Oldřich Antoš Karel Bachr Pavel Bakus Tomáš Bartejs Václav Bartoš Jiří Beroun Vladimír Bouzek Miroslav Böhm Jaroslav Bulant Vilém Burian Karel Čapek Nikárius Čech Leoš Čermák Karel Černý Martin Dočekal Ivo Dostál Stanislav Dostál Patrik Eliáš Martin Erat Roman Erat Vlastimil Fukal Petr Hanák Libor Havlíček Josef Herčko

Miloš Hildebrand Zdeněk Hirsch Jaroslav Hobza Antonín Holčák Josef Horký Jaroslav Chadim Milan Chalupa Miloslav Jahoda Miroslav Jahoda Miloslav Jaša Viktor Jeřábek Stanislav Jirovský Karel Kabátek Arnošt Kafka Josef Klem Viktor Konečný Jaroslav Kovařík Vladimír Kremláček Pavel Křivonožka Pavel Kubiš Marek Laš Emil Lorenc Tomáš Madrý Jiří Mahr

Rostislav Malena Karel Marek Roman Marek Roman Mejzlík Michal Mikeska Vladimír Nadrchal Lukáš Nahodil Jaroslav Navrátil Josef Nejedlý Ondřej Němec Ladislav Nováček Štěpán Oberreiter Antonín Ošmera Milan Ošmera Miloslav Ošmera Karel Pavlík Jaroslav Pavlů František Pejzl Jaroslav Pernička Kamil Pokorný Karel Polák Luděk Popela Ivo Procházka Jiří Přinosil

Filip Pyrochta Emil Rampír Zdeněk Raus Václav Sládek Miroslav Sláma Josef Smejkal Karel Smejkal Vladimír Sobotka Pavel Stloukal Jan Strnad Bedřich Ščerban Jaroslav Šmíd Oldřich Válek Petr Vazač Karel Vejmelka ml. Bronislav Veselý Jindřich Vidlák Milan Vidlák Vladimír Vlček Tomáš Vondráček František Votýpka Miroslav Winkler Tomáš Zelenka František Žák

Portréty osobností

Oldřich Antoš

Brankář Oldřich Antoš přišel do Třebíče v roce 1960 z Dukly Olomouc. Za Spartak chytal až do sezóny 1965/66, poté přestoupil do Kopřivnice.

Karel Bachr

Střední útočník Karel Bachr, jenž začínal s hokejem v Pokojovicích, vytvořil v Horácké Slavii společně s Miloslavem Jahodou a Janem Strnadem slavný třebíčský útok, který si udržoval ve druhé hokejové lize dlouhou dobu vysokou výkonnost. Po skončení aktivní sportovní činnosti v roce 1965 nastoupil v oddíle na trenérskou dráhu.

Pavel Bakus

Pavel Bakus, třebíčská brankářská legenda. V ročnících 1976/77 a 1977/78 chytal za České Budějovice, během následující sezóny doplnil kádr Elitexu, se kterým postoupil pod hrajícím trenérem Karlem Čapkem a jeho asistentem Václavem Bartošem v sezóně 1982/83 do nově vzniklé II. ligy. Mužstvo opustil o tři roky později, na konci sezóny už stál ale zase v brance. A i když byl pak v ročníku 1987/88 asistentem trenéra Stanislava Dostála, přesto začal v průběhu sezóny zase chytat. V té další už byl pravou rukou Vladimíra Bouzka u mužstva dospělých a pracoval v oddíle i jako trenér mládeže.

Tomáš Bartejs

Tomáš Bartejs je odchovancem Horácké Slavie Třebíč, který odešel v dorosteneckém věku do Liberce, odkud se pak přesunul po dvou letech do Chomutova. V severočeském klubu se prosadil mezi muže, s Piráty postoupil dokonce do extraligy. V premiérovém ročníku v nejvyšší soutěži 2012/13 se jako stabilní bek základní sestavy zasloužil o zachování extraligy ve městě. V sezóně 2016/17 působil nejprve doma v Třebíči, pak si ho ale vytáhla pro vrchol sezóny brněnská Kometa a společně s šesti dalšími odchovanci Horácké Slavie se tak stal mistrem české extraligy. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

Václav Bartoš

Útočník Václav Bartoš, odchovanec kladenského hokeje, přišel do Třebíče po skončení základní vojenské služby v Dukle Olomouc v roce 1960 a třebíčskému hokeji zůstal věrný po celý život. Byl nejen výborným útočníkem, hrál jak na křídle, tak i na pozici středního útočníka, ale po skončení závodní činnosti – třebíčský dres svlékl po deseti letech v roce 1970 – se stal v oddíle velice úspěšným a uznávaným hokejovým trenérem. Působil u žáků, dorostu a několik let i u „A“ týmu. V mládí hrával dobře i fotbal.

Jiří Beroun

Jiří Beroun hrál v Třebíči první ligu až do sezóny 2002/03, ještě v téže sezóně však naskočil třebíčský odchovanec, forvard hrající s 18 na dresu, i do extraligy v dresu tehdejšího HC JME Znojemští orli, se kterým spojil od dalšího ročníku na dlouhé roky svoji hokejovou budoucnost. Horácké Slavii vypomáhal formou střídavých startů ještě v následujících dvou letech, poté se už stal stabilním členem znojemské sestavy. Od léta roku 2011 hrál se Znojmem mezinárodní Erste Bank Eishockey Ligu. V prvním roce účinkování v této soutěži dostal na svůj dres poprvé kapitánské „céčko“.

doc. PhDr. Vladimír Bouzek CSc.

Vladimír Bouzek, výrazná osobnost předválečného i poválečného třebíčského a československého hokeje, třebíčský rodák, který byl přezdíván jako „hokejový profesor“. Byl členem zlaté poválečné generace, která v letech 1947 a 1949 získala pro tehdejší Československo první dva tituly mistrů světa a v roce 1948 získala olympijské stříbro.

Výtečný střední útočník spojil na dlouhé roky kariéru s Horáckou Slavií Třebíč (13 sezón), v ligové soutěži odehrál celkem 11 sezón, sehrál zhruba 120 utkání, v nichž dal 85 branek. Československou republiku reprezentoval v letech 1946 – 1949, nastoupil dvacetkrát a nastřílel 17 branek.

Vladimír Bouzek patřil mezi fyzicky nejlépe připravené hráče, měl vynikající techniku hole. Vždy byl motivovaný, s velkou vůlí po vítězství. Tyto vlastnosti pak přenesl i do své trenérské práce. Muž s kloboukem na hlavě stál za nebývalými úspěchy brněnské Komety, pod jeho vedením vybojovali hokejové legendy deset mistrovských titulů. V letech 1954 – 1956 vedl i národní mužstvo Československa, se kterým vybojoval v roce 1955 bronzové medaile. U reprezentace působil znovu i s Vladimírem Kostkou (pozn. red.: další slavný třebíčský rodák, kouč mistrů světa z roku 1972) v letech 1964 – 1966 (dvakrát stříbrná medaile na MS).

Třebíčský odchovanec získal řadu ocenění, je například členem Síně slávy českého hokeje i členem mezinárodní Síně slávy IIHF. Vladimír Bouzek byl i vynikajícím fotbalistou, třikrát reprezentoval v národním mužstvu.

Miroslav Böhm

Pan Miroslav Böhm byl zaměstnancem podniku Elitex a dlouholetým brusičem bruslí na zimním stadionu. Dlouhé roky aktivně a obětavě pracoval v oddíle ledního hokeje, až do svého předčasného úmrtí při tragické havárii střešní konstrukce na zimním stadionu. Ta se zřítila 24. října roku 1977 ve večerních hodinách. Kromě pana Böhma zahynul i Štěpán Maruš, studující gymnázia a hráč dorostu Elitex Třebíč.

Jaroslav Bulant

Křídelní útočník Jaroslav Bulant přišel do Spartaku, který hrál druhou ligu, ze Sokola Okříšky v roce 1959. V sezóně 1965/66 byl nejlepším střelcem mužstva. Velmi dobrý bruslař i technik hrál po dobu své základní vojenské služby v Brně.

Vilém Burian

Vilém Burian je nadějný odchovanec Horácké Slavie Třebíč. Dorosteneckou a juniorskou extraligu hrál kromě Třebíče i ve Spartě Praha. 4. prosince roku 2009 sehrál svůj první extraligový zápas v dresu Kladna. Větší příležitost dostal až v Českých Budějovicích v sezóně 2011/12. V předešlém ročníku byl forvard s jednašedesátkou na dresu společně s Petrem Obdržálkem lídrem Horácké Slavie. Za dalším extraligovým angažmá odešel vytáhlý forvard do Komety Brno, kde se stal v sezóně 2013/14 vicemistrem extraligy. Po čtyřech letech v dresu Komety se stěhoval do extraligové Olomouce, kde se potkal s Markem Lašem.

