 |
Co jste si tímhle dokázali? |
Něco takového se stalo během včerejšího zápasu mezi Horáckou Slavií Třebíč a jihlavskou Duklou. Někteří třebíčští "rádobyfanoušci" za stavu 1:2 pro svůj tým zřejmě neunesli fakt, že jejich oblíbenci prohrávají a jali se svůj vztek vybít na příznivcích Jihlavy. Po menší strkanici se jim podařilo ukrást vlajku soupeře, kterou posléze vítězoslavně zapálili.
Dost dobře nechápu myšlení těchto jedinců. Snad to měla být odplata za loňskou sezónu, kdy Třebíčané v Jihlavě přišli podobným způsobem o svoji vlajku. Dejme tomu, ale proč tedy ta jihlavská musela včera shořet? Kdyby oni třebíčští "hrdinové" měli jen trochu rozumu, mohli si ji schovat jako trofej. Za prvé by si byli kvit se svými jihlavskými protějšky, za druhé by se ještě dlouhý čas mohli kochat pohledem na ni.
Táborákem, který si rozdělali nad trestnými lavicemi, dali jasně najevo, co je pro ně důležité. Nikoli sport a hokej, ale hlavně vybití emocí a ukázání, že "na to mají". Neuvědomili si však, že svým jednáním vrhli špatné světlo na Horáckou Slavii. Teď už se zase bude hezky dlouho o Třebíči říkat:
"Jóó, Třebíč, to znám. Tam se kradou a pálej vlajky."
A navíc. Rozhodně neukázali, že na "něco mají", nebo že jsou snad lepší než tvrdé jádro jihlavských fanoušků. Ne, jsou stejní jako oni. Anebo možná ještě horší…
Milan Krčmář
(V článku je vyjádřen osobní názor autora)
