Když vezmeme problematiku rekonstrukce ZS Třebíč hezky od začátku, musíme se zeptat, kdy se vlastně zrodila původní myšlenka o opravě a modernizaci ZS? Ta se v současné době dostává do rozsahu investic ve výši cca 350 mil. Kč a kde na ZS v podstatě nezůstane kámen na kameni.
Hned na úvod musím zmínit, že veškerá příprava rekonstrukce a modernizace ZS probíhá v úzké součinnosti s vedením města Třebíče, kdy jak současné vedení, tak i vedení v minulém volebním období chápalo, že bez zásadních investic do ZS se hokej v Třebíči nebude rozvíjet, ba dokonce je ohrožena jeho samotná existence. Za to všem děkuji a to za celou HST. Ale zpět k otázce. První myšlenky na rekonstrukci se začaly rodit cca před 7 lety, ale vůbec se neuvažovalo o tak rozsáhlé podobě rekonstrukce. Původní plán byl oprava a rozšíření šaten pro děti a mládež pod západní a severní tribunou. Aby se dosáhlo požadovaných kvalitativních i kvantitativních požadavků, začalo se uvažovat o rozšíření kabin na úkor parkovacích míst pod ZS a prostorů strojovny. Dalším požadavkem bylo vytvoření tělocvičen pro suchou přípravu a to opět především s ohledem na děti a mládež.
Ihned se tedy nabízí otázka, co způsobilo tak razantní nárůst objemu rekonstrukce ZS?
K tomu nárůstu do současné podoby docházelo postupně tak, jak se rozkrývaly jednotlivé problémy. Hned z kraje jsme narazili na to, že jestli máme dosáhnou určitého počtu a zároveň úrovně kabin, musíme prostorově vstoupit do technologické části ZS. A tím to v podstatě začalo, jelikož se, řečeno velmi zjednodušeně, zjistilo, že životnost chlazení se blíží ke konci a bude se muset řešit v každém případě. Nemluvě o problematice bezpečnosti chlazení, jelikož v Třebíči se k němu využívá pět tun čpavku, což představuje velké bezpečnostní riziko pro celé centrum města. Následovala další zjištění vycházející z různých stavebních průzkumů a revizí dílčích částí ZS. Poslední záležitost se například objevila až v závěru projekčních příprav, tedy v letošním roce, kdy bylo, po provedení sond ve střeše ZS konstatováno, že musí být do rekonstrukce zahrnuta i střešní konstrukce, s čímž se původně nepočítalo. Dalším aspektem, který ovlivnil rozsah rekonstrukce, jsou aktuální normy a technické požadavky na provoz takového zařízení jako je ZS a to především v oblasti požárních, bezpečnostních a hygienických předpisů, které v podstatě za současného stavu ZS nepovolují do budoucna provozovat.
Mohl byste tedy co možná nejjednodušeji shrnout současný stav ZS?
Začíná to, jak už jsem říkal, nevyhovujícím počtem a kvalitou kabin, které pocházejí z 80tých let minulého století. Tady chci speciálně upozornit na to, že jenom pro mužstva HST potřebujeme 12 kabin, dále jsou pak zapotřebí kabiny pro hostující mužstva a pro veřejnost. Na zimním stadionu chybí prostory pro suchou přípravu, bez které se v současnosti nedá hokej dělat a další prostory pro regeneraci atd... Na ZS neexistuje žádná vzduchotechnika, tudíž udržování hygienických podmínek v kabinách je velmi problematické a to nemluvím o tom, že toto velmi vlhké prostředí má zásadní vliv na technické i konstrukční zařízení. Na ZS naprosto chybí skladovací a administrativní prostory a jako zásadní problém vidím kritický početní stav sociálních zařízení pro diváky. V podstatě celé zázemí pro návštěvníky nevyhovuje současným normám. Z hlediska technického stavu je systém chlazení za dobou životnosti, díky několika vrstvám chlazení na sobě praská beton na ledové ploše, v havarijním stavu je opláštění a střecha ZS. Odhad, který vychází z různých revizí a názorů projektantů říká, že náš ZS udržíme v chodu již jen několik málo let, tj. maximálně 3-4 roky.
Co vedlo k tomu, že se třebíčský zimní stadion nachází v takovémto stavu?
