Ohlasy po utkání
Klíčový byl třetí zápas, říká Štebih o čtvrtfinále. Co mistrovství světa nebo dovolená?
20.03.2024
Za gól i vítězství jsem velmi rád, říká po výhře nad Havířovem Jan Wasserbauer
Ohlasy po utkání
T ř e b í č - Přesně jeden měsíc čekal tým Bílých hvězd a s ním i jeho fanoušci na vítězství na domácím ledě. Podíváme-li se, co spojuje výhru nad Litoměřicemi a Havířovem, najdeme mimo jiné dva muže. Zajímavostí utkání byl fakt, že všechny tři třebíčské branky nasázeli jmenovci, Janové Křivohlávek, Wasserbauer a Káňa. Ale to je jen zajímavost, celý tým pracoval velmi dobře a vítězství si naprosto zasloužil. A právě střelce druhé a vítězné branky, Jana Wasserbauera, jsme požádali o krátký rozhovor.
Honzo, nejdříve Vám samozřejmě gratuluji k vítězství a vstřelené brance. Jak byste zhodnotil zápas s Havířovem?
“Děkuji za gratulaci. Myslím si, že zápas nebyl vůbec špatný. První třetinu, dovolil bych si říct, jsme ovládli. Ve druhé třetině měl i soupeř nějaké šance, snažil se hrát více na brejky, na konci druhé třetiny se hostům podařilo dát gól. My jsme na něj zareagovali ve třetí třetině a vedení jsme si již pohlídali," vychrlil ze sebe bezprostřední dojmy po odehraném zápase střelec vítězné branky, který se po kratší epizodě v extraligové Kometě představil opět v dresu Bílých hvězd.
Vy jste teď několik zápasů za Třebíč nehrál, byl jste v Kometě. Jak to teď u Vás je?
“Já vůbec nevím, já se to dozvídám ze dne na den. Vůbec nevím, co bude zítra. Zatím asi jsem na nějaký čas tady v Třebíči.“
Horácká Slavia měla před tímto zápasem nepříjemnou domácí sérii, kterou jste dnes zlomili. Byla na spoluhráčích znát nějaká nervozita? Pozoroval jste něco takového?
“Nevím, snažili jsme se to nevnímat. Věděli jsme, že na počet doma prohraných zápasů nesmíme myslet. Museli jsme vyhrát a myslím si, že ani spoluhráči se tou sérií ani moc nezaobírávali.“
Zatímco proti Mostu či Havlíčkovu Brodu nestačilo k vítězství více než šedesát respektive padesát střel na branku soupeřů, proti týmu za Slezska stačilo na zisk všech tří bodů „pouhých“ třicet dva střel. Není to tedy jen o kvantitě, ale i o štěstíčku, či „zatoulané“ střele, která může ve vyrovnaných utkáních hodně pomoci.
Vaše branka vypadala na pohled docela jednoduše. Byla to střela přes obránce, gólman toho asi moc neviděl...
“Já nevím, jestli to vůbec byla střela,“ směje se svému nevydařenému, ač brankovému zakončení, její autor. “Dostal jsem přihrávku od vlastní branky, měl jsem před sebou volno, tak jsem za modrou čárou zkusil vystřelit do víka. Nebyla to snad ani střela, padla gólmanovi někam mezi nohy, já vlastně ani nevím, kam přesně padla,“ popisuje, jak se později ukázalo vítěznou branku mladičký, dvacetiletý forvard.
Říká se, že je úplně jedno, jak ten gól padne. Tento však byl hodně důležitý, nakonec rozdílový, takže ještě jednou gratulace k němu. Potom ale hosté snížili na 2:1, to byl takový docela kritický okamžik.
“Hlavně to byla branka do kabiny, to je vždycky těžké. Trenér na nás zařval, se spoluhráči jsme si řekli, co máme hrát. Nějak jsme to dohráli, zvládli jsme to,“ zakončil krátké pozápasové povídání Jan Wasserbauer. Za rozhovor děkujeme a přejeme hodně štěstí do dalších bojů.
