Fotografie z utkání najdete TADY
Jan Korotvička v jednom ze soubojů u Zikmundovy branky. |
První gól zápasu je vždy důležitý a s takovým soupeřem, jako je současný vedoucí tým tabulky Ústečtí Lvi, dvojnásob. První branka zápasu byla opět výsledkem práce celého Dolníčkova útoku. Na jejím konci byl důraz Jana Korotvičky, který poslal domácí do vedení 1:0. „Dostal jsem puk za bránu, vyletěl tam na mě bek. Řekl jsem si, zkusím ho obhodit a odrazil jsem si puk o bránu, on tam projel, kotouč minul a pak mi to vyšlo tak, že jsem puk zasunul mezi betonem a tyčkou do branky.“
Další utkání má první liga na programu již ve středu, kdy Horácká Slavia bude hostem v doupěti Berounských Medvědů. „Musíme hrát pořád stejně, musíme jít zápas od zápasu a vyhrávat, abychom se nemuseli spoléhat na výsledky ostatních mužstev. Chceme si to uhrát sami. Nesmíme čekat na ostatní, my musíme hrát:“ naznačil Jan Korotvička cíl s jakým třebíčští hokejisté pojedou ve středu do Berouna.
Zatímco ještě nedávno bylo největším problémem třebíčského týmu proměňování brankových příležitostí, v posledních zápasech se karta obrátila a branek střílí třebíčští borci opravdu dost.( Třebíč-Sareza 5:2, Třebíč-Jihlava 4:5, Třebíč-Olomouc 9:2, Třebíč-Ústí 5:3 – pozn. red.). Jan Korotvička vidí úspěšnost proměňování šancí takto: „Začalo nám to konečně lepit. Je v tom určitě kus štěstí, které každý střelec potřebuje. Jen ať to vydrží co nejdéle.“
Brankář Horácké Slavie, Filip Šindelář musel v zápase řešit řadu složitých situací a předvedl několik velmi těžkých zákroků. Střelci Slovanu jej překonali celkem třikrát, nakonec však mohl po skončení zápasu potřást rukou svému protějšku Jiřímu Zikmundovi jako ten úspěšnější a spokojenější z obou mužů s maskou.
Filuip „Šindy“ Šindelář. Unavený, ale spokojený. |
Kritická chvíle přišla mezi sedmačtyřicátou a jedenapadesátou minutou. Hokejistům ve žlutých dresech se povedlo během tří minut srovnat stav utkání na 3:3 a začínalo se vlastně od nuly.
„Ústí je samozřejmě vynikající mužstvo. Jejich útočníci hrozili celý zápas a asi byla náhoda, že všechny tři góly dali v takhle krátkém časovém úseku. Jsme velmi rádi, že se nám pak povedlo dát dva góly a zvýšit na 5:3. Je to pro nás hodně důležité vítězství a myslím, že tři body s Ústím jsou vlastně navíc a v konečném účtování by mohli hrát velkou roli:“ uvedl unavený ale spokojený brankář.
Celkem čtyřikrát se Zimním stadionem Města Třebíče rozezněl charakteristický zvuk nastřelené tyčky. K dobrému brankáři však patří i umění správně si tyčky postavit. V tomto zápase se to Filipu Šindelářovi opravdu povedlo.
“Ano bylo to čtyřikrát. Bylo to štěstí, ale i to k brankáři patří a kdo ho nemá dostává spoustu gólů:“ uzavřel povídání o zápase sympatický brankář.
Dlužno říci, že svoji stopu v tomto utkání zanechali i rozhodčí některými nepřesnými výroky. Třetí gól Ústí domácí inkasovali po jasném neodpískaném faulu na Jiřího Olivu ve středním pásmu, čtvrtý gól domácích zase padl po dlouho signalizovaném zakázaném uvolnění, které čároví rozpažením zrušili těsně, než puk přešel brankovou čáru. Pravdou však také je, že domácí hráči se na rozdíl od hostů nenechali vyvést z míry, soustředili se na svůj výkon a zaslouženě vyhráli. Naopak hosté se sami vyváděli z konceptu a často diskutovali rozhodčími, i když bylo jasné, že ti již svůj výrok nezmění. I to byl jeden z důležitých faktorů, které přispěly k tomu, že vedoucí tým tabulky odjížděl z Třebíče s prázdnou a body zůstaly tentokráte doma.