Dr. Karel Čapek

Dr. Karel Čapek, útočník, jenž začínal s hokejem v Třebíči, kam dojížděl z obce Okřešice. Do „A“ týmu nakoukl poprvé coby sedmnáctiletý dorostenec v sezóně 1967/68. V devatenácti letech odešel na základní vojenskou službu do Trenčína, poté hrál jedenáct sezón I. hokejovou ligu v mužstvu VSŽ Košice. V ligovém hokejovém týmu se mu podařil rekordní výkon, kdy nastřílel 6 branek za jedno utkání. Nastoupil také za národní hokejový tým ČSSR. Po návratu do Třebíče v roce 1982 byl nejprve hrajícím trenérem „A“ mužstva, posléze hlavním trenérem mužů, pracoval i s dorostem a juniory. Čtyři roky trénoval ženskou hokejovou reprezentaci České republiky. 13. června roku 1991 se stal výkonným pracovníkem a vedoucím sekretariátu klubu, v roce 1998 ředitelem SK Horácká Slavia Třebíč.

Osoba Karla Čapka je neodmyslitelně spjata s novodobými úspěchy třebíčského hokeje. Po jeho příchodu do klubu dokázala Horácká Slavia postoupit z krajského přeboru až do první ligy, v níž působí od sezóny 1997/98 nepřetržitě.

Nikárius Čech

Dlouholetý hráč borovinské Jiskry Třebíč, zkušený útočník Nikárius Čech, jenž se objevil v Horácké Slavii už jako mladíček na začátku války a pak i po ní, posílil Spartak v roce 1958. Po skončení hráčské kariéry, od sezóny 1966/67, se stal novým trenérem mužů. „A“ tým vedl několik let.

Leoš Čermák

Leoš Čermák je dalším odchovancem Horácké Slavie Třebíč, který se probojoval do extraligy a svými výkony se prosadil i do reprezentace. V dresu se lvíčkem na prsou měl blízko k účasti na mistrovství světa v roce 2008 v Kanadě, odcestoval s týmem dokonce za oceán, trenér Hadamczik dal nakonec ale přednost jiným útočníkům, a proto poslal Čermáka předčasně domů.

Důrazný silový útočník, zarputilý bojovník a rozený střelec z třebíčské hokejové líhně, jenž nastupuje s číslem 12, je trojnásobným vicemistrem republiky – za rok 2002 s Vítkovicemi a za roky 2012 a 2014 s Kometou Brno. Vytouženého prvenství v české nejvyšší soutěži se dočkal v sezóně 2016/17, kdy dovedl jako správný kapitán Kometu k mistrovskému titulu po dlouhých jednapadesáti letech. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

Karel Černý

Obránce Karel Černý začínal s hokejem v Horácké Slavii, později působil i v nově vzniklém Spartaku Třebíč, kde hrál také kopanou. Jako fotbalista nakonec přestoupil do Jiskry Třebíč, za kterou hrál posléze i hokej. Po skončení bohaté sportovní činnosti byl několik sezón hokejovým trenérem mládeže ve Spartaku.

Martin Dočekal

Martin Dočekal je nadějný odchovanec Horácké Slavie Třebíč. Po dvou sezónách v 1. lize, které odehrál v mateřské Horácké Slavii, se rtuťovitý forvard rozhodl posunout v kariéře dál a podepsal smlouvu s brněnskou Kometou. Ve městě pod Špilberkem absolvoval letní přípravu a zaujal natolik, že měl místo v základním kádru – možná i vinou některých zraněných hráčů – jisté. Do extraligy vstoupil slušně a dostal se i do užší nominace na nejlepšího nováčka soutěže, v průběhu sezóny pak střílel branky i na hostování v Třebíči. Ročník 2013/14 okořenil titulem vicemistr extraligy, v play-off ovšem kvůli kontroverznímu pravidlu o startech hráčů nenastoupil. Po sezóně 2015/16 si připsal dva starty v seniorském reprezentačním družstvu České republiky. V sezóně 2016/17 se stal společně s Kometou Brno a šesti dalšími odchovanci Třebíče mistrem české extraligy. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

Ivo Dostál

Ivo Dostál začínal s hokejem v Třebíči, spolu s Romanem Mejzlíkem odešel hrát do Dukly Jihlava extraligu. Hned v premiérové sezóně 1987/88 skončil s Jihlavou v lize na třetím místě. Nejvyšší soutěž si zahrál také v Olomouci, tři starty si připsal i v reprezentaci. Do Třebíče se vrátil a podílel se na jejím historickém postupu do první ligy. V Horácké Slavii působil obránce hrající s číslem 55 od roku 1995 do roku 1999, poté už nastupoval pouze v nižších soutěžích.

Ing. Stanislav Dostál

Obránce Stanislav Dostál, odchovanec prostějovského hokeje, přestoupil do Spartaku v roce 1960 a zůstal v Třebíči nejen do konce aktivní hráčské kariéry, ale i po ní. Uměl hrát výborně pozičně, ovládal hru tělem, dobře střílel. Jako trenér se věnoval převážně mládeži. Se žákovskými i dorosteneckými mužstvy měl celou řadu úspěchů. Byl několik let předsedou trenérské rady a má velký podíl na zavádění moderního pojetí tréninku a na špičkové úrovni v mládežnickém hokeji v Třebíči.

Patrik Eliáš

Patrik Eliáš je asi nejznámějším odchovancem Horácké Slavie Třebíč. Jako první z vyhlášené hokejové líhně se totiž dokázal prosadit v zámořské NHL. Dvakrát se mu podařilo v barvách New Jersey Devils zvednout nad hlavu ceněnou trofej lorda Stanleyho (v letech 2000 a 2003), blízko třetího triumfu byl v roce 2012.

Třebíčský rodák se zapsal nesmazatelně do historie organizace z Newarku. Je nejen nejlepším střelcem v historii klubu, ale dokonce i suverénně nejproduktivnějším hráčem v historii Devils. Jako sedmý český hokejista dosáhl produktivní útočník, k němuž patří neodmyslitelně číslo 26, ve své šestnácté sezóně magické hranice 1000 utkání v NHL.

Ikona klubu New Jersey Devils se neztratila ani v reprezentaci. Už v roce 1994 získal Patrik Eliáš bronzovou medaili na mistrovství světa juniorů, byl členem i All-star teamu turnaje. O čtyři roky později byl nominován na nejlepšího nováčka NHL, zúčastnil se poprvé i seniorského mistrovství světa ve Švýcarsku, odkud si odvezl bronzovou medaili.

Eliáš se zúčastnil i ZOH v Salt Lake City, Světového poháru v roce 2004, má doma i bronzovou medaili ze zimních olympijských her v Turíně. Nechyběly ani účasti na MS v Kanadě, Švýcarsku a ZOH ve Vancouveru, kde vykonával funkci kapitána týmu. Poslední medaili z Mistrovství světa si odvezl v roce 2011 ze Slovenska.

V letech 2009 a 2012 obdržel Patrik Eliáš Zlatou hokejku pro nejlepšího hokejistu České republiky.

Martin Erat

Třebíčský odchovanec, útočník Martin Erat, se poprvé více proslavil, když v roce 2001 vyhrál s českým národním výběrem Mistrovství světa hráčů do 20 let a od té chvíle působí na výsluní mezinárodní hokejové scény prakticky nepřetržitě. Nedlouho po zisku juniorského zlata naskočil poprvé do kanadsko-americké NHL a v týmu Nashville Predators působil s roční pauzou až do sezóny 2012/13.

V národním dresu prožil další úspěch na začátku roku 2006, kdy český tým vybojoval na olympijském turnaji v Turíně bronzové medaile, a po vyřazení Nashvillu v play-off NHL si jej trenér české reprezentace vybral do týmu pro právě probíhající Mistrovství světa v Lotyšsku. Zde si Martin, přes drobné potíže s třísly, vedl skvěle a s týmem bez největších českých hvězd získal stříbrnou medaili. V kanadském bodování týmu skončil na druhém místě s 8 body (3G+5A) v devíti odehraných zápasech.

V roce 2008 se Martin Erat zúčastnil společně s Patrikem Eliášem MS v Kanadě, v roce 2010 pak nechyběl na ZOH ve Vancouveru. Ani jednou z toho ale nebyly stupně vítězů. Třetí nejcennější kov bral Martin Erat společně s Ondřejem Němcem na MS 2012 ve Finsku a Švédsku.