Zde nehledejme žádné problémy nebo viníky. Tento problém mají všechny podobné ZS v České republice, které byly postaveny mezi lety 1970 a 1980. Náš ZS je naopak oproti jiným dobře udržovaný a to díky práci zaměstnanců HST z provozu ZS a především díky podpoře města Třebíče. Odpověď je prostá – zub času, doba užívání ZS, stárnutí a opotřebovávání částí ZS a technologií i velmi specifické prostředí, kde dochází k razantní změně teplot a k výskytu velké vlhkosti. Stavba ZS v současné podobě tady v podstatě stojí cca 50 let a je potřeba si uvědomit, že nebyla od počátku koncipována jako multifunkční sportovní aréna. Jednalo se o otevřené kluziště, které se následně zastřešilo a postupně se k němu různě dolepovaly další části dle potřeby.
Jaký je současný stav příprav rekonstrukce třebíčského zimáku a v jakém časovém horizontu by se předpokládalo zahájení stavebních prací na rekonstrukci a modernizaci ZS?
Díky práci a podpoře města Třebíče může být rekonstrukce zpuštěna v podstatě ihned. Na podzim minulého roku bylo vydáno stavební povolení a nyní se chýlí ke konci projekční práce na prováděcím projektu. To, co bude podstatné pro zahájení stavebních prací, je zajištění financování samotné stavby. HST pomáhala s podáním žádostí o dotace městu Třebíči na Národní sportovní agenturu, kraj Vysočina a samozřejmě se nemalou měrou bude muset finančně zapojit i město Třebíč. Na tomto místě chci ale opět vyzdvihnout přístup celého vedení města Třebíče, které si uvědomuje nutnost rekonstrukce pro budoucí zajištění existence hokeje v Třebíči.
A zde se nabízí otázka na tělo. Proslýchá se, že by jihlavská Dukla měla obdržet na rekonstrukci ZS v Jihlavě až 550 mil Kč od kraje Vysočina. Předpokládáte podporu od kraje i na rekonstrukci ZS v Třebíči?
Odpovím Vám z pozice předsedy HST. My jako klub oceňujeme veškerou finanční podporu sportu a to nejen hokeje. Takže jestli vedení kraje Vysočina uzná za správné, efektivní a účelové vynaložení takovýchto finančních prostředků do Jihlavy, tak je to pouze na jejich odpovědnosti a uvážení. Na druhou stranu ale očekáváme, že poměrově podobná podpora půjde i do Třebíče tak, aby pro rozvoj hokeje, ale i dalších sportovně kulturních aktivit byly vytvořeny srovnatelné podmínky. Zjednodušeně řečeno věříme ve zdravý rozum a férovost vedení kraje Vysočina, který snad nedopustí, aby někomu byly stavěny zlaté zámky a druhý byl opomenut.
To byla velmi politická odpověď. Od člověka, který je spolumajitelem stavební firmy a zároveň má za sebou několik desítek zorganizovaných kulturních akcí jako festival Zámostí, Open air opery a dalších, možná veřejnost očekává detailnější pohled.
Odpovídal jsem jako vrcholný zástupce hokejového klubu HST. Můj osobní názor může být jiný, ale ten nepatří do problematiky rekonstrukce zimního stadionu v Třebíči. Jak jsem ale uvedl již v předešlé odpovědi, tak chci věřit v rovný přístup k oběma projektům. Pro zachování a rozvoj hokeje na Vysočině je nemožné podporovat pouze jedno místo, jedno město, jeden klub. Naopak je nutno vytvořit podmínky pro rozvoj ve více městech a vytvářet zdravé konkurenční prostředí.
Vraťme se tedy k problematice ZS v Třebíči. Když se rozjedou stavební práce na rekonstrukci ZS, jak bude fungovat klub během této doby a v jakém časovém horizontu se vlastně předpokládá rekonstrukce ZS?
Když to vezmu zase chronologicky, tak HST, společně s vedením města Třebíče, se snažila najít model v etapizaci rekonstrukce, která by zajistila zachování činnosti klubu ve městě. Bohužel tato varianta není realizovatelná díky rozsahu rekonstrukce. Stavební práce na rekonstrukci ZS se předpokládají v rozmezí dvou let, což představuje zásah do dvou sezón. HST pracovala a stále ještě pracuje na variantě zajištění náhradní ledové plochy alespoň pro některá mužstva HST. Každopádně reálnější varianta je rozdělení činnosti mužstev HST na nejbližší zimní stadiony. Kdy k tomu dojde a jaká bude konečná podoba fungování jednotlivých mužstev HST určí až budoucnost podle toho, jak se podaří finančně zajistit rekonstrukci ZS. Každopádně HST opět nečekají žádné lehké roky, ale musíme to podstoupit pro zajištění budoucnosti hokeje v Třebíči.