Jak se daří bývalým hráčům Horácké Slavie

Nejznámějším odchovancem je Patrik Eliáš, který odešel za moře již v roce 1995 do týmu New Jersey Devils, ale první sezony strávil spíše na farmě v Albany. Od roku 1997 už patří do prvního týmu New Jersey a nadmíru se mu daří. Navíc v této sezóně se mu dostalo pocty v podobě kapitánského „C“ na prsou. Během několikaletého působení v NHL si Patrik párkrát odskočil i do rodné země zahrát si český hokej. Nejprve to bylo v roce 1999, kdy se s NJ dohadoval o nové smlouvě. V této době nastoupil, společně se svým kamarádem Brendanem Morissonem, i za rodnou Třebíč a nastoupil i k 5 zápasům za Pardubice. V nucené přestávce NHL se objevil v dresu Znojemských Orlů, kde se mu ovšem příliš nedařilo, neboť za 28 zápasů si připsal pouze 8 branek, ale nasbíral k nim 20 asistencí. Po tomto krátkém působení odešel do ruského Magnitogosku, kde odehrál dalších 17 zápasů, načež onemocněl žloutenkou. Z tohoto onemocnění se vzpamatoval až ke konci minulé sezony, kdy stihl za svůj tým odehrát 38 zápasů a nasbíral úctyhodných 45 bodů. V letošní sezoně se Patrik nemohl dlouho dostat do formy a v kolonce účast na ledě při gólech byla velice záporná, vystoupala až na -16. Jinak nasbíral v letošní sezoně v 50 odehraných utkáních 46 bodů (17+29). Celkově si Patrik dosud připsal v NHL již 646 zápasů, v nichž nasbíral 550 bodů za 240 branek a 310 asistencí.

Dalším hráčem NHL, který pochází z Třebíče je Martin Erat. Ten byl draftován v roce 1999 Nashville Predators v 7.kole jako celkově 191.hráč. Ten samý rok zamířil za moře, kde hrával ve WHL za Saskatoon Blades a Red Deer Rebels. První šanci zahrát si v Nashvillu dostal až v sezoně 2001-2002, kdy odehrál 80 zápasů a nasbíral 33 bodů za 9 branek a 24 asistencí. Mezi jeho nejplodnější sezony patří loňská sezona a sezona 2003/2004, kdy nasbíral shodně 49 bodů, jen v té loňské byl gólové úspěšnější, když vstřelil 20 branek. Při stávce v NHL se Martin objevil v dresu Zlína, kde odehrál v základní části 48 utkání. V následném play-off pomohl Zlínu až k zisku titulu vicemistra extraligy a pověsil si na krk stříbrnou medaili. Martin se ovšem neztratil ani na mezinárodním poli. Byl nominován na olympijské hry v Turíně, kde reprezentace obsadila 3.místo, i díky Martinově trefě proti Rusku v boji o bronzovou příčku. Následně byl nominován i na Mistrovství světa do Lotyšska, kde si po skončení turnaje pověsil na krk další stříbrnou medaili. V letošní sezoně se Martinovi daří se střídavými úspěchy, v dosavadních 49 utkáních nasbíral 46 bodů(12+34). Celkově v NHL zatím nasbíral 312 startů, 58 branek, 127 asistencí a celkově tedy 185 bodů.

Obrovským důrazem překypoval v Třebíči dobře známý šprýmař Michal Mikeska, který svoji pouť za slávou začal, po odchodu z Třebíče, v extraligových Pardubicích, kam si ho vytáhl trenér Milan Chalupa. „Mikeš“ strávil v Pardubicích 8 úspěšných sezón, i když část sezony 1999/2000 dohrával v havířovském Femaxu. Při výluce v NHL, kdy v ELH hrály hvězdy typu Jágr, Straka, Eliáš, Erat, vyhrál kanadské bodování. Dokonce se prosadil i do reprezentace, kde se na poháru Baltica v roce 2002 stal nejlepším útočníkem a několikrát byl i na pokraji nominace na MS. Letošní sezonu působí Michal v Rusku, v týmu HC Salavat Julaev Ufa, která momentálně okupuje 4. příčku ruské Superligy. Zde odehrál zatím 43 utkáních, v nichž si připsal, po špatném začátku, 11 branek a 21 asistencí a patří mezi nejlepší v klubovém bodování a nasbíral jen, na něj nezvyklých, 26 trestných minut.

Asi nejlepším střelcem jakého Horácká Slavia měla, byl Michal Kaňka, který po odchodu z Třebíče zamířil do norského klubu Lillehammer IK, kde pokračoval ve výborných výkonech a v kanadském bodování klubu se umisťoval na čelních pozicích. Za 2 roky, které v Lillehammeru odehrál nasbíral celkem 84 utkání, v nichž se 47krát trefil do sítě soupeře a 36krát se na brance podílel asistencí. Před touto sezonou odešel dánského klubu Frederikshavn White Hawks, kde se setkal s dalšími Čechy (hraje tam např. Tomáš Sršeň či Martin Špaňhel). V této sezoně ukazuje, že hokej opravdu umí, neboť vede kanadské bodování klubu s 29 body, které nasbíral 32 utkáních.

Brankář, kterého třebíčské publikum uznávalo ještě do nedávné doby, Zdeněk Kučírek se taktéž vydal na zahraniční angažmá do Norska. Po 2 roky působil v týmu Bergen Flyers, kde si udržoval průměr okolo 3,8 branky na zápas a procentuální úspěšnost zákroků se pohybovala okolo 88%. V sezoně 2004/2005 se v norské soutěži tým zachránil. Po neúspěšné sezóně se „Kuča“ vydal do Comet, kde alespoň trošku pookřál a 32 zápasech se jeho úspěšnost vyšplhala na 89,9% a průměr obdržených branek klesl na 3,17. S tímto týmem se podíval i do play-off, kde jeho tým neuspěl. V této sezoně chytá již ve třetím týmu, který se potácí u dna ligové tabulky Lillehammer IK. Zde nastoupil ke 28 zápasům a jeho procentuální úspěšnost je 88,6%.