V sezóně 2016/17 se stal společně s Kometou Brno a šesti dalšími odchovanci Třebíče mistrem české extraligy. Pod vytouženým dvanáctým titulem, na který ve městě pod Špilberkem čekali jednapadesát let, se výrazně podepsal. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

Roman Erat

Roman Erat hrající s číslem 9 je dalším odchovancem Horácké Slavie, který se prosadil natrvalo v tuzemské nejvyšší soutěži. V rodné Třebíči odehrál poměrnou část své hokejové kariéry (v sezóně 2001/02 byl lídrem klubové produktivity), vyrůstal společně se svým mladším bratrem Martinem, který to dotáhl do zámořské NHL.

V roce 2002 přestoupil šikovný útočník do extraligového Znojma, kde byl po sezóně vyhlášen druhým nejlepším nováčkem extraligy. Největšího úspěchu ve Znojmě dosáhl roku 2006, kdy se Orli umístili celkově na třetí příčce. Ve Znojmě setrval až do extraligového konce (duben 2009), poté se přesunul společně s licencí do Brna, kde patřil k nejlepším hráčům. V roce 2012 vybojoval s Leošem Čermákem i Kometou titul vicemistra extraligy.

V prosinci roku 2004 oblékl Roman Erat jedenkráte i reprezentační dres se lvíčkem na prsou v přátelském utkání proti Bělorusku (4:0).

Vlastimil Fukal

Vlastimil Fukal byl v roce 1997 jednatelem klubu, od roku 1998 pak členem výboru a později i předsedou klubu SK Horácká Slavia Třebíč. Zasloužil se zejména o ekonomickou stabilitu klubu.

Petr Hanák

Dlouholetý útočník Horácké Slavie, Petr Hanák, debutoval v „A“ týmu Třebíče v sezóně 1982/83. Nejvíce se mu dařilo v útoku s Michaelem Kralertem a Romanem Markem v ročníku 1990/91. Výborný třebíčský útočník hrál za Třebíč až do roku 1992.

Libor Havlíček

Libor Havlíček byl jedním z největších talentů konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let. Úžasný technik, jenž vynikal skvělou přihrávkou, kličkami a čichem na góly, hokejově vyrůstal v Třebíči, kde exceloval až do svých 17 let. Poté odešel za zkušenou do Brna, se kterým spojil nakonec většinu své ligové kariéry. Povinnou dvouletou vojenskou službu odsloužil v Dukle Jihlava, kde pod vedením Jaroslava Pitnera ještě zdokonalil své herní umění. Nejčastěji nastupoval v útoku s Černíkem a Augustou. Po vojně se vrátil do Brna, v dresu Zetoru odehrál dalších sedm sezón. Zde hrál nejčastěji nejprve s Číhalem a Mrázem, později pak byli jeho spoluhráči v útoku většinou Nekola a Otoupalík. V roce 1984 odešel do zahraničí, působil hlavně v SRN.

Střední útočník s výborným pohybem patřil k nadprůměrným ligovým hráčům. Ročník 1978/79 byl asi jeho nejlepší sezónou – pronikl i do reprezentace a na Mistrovství světa. Z turnaje, který se konal na jaře roku 1979 v Moskvě, si odvezl stříbrnou medaili. Už od prvního utkání hrál přitom v naší elitní formaci s Ivanem Hlinkou a Jaroslavem Pouzarem. Na turnaji sice neskóroval, ale připsal si čtyři asistence. Celkem odehrál v reprezentaci 31 utkání, ve kterých vstřelil 5 branek. Jeho ligová bilance se zastavila na 11 sezónách, 421 utkáních a 126 brankách.

Josef Herčko

Obránce Josef Herčko byl oporou zadních řad Horácké Slavie už coby dorostenec v sezóně 1965/66. Po vojně strávené v Písku odešel v roce 1969 do tehdejšího Gottwaldova, kde hrál až do sezóny 1975/76 střídavě nejvyšší soutěž a I. ČNLH. V lize si připsal celkem 91 startů, 10 branek a 7 asistencí. Po letech ve Zlíně zamířil do Olomouce.

Miloš Hildebrand

Útočník Miloš Hildebrand, který byl nejlepším střelcem mužstva v sezóně 1962/63, absolvoval základní vojenskou službu v Košicích, kde hrál za Duklu a se kterou tehdy postoupil do nejvyšší hokejové soutěže. Po vojně zamířil produktivní forvard do Slavie Praha.

Zdeněk Hirsch

Zdeněk Hirsch začínal v Horácké Slavii jako hokejista, postupně potom pracoval v oddíle jako trenér mládeže, trenér „A“ mužstva, předseda komise mládeže a nakonec i jako předseda oddílu. Byl jedním z prvních, kdo se začal systematicky věnovat mládežnickému hokeji v Třebíči.

Jaroslav Hobza

Jaroslav Hobza byl zakládajícím členem Horácké Slavie a propagátorem ledního hokeje v Třebíči. Sám hrával společně s dr. Kupcem, Kabátkem, Hainem nebo Blažkem bandy hokej. Dlouhá léta působil v klubu jako obětavý funkcionář, ať už jako jednatel nebo sekretář. V začátcích i pozdějších letech nesl na svých bedrech nejen problémy finanční, ale i existenční problémy hráčů. Do týmu mužů přivedl mj. v patnácti letech Vladimíra Bouzka, když ho předtím objevil na rybníku Kuchyňka.

Antonín Holčák

Obránce Antonín Holčák přestoupil do Spartaku z Jiskry Třebíč na podzim roku 1965 a později se stal i kapitánem mužstva. Byl mnohonásobným reprezentantem Třebíče nejen v hokeji, ale také v kopané. Hokejistou byl výborným, fotbalistou snad ještě lepším.

Josef Horký

Křídelní útočník Josef Horký, odchovanec třebíčského hokeje, jenž měl výbornou fyzickou kondici, díky které byl snad nejlepším bránícím křídelním útočníkem, který kdy v Třebíči působil, a jenž byl v sezóně 1977/78 nejlepším střelcem mužstva, si zahrál také v Brně. Třebíčský dres vysvlékl až ve svých čtyřiceti letech. Zastával též funkci trenéra mládeže.

Jaroslav Chadim

Dlouholetým hráčem Třebíče byl její odchovanec, útočník Jaroslav Chadim. V sestavě „A“ mužstva se objevil už na konci šedesátých let, kariéru ukončil po sezóně 1981/82. V ročníku 1971/72, když hrál v útoku se sedmnáctiletým dorostencem Liborem Havlíčkem, jenž vyhrál s velkým náskokem kanadské bodování, byl nejlepším střelcem mužstva.

Milan Chalupa

Bývalý trenér Horácké Slavie Třebíč, Milan Chalupa, si během své kariéry zahrál v NHL za Detroit a vybojoval dvakrát titul mistra světa (1976, 1977). Ve sbírce má i dvě stříbrné medaile ze zimních olympijských her. Slavný defenzivní obránce s obrovským přehledem a výbornou nahrávkou se v sezóně 1993/94 ve čtyřiceti letech vrátil v dresu Dukly Jihlava do československé ligy, kde byl v té době jasně nejstarším hráčem. Za Duklu odehrál celkově 440 zápasů a nastřílel 49 branek. V Třebíči působil jako trenér dvakrát, celkem v šesti sezónách. V ročníku 1996/97 se podílel na historickém postupu Horácké Slavie do první ligy. V Třebíči objevil pro českou extraligu i reprezentaci například Michala Mikesku.

Miloslav Jahoda

Útočník Miloslav Jahoda začínal s hokejem v Horácké Slavii, ve které vytvořil společně s Karlem Bachrem a Janem Strnadem slavný třebíčský útok, který si udržoval ve druhé hokejové lize dlouhou dobu vysokou výkonnost. Několik sezón hrál ve Spartaku Třebíč také fotbal.

Miroslav Jahoda

Miroslav Jahoda byl dlouholetým brankářem Horácké Slavie. Z vojny se vrátil v roce 1968. Patřil k nejlepším hráčům v sezóně 1970/71, i o dva roky později byl základním stavebním kamenem mužstva ZMS. Za Třebíč chytal až do roku 1979.

Miloslav Jaša

Miloslav Jaša, odchovanec Horácké Slavie Třebíč a její dlouholetý hokejový útočník, hrával za Horáckou Slavii také fotbal a patřil ve své době spolu se svým bratrem Josefem Jašou mezi nejlepší třebíčské tenisty. V sezóně 1939/40 se stal s Horáckou Slavií vicemistrem hokejové ligy, když ve finále Mistrovství Čech a Moravy byl lepším pouze celek LTC Praha.

