Bylo to nechtíc, chtěl jsem mu nadzvednout hokejku, ale moje hůl sjela po jeho a zasáhl jsem ho do obličeje, úplně nechtíc no. Bylo to v oslabení tří proti pěti, chtěl jsem vyhodit puk a bohužel se stalo tohle. K hokeji to sice patří, ale je to nechtěné.
Zajímal jste se o zdravotní stav Michala Borovanského?
Jo, jo, volal jsem do Havlíčkova Brodu, kde mi řekli, že je v nemocnici, ale na oko by měl normálně vidět, i když momentálně ho má zallité krví.
Hned po zápase se o tom zákroku hodně diskutovalo a stala se z toho „velká“ záležitost. Jak to vnímáte Vy osobně?
Těžko můžu ovlivnit, co o tom kdo řekne, nebo napíše. S tím nic nenadělám. Já se Michalovi Borovanskému omlouvám a stále tvrdím, že žádný úmysl v tom nebyl. Ale stalo se a už se to vrátit nedá.
Zápas byl potom docela vyhecovaný, i Vy jste byl terčem zákroku, který mohl být oceněn trestem na dvě plus deset minut za úder do oblasti hlavy a krku. Myslíte, že to byla odveta, nebo to vyplynulo ze hry?
To nevím, to byste se musel zeptat jejich trenéra, jaké rozdal pokyny. Faktem je, že loket tam dal ten hráč hodně nahoru. Je ale na rozhodčím, jak to posoudí. To se těžko komentuje.