Dva obraty a pět bodů, to je hokejová zkratka minulého týdne Horácké Slavie

Tři zápasy v pěti dnech mají v nohách prvoligoví hokejisté Horácké Slavie. A že by to byla zrovna lehká utkání, o tom nemůže být ani řeči. Nejprve přestřelka v Kadani, pak těžká dřina a otáčení výsledku v duelu s Pískem a konečně středeční infarktové drama a opět otáčení výsledku v zápase s Benátkami.

“Určitě to dnes bylo těžké, Benátky nejsou vůbec lehký soupeř navíc přijely posílené. My jsme měli ze začátku víc ze hry, ale nedávali jsme góly. No a oni nám pak dva góly dali, bohudík jsme to otočili a nakonec jsme to dotáhli do vítězného konce,“ shrnuje průběh utkání v několika větách forvard Lukáš Nahodil.

Lukáš Nahodil

Jak už je u hokejistů liberecké farmy zvykem, i v tomto střetnutí hráli velice nepříjemný, fyzický hokej s dohráváním soubojů až na samé hranici pravidel. Takovýto styl je ale náročný na síly a to se pravděpodobně projevilo ve třetí třetině a v závěru utkání, kdy byli Třebíčští tím, kdo tahal za delší konec provazu. A to i přesto, že v zápase museli také vydat spoustu sil a to nejen těch fyzických. Velké odhodlání obrátit nepříznivý stav z 0:2 na konečných 4:3 po nájezdech určitě stálo i nemálo sil psychických.

“To byste se museli zeptat každého jednotlivě, komu jaká hra sedí, nebo ne. Určitě máme radši techničtější hokej, já osobně ano. Ale prostě jsme se s tím vyrovnali. Soupeř už druhou půlku zápasu tahal nohy a bylo na nich vidět, že jsou takoví jalovější. Bohužel jsme nevyhráli za tři body, ale i ty dva se počítají,“ oddechl si autor vítězné branky, která znamenala zisk druhého bonusového bodu pro Horáckou Slavii.

Že byl zápas dramatický o tom svědčí pohled na vývoj skóre. Nejprve hosté vedli 2:0, pak domácí srovnali na 2:2 brankami Milana Přibyla a Tomáše Vondráčka. Vedení vystřelil Horákům Petr Zahradník, ale už za čtyři minuty bylo znovu srovnáno. Ani pětiminutové prodloužení a přesilovka 4 na 3 o vítězi nerozhodla a tak přišly na řadu nájezdy. V těch byli dlouho brankáři lepší střelců. Ovšem až do chvíle, kdy se rozjel Lukáš Nahodil a umístěnou střelou do víka rozjásal ochozy třebíčského stadionu. Ani rozložitá postava libereckého brankáře Vošvrdy nedokázala zabránit puku v cestě do sítě.

“Nechtěl jsem jet první, protože jsem se chtěl podívat co Vošvrda dělá. Viděl jsem, že na Ostřížka šel lapačkou dolů, tak jsem si počkal až udělá pohyb a klekne si na beton. Už když jsem se rozjížděl jsem věděl, že budu střílet nahoru na lapačku, protože on je velký, dole to měl všechno zavřené. Proto jsem chtěl vystřelit nahoru,“ popisuje Lukáš Nahodil způsob, jakým přelstil libereckou dvojku, tentokráte v dresu Benátek nad Jizerou.

Nutno říci, že diváci, kteří mají rádi hokej s pořádnou zápletkou, si určitě tento týden v Třebíči přišli na své. Velmi byla znát i jejich podpora, snad kromě prvních deseti minut v zápase s Pískem, kdy se někteří rozhodli nefandit, jako vyjádření určité formy protestu. Toto nedorozumění je už ale dávno zapomenuto, což dokázala i vynikající kulisa a podpora v zápase s Benátkami.

“Ta podpora byla určitě hodně znát. Jen v těch prvních deseti minutách zápasu s Pískem jsme nevěděli, co se stalo. Je dobře, že pak od desáté minuty už zase fandili a za to jim děkujeme. Podpora byla obrovská a my za to strašně děkujeme, určitě nám to vždycky pomůže. Diváci jsou naším šestým hráčem a jejich podpora nás vždycky zvedne ještě o kousek výš,“ posílá na tribuny třebíčského stadionu touto cestou poděkování třebíčský sympaťák Lukáš Nahodil.