Viktor Jeřábek

Útočník Viktor Jeřábek, bývalý dlouholetý kapitán třebíčského hokejového mužstva, byl odchovancem Třebíče. Zahrál si i za Duklu Trenčín. V sezóně 1970/71 byl nejlepším střelcem mužstva. Po skončení závodní činnosti v roce 1977 zastával krátkou dobu funkci vedoucího „A“ mužstva, později se věnoval funkcionářské práci v tělovýchově, byl i vedoucím Sportovního areálu JED.

Stanislav Jirovský

Stanislav Jirovský byl oblíbený dlouholetý ledař, jenž připravoval údajně nejkvalitnější ledovou plochu ve střední Evropě, ale také dlouholetý trenér mládežnických mužstev a zejména nejmenších žáčků Horácké Slavie. Pod jeho vedením vyrostlo několik výborných hokejistů, například Vladimír Sobotka, třetí odchovanec Třebíče ve slavné NHL.

MUDr. Karel Kabátek

Nestor třebíčského sportu, MUDr. Karel Kabátek, patřil ke generaci hokejových pionýrů, která zažila hokejová utkání na třebíčských rybnících Kuchyňka a Obůrka. Miloval sice hokej, ale zdaleka to nebyl jen tento nejrychlejší kolektivní sport, který pan Kabátek aktivně provozoval. Výborný hokejista Spartaku Třebíč byl také vášnivým tenistou a velmi dobrým fotbalistou. Pro svoji veselou povahu byl velmi oblíbený nejen mezi spoluhráči, ale celou sportovní veřejností Třebíčska. MUDr. Karel Kabátek byl velkou personou třebíčského sportu.

Ing. Arnošt Kafka

Ing. Arnošt Kafka začínal jako talentovaný žáček s hokejem v Třebíči, z dorostu pak odešel do Brna na vysokoškolské studium. Nějaký čas hrál ještě hokej v „A“ mužstvu Náměště nad Oslavou. Později se stal společníkem klubu SK Horácká Slavia Třebíč, s. r. o. a členem výkonného výboru Horácké Slavie, zodpovědným za úsek mládeže.

Ing. Josef Klem

Útočník Josef Klem byl odchovancem DSK Třebíč a po odchodu hráčů Horácké Slavie do Brna, kam byla prodána licence, se stal osobností třebíčského hokeje, zejména pak v nově vzniklém Spartaku Třebíč. Po skončení své bohaté sportovní kariéry se věnoval ve Spartaku trenérské činnosti. Ing. Josef Klem byl však také vynikajícím fotbalistou, minimálně tak dobrým jako hokejistou.

Viktor Konečný

Útočník Viktor Konečný začínal s hokejem v třebíčské přípravce, v „A“ týmu debutoval v sezóně 1981/82, vojenskou základní službu absolvoval v Dukle Tábor. Po návratu do Třebíče prokazoval svoje střelecké schopnosti – v sezónách 1984/85 a 1985/86 byl nejlepším střelcem mužstva – po odehrání několika sezón ale předčasně s hokejem skončil.

Jaroslav Kovařík

Jaroslav Kovařík byl dlouholetým brankářem Horácké Slavie. Z vojny se vrátil v roce 1967, za Třebíč chytal až do roku 1974.

Vladimír Kremláček

Obránce Vladimír Kremláček, odchovanec DSK Třebíč, byl spolehlivým hráčem v zadních řadách nově vzniklého Spartaku Třebíč. Po skončení závodní činnosti zůstal hokeji věrný a působil ve Spartaku jako trenér.

Pavel Křivonožka

V roce 1973 nastoupil do funkce trenéra Pavel Křivonožka a došlo k podstatné změně ve strategii klubu. Na výboru si Křivonožka prosadil nové metody, vydobyl pro hráče určité výhody v odměňování, prosadil soustředění mužstva a uvolňování hráčů ze zaměstnání. Prioritou oddílu se stala výchova mládeže.

Pavel Kubiš

Pavel Kubiš, rodák z Náměště nad Oslavou, patřil do úspěšného družstva žáků Horácké Slavie, ze kterého odešla celá pětka hráčů do zlínského extraligového dorostu (mj. i Martin Čech či Pavel Bulička). Ve Zlíně se šikovný útočník postupně vypracoval ve stabilního a dlouholetého člena základní sestavy „A“ mužstva, kvalitními výkony si vysloužil několikráte i pozvánku do reprezentace, Českou republiku reprezentoval také v mládežnických kategoriích. Horácké Slavii pomáhal formou hostování v sezónách 2004/05 a 2005/06. Největšího úspěchu se dočkal v deváté zlínské sezóně, na jejímž konci zvedl nad hlavu Masarykův pohár, trofej udělovanou od roku 2014 českému mistru.

Marek Laš

Marek Laš patří k dalším nadějným odchovancům Horácké Slavie Třebíč. Aniž by hrál nejvyšší juniorskou soutěž, dostal se do reprezentačního výběru ČR20, kde na sebe upozornil. V juniorském věku se prosadil do týmu mužů, poté okusil extraligové angažmá v Plzni (ve své premiérové sezóně v extralize byl nominován na cenu pro nejlepšího nováčka O2 extraligy). V nejvyšší soutěži se ale výrazněji neprosadil, a proto následoval návrat do mateřské Třebíče, kde produktivní forvard pookřál. Nejčastěji nastupoval s číslem 39. Od sezóny 2014/15 hrál stabilně extraligu v Olomouci.

MUDr. Tomáš Madrý

MUDr. Tomáš Madrý, dlouholetý lékař třebíčských hokejistů, od roku 1995 do roku 1997 byl lékařem u národního mužstva žen a od roku 1997 působí jako lékař u národní juniorské hokejové reprezentace.

Emil Lorenc

Útočník Emil Lorenc, jenž přišel do Třebíče z Okříšek v roce 1963, absolvoval vojnu v Dukle Litoměřice. Několik sezón byl nejlepším hráčem Spartaku. Kariéru ukončil po sezóně 1972/73, poté působil v oddíle jako trenér mladých hokejistů.

Jiří Mahr

Útočník Jiří Mahr byl dlouholetým hráčem Horácké Slavie. V týmu mužů debutoval v postupové sezóně 1982/83, kdy tým postoupil po třech neúspěšných pokusech do II. národní hokejové ligy. V následujícím ročníku byl nejlepším střelcem mužstva. Za Třebíč hrál až do přelomu 80. a 90. let.

Rostislav Malena

Rostislav Malena je odchovancem Horácké Slavie Třebíč, do týmu mužů poprvé nakoukl v sezóně 1995/96. Byl členem týmu, který vybojoval historický postup Třebíče do 1. ligy. Za extraligou odešel do Zlína, hokejovou budoucnost pak spojil na dlouhé roky s Duklou Jihlava. Zahrál si i za Kladno nebo Kometu Brno. V sezóně 2007/08 odehrál 8 zápasů za mateřskou Horáckou Slavii, v létě roku 2012 se pak do rodné Třebíče ofenzivní obránce hrající nejčastěji s číslem 96 vrátil natrvalo. Po ukončení aktivní sportovní činnosti se stal trenérem mládeže.

Karel Marek

Útočník Karel Marek byl dlouholetým hráčem Horácké Slavie. Do Třebíče přišel před sezónou 1964/65 z Brna, kariéru ukončil po ročníku 1971/72. Ještě lepším útočníkem byl jeho syn Roman, odchovanec třebíčského hokeje.

Roman Marek

Odchovanec třebíčského hokeje, Roman Marek, výborný útočník, jenž hrál převážně na postu centra. Technicky nadaný forvard byl v sezóně 1989/90 nejlepším hráčem týmu. Třebíčský dres svlékl v roce 1991 a poté se stal velmi úspěšným trenérem žákovských mužstev. Dlouholetým hráčem Horácké Slavie byl i jeho otec Karel.

Roman Mejzlík

Útočník Roman Mejzlík začínal s hokejem v Třebíči, společně s Ivo Dostálem odešel hrát do Dukly Jihlava extraligu. Hned v premiérové sezóně 1987/88 skončil s Jihlavou v lize na třetím místě, v ročníku 1990/91 se podílel na posledním vítězství Dukly v extralize. V roce 1990 byl Mejzlík draftován v 8. kole jako 164. hráč v pořadí klubem Edmonton Oilers, připsal si i šest startů v reprezentaci.

