncovkách zápasů.
“Je to určitě těžké, ale mám v týmu takovou roli, tak se ji snažím plnit. Jestli to zvládám, nebo ne, to musí vidět a posoudit trenéři. Já se snažím, když hrajeme přesilovku, aby se gól dal, v oslabení zase abychom to ubránili. Za ty léta jsem na to vytížení zvyklý, vím kde síly trošku ušetřit, kam si najet,“ popisuje osmatřicetiletý obránce své úkoly na ledě, důvěru trenérů a tím pádem i velký ice time, kterého se mu dostává v každém zápase.
Diváci čekali, že po první třetině musí přijít změna, protože jinak by se bodový zisk asi nekonal. 25 - 26 - 28 a 34, to jsou časy vstřelených třebíčských branek. Ten druhý čas patří vyrovnávací trefě na 2:2, kterou v přesilové hře obstaral právě Rostislav Malena.
“Konečně jsme sehráli přesilovku tak, jak jsme si nacvičili, měl jsem stínit před bránou a kluci měli střílet. Puk se ke mně odrazil a já už měl volnou bránu. Zaplať Pán Bůh jsem ho dal,“ popsal na závěr třebíčský odchovanec důležitý gól, který hodně nahlodal sebevědomí soupeře.