Nejvyšší soutěž si zahrál i ve Zlíně, kde vybojoval v sezóně 1994/95 titul vicemistra, a za Kometu Brno. Ještě jednou se vrátil do Jihlavy, aby pak po jejím sestupu do první ligy v roce 1999 zamířil do Německa. Zde odehrál de facto po sezóně v klubech ESC Dresdener Eislöwen a EHC Memmingen. Hráčskou kariéru ukončil druholigovou sezónou 2001/02 v dresu havlíčkobrodských Rebelů.

Do Třebíče se vrátil v roce 2002, kde vykonával postupně asistenta trenéra Milanu Chalupovi, respektive Rostislavu Čadovi, a posléze Ladislavu Koldovi, respektive Karlu Čapkovi. V sezóně 2007/08 asistoval Josefu Horešovskému (později Kamilu Pokornému). Poté spolupracoval na stejném postu dva roky v Jihlavě zejména s Josefem Augustou. V ročníku 2010/11 byl krátce hlavním trenérem „A“ týmu Horácké Slavie. V Třebíči poté působil dlouhé roky jako šéftrenér mládeže i trenér juniorů.

Michal Mikeska

Michal Mikeska je jedním z předních odchovanců Horácké Slavie Třebíč, podílel se na jejím historickém postupu do 1. hokejové ligy, dokázal se prosadit v extralize i na mezinárodním poli v týmu reprezentace České republiky, v jejíž dresu vyhrál v roce 2002 kanadské bodování Baltika Cupu (direktoriátem turnaje byl vybrán i do All-stars týmu turnaje a zvolen nejlepším hráčem). Michal Mikeska, hrající od nepaměti s číslem 11, proslul svým důrazem, bojovností a tahem na branku, s chytrostí jemu vlastní dokázal brankovou příležitost vytvořit i zakončit, byl všestranným útočníkem s moderním pojetím hokeje. Kromě toho byl známý i svým osobitým humorem a býval považován za šoumena mezi extraligovými mantinely.

V roce 2004/05 se stal společně s Pardubicemi mistrem české extraligy a byl dokonce i nejproduktivnějším hráčem celého soutěžního ročníku, díky čemuž zvítězil ve fanoušky volené anketě Hokejová jednička. V anketě Zlatá hokejka obsadil 13. příčku. V sezóně 2007/08 se stal s týmem Salavat Yulajev Ufa mistrem ruské superligy.

V průběhu soutěžního ročníku 2013/14 se rozhodl pomoci mateřskému klubu, kam se vrátil po dlouhých patnácti letech. Dres Bílých hvězd oblékal od 18. do 46. kola. V devětadvaceti zápasech, ve kterých prokazoval své bohaté zkušenosti a zejména výborný přehled na ledě, vstřelil 3 branky a připsal si 9 asistencí. Po utkání v Litoměřicích, hraném 1. února 2014, se rozhodl pro pauzu. Na ledě se pak již do konce sezóny nikde neobjevil a od nového ročníku se stal trenérem staršího dorostu v Pardubicích.

Vladimír Nadrchal

Vladimír Nadrchal, další slavné jméno hokejové historie, které se na okamžik spojilo s Horáckou Slavií.

Začínal s hokejem sice v Pardubicích, ale na vojnu přišel do Brna a už tam zůstal. V brance Komety nastupoval dlouhých 18 let, podílel se na osmi brněnských titulech. V reprezentaci si zachytal v 65 utkáních, v roce 1958 ho v Norsku zvolili jako náhradníka nejlepším gólmanem mistrovství světa. Byl prvním brankářem v Československu, který ke krytí obličeje použil plastovou masku – stalo se tak na Mistrovství světa ve Švýcarsku v roce 1961 v Ženevě a Lausanne. Celkově se zúčastnil osmi mistrovství světa a tří olympijských her. Po skončení aktivní kariéry začal na konci 80. let trénovat žáky TJ Zetor Brno, následně i seniory. V sezóně 1977/78 byl do Brna povolán trenér Zdeněk Kepák a třebíčského týmu se ujal Vladimír Nadrchal. Mužstvo trénoval s asistenty Pejzlem a Bartošem i následující ročník.

Lukáš Nahodil

Lukáš Nahodil se stal klenotem Horácké Slavie v novodobých dějinách. V mládežnických kategoriích patřil k nejlepším hráčům, vypracoval se i v elitního útočníka prvoligového klubu. V sezónách 2008/09 a 2009/10 byl lídrem mužstva. Dravého centra si v Třebíči vyhlédly extraligové Pardubice, kam přestoupil po sezóně 2009/2010 a se kterými se hned dvakrát radoval z vítězství v extralize. Výrazněji se ale podílel ve svých třiadvaceti letech až na druhém triumfu v ročníku 2011/12. Po sezóně pak přivezl poprvé do Třebíče pohár pro vítěze extraligy. V mateřské Horácké Slavii nastupoval nejčastěji s číslem 19. Od sezóny 2014/15 patřil k lídrům pardubické sestavy. Po sezóně 2016/17 přestoupil do brněnské Komety. Podílel se tak na obhajobě mistrovského titulu Brna v ročníku 2017/18 (pozn.: v průběhu sezóny byl vyměněn do Mladé Boleslavi). Po šesti vydařených zápasech v dresu Komety (3G +1A) následující sezóny 2018/19 se stěhoval do Olomouce, kde se potkal s Markem Lašem a Vilémem Burianem.

Jaroslav Navrátil

Útočník Jaroslav Navrátil začínal hrát v Horácké Slavii hokej i fotbal. Nejčastěji hrával v útoku s Vladimírem Bouzkem a Karlem Polákem. V roce 1948 odešel hrát ligu do Brna, kam byla prodána licence. Když se pak vrátil do Třebíče, věnoval se hezkou řádku let z pozice trenéra zejména mládežnickému hokeji, byl i zaměstnancem zimního stadionu.

Josef Nejedlý

Křídelní útočník Josef Nejedlý, odchovanec třebíčského hokeje a mnohonásobný reprezentant Třebíče, si držel dlouhou dobu vysokou výkonnost. Už v ročníku 1966/67 byl nejlepším hráčem i střelcem mužstva, v sezóně 1972/73 pak nejlepším hráčem soutěže a nejlepším střelcem ZMS. Po skončení aktivní sportovní činnosti se věnoval jako trenér mládežnickému hokeji.

Ondřej Němec

Ondřej Němec je zřejmě nejlepším odchovancem Horácké Slavie Třebíč, který kdy vynikl na postu obránce. S hokejem začínal na třebíčském zimním stadionu v šesti letech, v patnácti přesídlil do Vsetína, kde hrál postupně za dorost, juniory a následně i v extralize dospělých. V roce 2002 si jej vybral na celkově 35. místě v draftu NHL tým Pittsburgh Penguins, do Ameriky se ale nadějný obránce příliš nehrnul a dokázal se prosadit v extralize a posléze i v reprezentaci České republiky. Defenzivní obránce startoval i na turnajích juniorských MS (3. místo na MS do 18 let v roce 2002, 4. místo na MS do 20 let v roce 2004).

V roce 2005 přestoupil Ondřej Němec ze Vsetína do Karlových Varů, se kterými se dočkal prvních úspěchů na klubové scéně. V sezóně 2007/2008 bral s týmem Energie titul vicemistra extraligy, v dalším ročníku pak už byl mistrem české nejvyšší soutěže.

Svou píli korunoval rodák z Třebíče v roce 2010, kdy se stal mistrem světa v ledním hokeji. Navíc má doma i bronzové medaile z MS 2011 a 2012. Skandinávské mistrovství světa už bylo čtvrtým v řadě, na kterém Němec startoval. V předchozích letech na svoji šanci zahrát si na MS trpělivě čekal v dějišti šampionátu, v roce 2012 už patřil mezi základní šestici defenzívy národního týmu.

Lídrem zadních řad byl na MS 2014 v Bělorusku, kde vykonával funkci asistenta českého výběru a kde skončil druhý v bodování obranců turnaje. Ve stejné sezóně se stal s pražským Lvem vicemistrem Kontinentální hokejové ligy a členem All Star týmu soutěže. V anketě Zlatá hokejka 2014 se umístil na výborném dvanáctém místě.

V sezóně 2016/17 se stal společně s Kometou Brno a šesti dalšími odchovanci Třebíče mistrem české extraligy. Na vytouženém dvanáctém titulu, na který ve městě pod Špilberkem čekali jednapadesát let, měl jako asistent kapitána Leoše Čermáka výrazný podíl. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

MUDr. Ladislav Nováček

MUDr. Ladislav Nováček působil patnáct let v oddíle (1974 – 1989) jako lékař třebíčských mládežnických mužstev, po celou dobu byl členem Komise mládeže a nakonec i jejím předsedou. Když mu někdy zbyla chvilka času, kterého on jako chirurg nikdy mnoho neměl, neváhal si obout brusle a pak mezi mantinely pomoci trenérům při trénincích žáků či dorostu.

Štěpán Oberreiter

Útočník Štěpán Oberreiter, odchovanec Třebíče, pochází z Okříšek. Během studií hrál hokej v ligovém Slovanu Bratislava, pak se vrátil do Třebíče a po skončení aktivní sportovní činnosti se stal trenérem u mládežnických mužstev Horácké Slavie i u „A“ týmu.

Antonín Ošmera

Křídelní útočník Antonín Ošmera, odchovanec třebíčského hokeje a výborný bruslař, jenž byl dlouholetým kapitánem a dlouhodobě jedním z nejlepších hráčů i střelců mužstva, nastoupil po skončení své aktivní sportovní činnosti na trenérskou dráhu. Věnoval se v Horácké Slavii mládežnickým mužstvům, zejména dorostu a juniorům.

Milan Ošmera

Výborný obránce Milan Ošmera, syn bývalého reprezentanta ČSR, třebíčského odchovance Miloslava Ošmery, začínal s hokejem v Brně. Základní vojenskou službu absolvoval v Dukle Trenčín, poté hrál několik sezón ligu v Ingstavu Brno, pak přestoupil do Kopřivnice a v letech 1978 – 1985 byl hráčem Třebíče, kde potom po zranění kolene ukončil svou sportovní kariéru. V Horácké Slavii hostoval z Brna už v sezóně 1970/71. Milan Ošmera patřil k nejlepším třebíčským obráncům, zdobily ho přesné přihrávky i dobrá střelba.

Miloslav Ošmera

Obránce Miloslav Ošmera, který začínal s hokejem na rybníku Kuchyňka a posléze v Horácké Slavii, reprezentoval Československou republiku na třech mistrovstvích světa v ledním hokeji – v letech 1952, 1953 a 1954.

Dres ligové Horácké Slavie oblékl poprvé v šestnácti letech, zrovna v té sezóně (1939/40), kdy byla druhým nejúspěšnějším mužstvem ligy. Z Třebíče přestoupil společně s dalšími hráči v roce 1948 do Brna, kam byla prodána ligová příslušnost, a když Zbrojovka po dvou letech sestoupila, odešel s Bouzkem do Vítkovic. Na vojně hrál za ATK Praha, pak zase zamířil do Vítkovic. Do Třebíče se vrátil jako hrající trenér v roce 1961. Poté postupně trénoval Ingstav, CZ Bělehrad (pozn. red.: Crvená zvezda) a několik let působil ve švédské Kiruně. Ještě jednou se vrátil do Ingstavu, naposledy trénoval Kopřivnici.

Karel Pavlík

Třebíčský talentovaný odchovanec Karel Pavlík, jenž hrával na postu obránce a patřil k našim nejlepším hráčům, přestoupil do Třince, kde hrál jedenáct let první ligu a se kterým postoupil v roce 1995 do extraligy. V nejvyšší soutěži stihl odehrát 52 utkání, v sezóně 1996/97 vypomáhal ve svých pětatřiceti letech Horácké Slavii k postupu do 1. hokejové ligy. Poté ukončil hráčskou kariéru a dal se v Třinci na dráhu trenéra mládeže.

Jaroslav Pavlů

Třebíčský rodák Jaroslav Pavlů okusil už v sedmnácti letech ligu v Plzni. Po sezóně odešel do Rudé hvězdy Brno, se kterou vyhrál pod trenérem Bouzkem dva tituly. Znovu se vrátil do Spartaku Plzeň, za který odehrál rovných deset sezón. V roce 1969 se bývalý reprezentant ČSSR odstěhoval do Itálie, kde nestupoval nejprve za celek HC Latemar a od roku 1972 za italské Bolzano, v jehož dresu odehrál dvě sezóny i se svým synem Martinem. Ten sehrál v dresu národního týmu Itálie neuvěřitelných 225 utkání (drží italský rekord). Jaroslav Pavlů se po skončení aktivní sportovní činnosti (hráčskou kariéru ukončil ve 46 letech) věnoval úspěšně trenérské práci u dospělých i mládeže.

František Pejzl

František Pejzl, známá osobnost třebíčského hokeje i kopané, začínal v Horácké Slavii, byl brankářem jak hokejovým, tak i fotbalovým. Hned, jak svlékl třebíčský dres po skončení své aktivní sportovní činnosti, věnoval se trenérské práci v hokeji jak u mládeže, tak i u „A“ mužstva Spartaku Třebíč.

Jaroslav Pernička

Jaroslav Pernička začínal hrát hokej na pozici pravého křídla v DSK Třebíč. Od roku 1938, kdy odešel na studia do Prahy, nastupoval za Spartu Praha. Po návratu z Prahy hrál Pernička krátký čas s Polákem a Bouzkem v útoku Horácké Slavie, jenž byl nazýván „útok snů“.

Kamil Pokorný

Kamil Pokorný přišel do Třebíče v době hokejového boomu, kdy se Horácká Slavia stala špičkovým týmem druhé ligy a bojovala o postup do ligy první. Vynikající obránce s tvrdou a přesnou střelou, jenž nosil na zádech číslo 15, pomohl třebíčskému týmu v prvních dvou barážích (v té první byl kapitánem mužstva). Tu vítěznou už rtuťovitý kouč sledoval z lavičky jako asistent trenéra Milana Chalupy. Do této role ho odsoudily zdravotní problémy. Na pár sezón si pak odskočil do Havlíčkova Brodu, kterému výraznou měrou pomohl jako hlavní trenér k postupu do první ligy. Pak přišel návrat do Třebíče, pro kterou pracoval úspěšně na pozicích trenéra a sportovního manažera s maximálním nasazením až do konce sezóny 2014/15, kdy se stal asistentem trenéra Aloise Hadamczika v brněnské Kometě. Po boku Libora Zábranského se v sezóně 2016/17 podílel na mistrovském titulu, na který ve městě pod Špilberkem čekali jednapadesát let. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

Karel Polák

Karel Polák, další slavný odchovanec Horácké Slavie z let předválečných a poválečných, hrával na pozici levého křídla, nejčastěji nastupoval v útoku s Vladimírem Bouzkem a Jaroslavem Navrátilem. Byl elegantním a rychlým bruslařem a společně s Bouzkem vytvořili od svých šestnácti let sehranou dvojici, která dokázala naplnit ochozy stadionů. V sezóně 1939/40 se stal s Horáckou Slavií vicemistrem hokejové ligy, když ve finále Mistrovství Čech a Moravy byl lepším pouze celek LTC Praha. Po skončení hráčské kariéry působil Polák ve Spartaku jako trenér mládeže a později i „A“ týmu. Byl i výborným hráčem kopané.

Luděk Popela

Luděk Popela, třebíčský hokejový patriot, který obětavě, bez ohledu na své osobní volno, zajišťuje „svůj“ klub. Funkcionářskou dráhu začínal v druhé polovině 70. let jako vedoucí mužstva dorostu, od roku 1988 byl vedoucím „A“ mužstva. Dlouhodobě byl navíc pověřen i vedením provozu zimního stadionu.

MUDr. Ivo Procházka

Výborný sportovec – atlet a později sportovní lékař hokejového oddílu, MUDr. Ivo Procházka, zemřel 23. září roku 1976. Od roku 1978 se na jeho počest koná každým rokem turnaj mladšího dorostu „Memoriál MUDr. Ivo Procházky“.

Jiří Přinosil

Talentovaný Jiří Přinosil, který byl v letech 1965 – 1967 vyhodnocen nejlepším dorostencem, odešel na studia do Olomouce, kde hrál kromě hokeje i tenis. Později se přestěhoval do Německa, jeho syn je známý světový tenista a reprezentant Německa.

Filip Pyrochta

Obránce Filip Pyrochta začínal s hokejem v Třebíči, prošel mládežnickými kategoriemi, od dorosteneckého věku přesídlil do Liberce. Už v kategorii staršího dorostu nastupoval pravidelně na liberecké prvoligové farmě v Benátkách nad Jizerou. V sezóně 2013/14 se zúčastnil mistrovství světa do osmnácti let, kde vykonával funkci asistenta českého výběru. Další dva hokejové ročníky strávil v kanadské QMJHL. Po návratu začal hrát pravidelně extraligu a s týmem Liberce dokráčel až do finále. Už v následující sezóně 2017/18 nastupoval stabilně v první obranné dvojici Bílých tygrů. Po sezóně navíc dostal pozvánku z reprezentace, zúčastnil se i Švédských hokejových her a uzavřel dvouletou smlouvu s Nashvillem Predators. Nastupoval však jen na farmě v AHL za Milwaukee Admirals a v ECHL v týmu Atlanta Gladiators, a proto se vrátil do České republiky, kde se domluvil na spolupráci s Kometou Brno. V průběhu sezóny 2020/21 odešel do Vítkovic, aby pak zamířil do finské SaiPy a švédského Lulea HF, kde získal stříbrnou medaili.

Emil Rampír

Střední útočník Emil Rampír, hrající s číslem 9, přestoupil do Spartaku ze Sokola Okříšky v roce 1959. Byl technickým hráčem, který dokázal v každém zápase překvapit soupeře nějakou fintou či nečekanou přihrávkou. V sezóně 1962/63 patřil k nejlepším hráčům Spartaku. Mužstvo opustil v roce 1964.

Zdeněk Raus

Obránce Zdeněk Raus, odchovanec Třebíče, hrál po čas svých studií ligu za Slovan Bratislava. V sezóně 1978/79 vstřelil jednu branku v kvalifikaci o postup do I. ČNLH. Po ukončení hráčské kariéry se stal oddílovým trenérem mládeže i „A“ týmu, později pak trenérem fotbalovým.

MUDr. Václav Sládek

MUDr. Václav Sládek, veliký příznivce třebíčského hokeje. V mládí byl aktivním atletem, hrál také ve Spartaku hokej, později zastával úspěšně funkci trenéra třebíčského hokejové „A“ mužstva. Téměř dvacet let byl lékařem týmu mužů, dlouhé roky obětavě asistoval při utkáních mládežnických mužstev jako lékař, někdy vypomáhal i ve sboru rozhodčích a časoměřičů.

JUDr. Miroslav Sláma

Miroslav Sláma patřil do zlaté poválečné generace, která získala pro Československo v roce 1947 na pražské Štvanici historicky první titul mistrů světa a v roce 1948 pak přidala olympijské stříbro. Reprezentační obránce začínal s hokejem v DSK Třebíč. Během 2. světové války přestoupil do klubu I. ČLTK Praha, se kterým vyhrál národní hokejovou ligu. Navíc se stal s devíti brankami králem ligových střelců.

Ke konci války byl Sláma vězněn v koncentračním táboře Terezín (až do osvobození 8. května 1945 Rudou armádou). Po válce dokončil studia na právech a získal titul doktor práv. V prosinci roku 1948 se zúčastnil s týmem LTC Spenglerova poháru. Domů se již nevrátil a zůstal ve Švýcarsku, kde se věnoval hokeji plných pět let, jako hráč i trenér. V roce 1953 se přestěhoval do USA.

Josef Smejkal

Josef Smejkal byl dlouholetým členem výboru oddílu, věnoval se převážně mládežnickému hokeji jako předseda Komise mládeže, má velké zásluhy na rozvoji třebíčského mládežnického hokeje a na jeho vysoké úrovni. Byl u vzniku sportovních tříd.

Karel Smejkal

Útočník Karel Smejkal podával dlouhodobě spolehlivé výkony. V „A“ týmu mužů hrál pravidelně po návratu z vojny od sezóny 1980/81, kariéru ukončil po ročníku 1987/88. Společně s Oldřichem Válkem startoval v dorosteneckém národním mužstvu ČSSR.

Vladimír Sobotka

Vladimír Sobotka je třetím odchovancem Horácké Slavie, který se probojoval do zámořské NHL. Talentovaného útočníka si v třebíčském dorostu vyhlédl Vladimír Růžička, jenž ho vytáhl do Slavie Praha, kde hrál nejvyšší soutěž dorostenců a poté i juniorů. Dokázal se prosadit i v české extralize, a když hokejově vyzrál, šel zkusit štěstí za velkou louži. Nejprve působil na farmě Bostonu a poté i v prvním týmu Bruins. Po třech letech byl vyměněn do St. Louis, kde začal novou zámořskou kapitolu.

Dravý forvard vyniká bruslením, technikou, umí číst hru, hraje agresivně, je důrazný a nebojácný a přidává pořádnou porci hokejové chytrosti. Navíc dokáže být patřičně produktivní. Vladimír Sobotka je jedním z největších talentů českého hokeje posledních let.

Po vypadnutí St. Louis Blues z play-off v sezóně 2011/02 byla nadějná účast Sobotky na Mistrovství světa, trenér národního týmu ho ale kvůli přetlaku hráčů na postu centra nakonec neoslovil.

Do seniorské reprezentace se tak měl podívat až na ZOH v Soči, proti bylo ale zraněné koleno, které Sobotkův debut v národním týmu znovu odložilo. Do třetice to však konečně vyšlo. St. Louis vypadlo právě v olympijské sezóně z play-off a protože prošel třebíčský odchovanec úspěšně výstupní lékařskou prohlídkou, bylo jasné, že navzdory vypršenému tříletému kontraktu s Bluesmany pojede na Mistrovství světa do běloruského Minsku.

Sice ho schvátila v průběhu turnaje nemoc, přesto byl na ledě nepřehlédnutelný a nepostradatelný (9Z, 2G+4A). Za své výkony byl zařazen mezi tři nejlepší hráče českého výběru na MS. Po úspěšné sezóně se objevil Sobotka v elitní desítce ankety Zlatá hokejka 2014.

Pavel Stloukal

Talentovaný Pavel Stloukal hrál už v dorosteneckém věku v sezóně 1964/65 společně s dorostenci Viktorem Jeřábkem a Miroslavem Winklerem stabilně za „A“ mužstvo Spartaku. Dorostenecký útok byl kladem sezóny, po zásluze byl také nominován do reprezentačního dorosteneckého výběru Moravy. Stloukal odešel záhy na studia do Brna, kde hrál za KPS.

Jan Strnad

Útočník Jan Strnad je odchovancem třebíčského hokeje, debutoval v ročníku 1954/55, ve Spartaku odehrál celých dvanáct sezón, ve kterých patřil vždy k nejlepším hráčům. Společně s Miloslavem Jahodou a Karlem Bachrem vytvořil slavný útok, který si udržoval ve druhé hokejové lize dlouhou dobu vysokou výkonnost.

Bedřich Ščerban

Legenda československého a českého hokeje. Bedřich Ščerban, poslední jihlavský držitel Zlaté hokejky z roku 1991, začínal v Dukle už v roce 1983. Podílel se na zisku tří mistrovských titulů – dvou ve „zlaté“ éře osmdesátých let, i toho pro Duklu posledního, v roce 1991. V jihlavském dresu (v nejvyšší soutěži) odehrál celkově 347 zápasů, dal v nich 36 branek a na 72 jich přihrál. Zúčastnil se celkově osmi Mistrovství světa, získal pět bronzových medailí. Ze tří účastí na ZOH má i jednu bronzovou medaili. V národním dresu sehrál úctyhodných 211 zápasů, vstřelil v nich deset branek. I pro jeho přesnou rozehrávku a tvrdou a přesnou střelu si ho vyhlédli ve finském Taparra Tampere, čtyři sezóny odehrál za švédský Brynäs Gävle. Po návratu ze Skandinávie si zahrál za mateřskou Duklu a za Vsetín, aby pak zamířil do Essenu a Freiburgu.

Třebíč měla tu čest, že hrál na konci kariéry necelé tři roky v jejím dresu. Vynikající obránce hrající s číslem 7 vykonával funkci kapitána, patřil ke klíčovým hráčům na ledě, předával bohaté zkušenosti. Poté se vrátil do mateřské Jihlavy, kdy ukončil v sezoně 2007/2008 po třiadvaceti zápasech aktivní kariéru, neboť onemocněl mononukleózou. Rada města ho posléze zvolila novým jednatelem jihlavského klubu.

Jaroslav Šmíd

Výborný střední útočník Jaroslav Šmíd byl dlouholetým hráčem Třebíče. Dres „A“ mužstva oblékl už v sezóně 1966/67, hráčskou kariéru ukončil až na koci sedmdesátých let. V sezóně 1978/79 byl nejlepším střelcem kvalifikace o postup do I. národní hokejové ligy. V útoku tehdy nastupoval s Josefem Horkým a Jaroslavem Chadimem.

Oldřich Válek

Oldřich Válek začínal na zimním stadionu v Třebíči v šesti letech. Po vyučení musel na vojnu, a protože dostal nabídku od jihlavské Dukly, kterou obdivoval, neváhal. Právě v Jihlavě pak prožil podstatnou část své kariéry a propracoval se do československé reprezentace. V roce 1980 se zúčastnil mistrovství světa juniorů, v září následujícího roku už hrál na Kanadském poháru v dresu seniorského „A“ týmu. Za něj přidal i tři starty na mistrovství světa, v letech 1983, 1985 a 1989. V roce 1983 bral stříbro, v roce 1989 bronz, památný pražský šampionát v roce 1985 mu přinesl titul mistra světa. Na vrcholný podnik sezóny byl nominován i v roce 1986, pro nemoc nakonec ale ani v jednom zápase na turnaji nenastoupil.

Vyjma reprezentačních úspěchů se radoval Válek společně s Duklou Jihlava ze čtyř mistrovských titulů v nejvyšší soutěži. V sezóně 1984/85 se stal s 38 brankami společně s Vladimírem Růžičkou králem ligových střelců. Silový útočník je i členem elitního Klubu ligových střelců, jelikož ve své kariéře nastřílel více než 250 branek v nejvyšší soutěži a reprezentaci. Válek jich stihl celkově 274. V reprezentaci odehrál 81 zápasů a dal 25 gólů.

Od 22. ledna 2019 je členem Síně slávy českého hokeje.

Petr Vazač

Brankář Petr Vazač přišel do Třebíče v roce 1966 z Litvínova, stihl předtím absolvovat základní vojenskou službu v Dukle Litoměřice. Za Spartak chytal až do roku 1974.

Karel Vejmelka ml.

Karel Vejmelka ml. je bezpochyby nejlepší brankář novodobé historie třebíčského hokeje. Žádný jiný muž s maskou se od historického postupu Třebíče do 1. ligy neprosadil do nejvyšší soutěže u nás, natož do NHL. Brankář nastupující s číslem 50 na dresu odešel v dorosteneckém věku do Pardubic, kde si začal připisovat v juniorském věku v sezóně 2014/15 první extraligové starty. (V anketě nováček Tipsport extraligy sezóny 2014/15 skončil osmnáctiletý brankář na vynikajícím 2. místě za sparťanským útočníkem Martinem Réwayem. Jako 145. ho v pátém kole draftu navíc draftoval Nashville Predators.) Velký potenciál začal naplňovat v průběhu další sezóny, kdy přestoupil z Pardubic do Komety Brno, kde byl takřka k nepřekonání. Navíc nastupoval pravidelně v Třebíči. S brněnským hokejovým klubem vystoupal v sezóně 2016/17 až k titulu mistra české extraligy. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18 (byl brankářem číslo tři). Od sezóny 2018/19 byl po tři roky brankářskou jedničkou Komety Brno, aby se pak v létě roku 2021 zúčastnil předsezónního kempu klubu Arizona Coyotes. A protože zaujal, získal hned ve své nováčkovské sezóně NHL 2021/22 dokonce roli brankáře číslo jedna (odchytal 52 zápasů; jako teprve druhý gólman v dějinách NHL předvedl při první nule 46 zákroků). Po sezóně podepsal s Arizonou novou tříletou smlouvu a poprvé okusil i seniorský národní tým, kde prožil impozantní debut na Švédských hokejových hrách (2 zápasy, jedno čisté konto, průměr 0,5 a úspěšnost zákroků 97,78%), aby se pak stal jedničkou na Mistrovství světa v ledním hokeji ve Finsku, kde získal bronzovou medaili...

(Zajímavost: Karel Vejmelka dřív chytal v NHL než za národní tým, což se před ním v české historii podařilo jen Michalu Neuvirthovi.)

Bronislav Veselý

Vynikající brankář Bronislav Veselý byl dlouhá léta třebíčskou brankářskou jedničkou. V sestavě Horácké Slavie se objevil už v sezóně 1946/47, za tehdejší Spartak chytal ještě v roce 1960. Byl také členem úspěšného mužstva, které vybojovalo v ročníku 1957/58 2. ligu.

Jindřich Vidlák

Jindřich Vidlák, odchovanec Spartaku Třebíč, končil s aktivním hokejem už po základní vojenské službě, stal se ale velice úspěšným trenérem mužstev mládežnických a také „A“ mužstva Třebíče.

Milan Vidlák

Útočník Milan Vidlák byl odchovancem Horácké Slavie a dalším z hokejistů, kteří odešli v roce 1948 hrát ligu do Brna, kam byla prodána licence. V letech 1953, 1954 a 1955 reprezentoval Československou republiku na mistrovstvích světa v ledním hokeji. Z toho posledního si přivezl bronzovou medaili.

Vladimír Vlček

Vladimír Vlček, dlouholetý obětavý funkcionář třebíčského hokeje. Od roku 1970 zastával různé funkce ve výboru jednoty, od roku 1962 pracoval jako sekretář a od roku 1975 do roku 1990 byl vedoucím zimního stadionu. Bylo to pro oddíl období velmi složité – období radosti a slz, postupů a sestupů. Klub nesl za ta léta řadu názvů, nikdy však nebyl bohatým klubem, stále se potýkal s nedostatkem finančních prostředků. Z toho také vycházela strategie – proto hrála v týmu mužů většina domácích hráčů, trenéři byli vybíráni z řad odchovanců…

Tomáš Vondráček

Tomáš Vondráček je nadějný odchovanec Horácké Slavie Třebíč. Prošel všemi mládežnickými kategoriemi, aby v sezóně 2009/10 nakoukl ještě jako mladičký junior do kádru mužů. V dalších dvou letech nastupoval pravidelně za „A“ tým a vypomáhal paralelně i juniorům. Juniorskou extraligu si zahrál kromě Třebíče v Jihlavě i Pardubicích. Od sezóny 2012/13 měl významné postavení v týmu mužů, ve stejném ročníku nastoupil i k extraligovému utkání za Kometu Brno. Právě s ní se pak v další sezóně stal společně s Leošem Čermákem, Vilémem Burianem a Martinem Dočekalem vicemistrem extraligy pro rok 2014. Už v následujícím ročníku 2014/15 byl produktivní útočník oporou Komety. V sezóně 2016/17 s ní a společně s šesti dalšími odchovanci Třebíče získal mistrovský titul. Nechyběl ani u obhajoby mistrovského titulu v následujícím ročníku 2017/18.

František Votýpka

František Votýpka začínal s hokejem stejně jako MUDr. Karel Kabátek, se kterým ho pojilo nerozlučné přátelství, na Podklášteří jako „odchovanec“ rybníků Kuchyňka a Obůrka. Výborný hokejista Spartaku Třebíč byl i velmi dobrým třebíčským fotbalistou.

Miroslav Winkler

Útočník Miroslav Winkler přišel do Spartaku Třebíč už jako žáček z Náměště nad Oslavou v roce 1959. Stabilně za „A“ mužstvo hrál už v dorosteneckém věku – v sezóně 1964/65 – společně Viktorem Jeřábkem a Pavlem Stloukalem. Dorostenecký útok byl kladem sezóny, po zásluze byl také nominován do reprezentačního dorosteneckého výběru Moravy. Za Třebíč hrál Winkler až do roku 1977. Nějaký čas brázdil poté kluziště v Německu, později se zapojil do funkcionářské činnosti a v roce 1991 se stal předsedou Horácké Slavie.

Tomáš Zelenka

Litvínovského rodáka, Tomáše Zelenku, učaroval lední hokej už v útlém věku. Brusle si obul poprvé v pěti letech. V roce 1995 odešel z Litvínova do Kanady, kde hrál juniorskou ligu IHL za Olds Grizzlys. Po návratu strávil jednu sezónu v druholigovém Děčínu, aby pak v roce 1997 zamířil do prvoligové Horácké Slavie Třebíč. Ve slavistickém dresu hrál de facto do konce kariéry, neboť ho potkalo 22. února v roce 2001 tragické zranění, po kterém zůstal bezvládně ležet u mantinelu a od té doby je upoután na invalidní vozík. V Třebíči nastupoval nejčastěji s Jiřím Olivou, vynikal hokejovou technikou, přehledem a byl i rozeným střelcem. Na dresu nosil číslo 15. Po zranění se stal dlouholetým trenérem české sledge-hokejové reprezentace, se kterou dosáhl na řadu úspěchů.

Dr. František Žák

Dr. František Žák byl významným předsedou Horácké Slavie Třebíč. V době jeho funkcionářské éry dosáhla Horácká Slavia nejlepšího historického umístění třebíčského mužstva v nejvyšší soutěži, když skončila v sezóně 1939/40 ve finále protektorátní I. ligy druhá za slavným LTC Praha. Třebíč se stala tehdy mistrem Moravy, neboť zvítězila 6:1 ve Vítkovicích. V sestavě Horácké Slavie byli například dvacetiletý Vladimír Bouzek nebo o rok starší Karel Polák.