Dalším hráčem, který zamířil do zahraničí je obránce Martin Polívka. Ten zamířil, stejně jako Kaňka, do Lillehammeru, kde se mu nevedlo zle, i když tým se potácel u dna ligové tabulky. Loňská sezona byla z pohledu bodů hodně chudá, neboť nasbíral pouze 9 bodů, ale ty předchozí byly bodově úspěšnější. Martin za 3 roky zde nastřílel ve 124 zápasech 24 branek a připsal si 33 asistencí. Během této sezony byl vyměněn do týmu Storhamar Dragons, který aktuálně vede norskou ligu. Zde odehrál již 19 utkání a získal neuvěřitelných 14 bodů (5+9).

Milan Buďa, útočník, který budil u soupeřů respekt, přestoupil v roce 2001 z Třebíče do Znojma, kde se ovšem neprosadil do základního kádru a tak většinu roku odehrál ve Žďáře nad Sázavou. Následující rok přestoupil do Prostějova, kde odehrál 38 zápasů a nasbíral 20 bodů. V této sezoně také nastoupil ke 2 extraligovým zapasům v Pardubicích. Následující sezony Milana jsou spjaty s Ústím nad Labem, kde v dresu místních Lvů podával velké výkony zvláště proti třebíčskému mužstvu. S tímto týmem loni dokonce bojoval o postup do ELH. Po sezóně dlouho nevěděl, kde bude hrát až zakotvil ve francouzském městečku Epital, kde hraje za místní Les Dauphins. V bodování klubu mu patří 4. místo, když v 23 zápasech nasbíral 18 bodů a je též nejvylučovanější hráč týmu se 118 trestnými minutami.

Jen krátce, vlastně jen do vánoc letošní sezony, zde působil Michal Valent, který si odešel zkusit hokejový chlebíček za moře, kam byl draftován Buffalem Sabres v roce 2004 jako 145-tý v pořadí. Michal momentálně působí v celku Omaha Lancers, které hraje USHL (United States’s Hockey League). Zatím odchytal pouze 2 utkání, přičemž jen jedno vyhrál.

Dalším hráčem bývalého třebíčského týmu je Leoš Čermák. Po odchodu z Horácké Slavie odešel do její jmenovkyně v hlavním městě. Ve Slavii Praha odehrál velmi slušnou první sezonu, kdy ve 47 utkáních vstřelil 11 branek a zaznamenal 13 asistencí. Následující sezonu Leoš začal opět ve Slavii a odehrál tu 32 utkání, jenže se mu bodově nedařilo, tak jak by si vedení Slavie přálo a odešel na hostování do konce sezony do Vítkovic, kde si zahrál i playoff. Následující sezonu strávil v Rusku, vyhlédl si ho toitž celek Sibir Novosibirsk. Zde ve 47 utkáních zaznamenal 20 bodů (12+8) a velké množství trestných minut – 101! Následoval návrat do Slavie Praha, odkud si ho stáhl Liberec jako perspektivního a dravého útočníka. Sezona 2004/2005 byla pro Leoše úspěšná, ale zároveň i hodně smolná. Úspěšně se podepsal zejména v základní části, kde se mu dařilo a ve 44 utkáních nastřílel 14 branek a 13 u nich asistoval. V playoff téže sezony přišlo zranění oka, kdy to vypadalo, že se Leoš k hokeji už nevrátí. Naštěstí se tak nestalo a tak třebíčský rodák naskočil do extraligového kolotoče už vloni. Dokonce se byl rozehrát v rodné Třebíči, kde odehrál 2 utkání a vsítil 2 branky. V této sezoně začal v dresu libereckých Bílých Tygrů, kde se mu ale příliš nedařilo, proto byl zapůjčen do Slavie Praha, kde hokejově ožil a po návratu do Liberce byl několikrát vyhodnocen mezi nejlepšími hráči zápasu. Jeho dosavadní účet v této sezoně se zastavil na 42 utkáních, 12 brankách, 14 asistencích, což v souhrnu čítá 26 bodů. Leoš nakoukl několikrát i do reprezentace. Letos byl na Channel One Cupu v Rusku a nyní je nominován i na Švédské hry.

Roman Erat, hbitý útočník, který vždy po ledě doslova „létal“ přestoupil před sezonou 2002/2003 do Znojma, kde za místní Orly hraje až doposud. Nejúspěšnější sezonu prožil Roman v sezoně 2004/2005, kdy v 52 utkáních základní části nastřílel 15 branek a na 16ti dalších se podílel. O rok později se mu sezona bodově příliš nepovedla, za to tým jako takový obstál v 1.kole play-off a Roman si tak poprvé zahrál extraligové semifinále. V letošní sezoně patří k nejlepším bodovačům svého mužstva, kdy v 33 zápasech dal 16 branek a na 6ti se podílel asistencí. I tak mu mezi útočníky Znojma patří 2.místo v bodování. I Roman se podíval několikrát do „nároďáku“, kde odehrál několik povedených partií.

Ondřej Němec odcházel z Třebíče v sezoně 1999/2000 ještě jako dorostenec na Valašsko do Vsetína. Po 2 letech, které strávil v dorostu a juniorech, tehdy ještě Slovnaftu Vsetín, se ocitl v základní sestavě. V hlavním týmu odehrál celkem slušnou první sezonu, neboť ve 44 utkáních nasbíral 8 bodů, což na nováčka soutěže na postu obránce, není špatné. Ondřej hrál ve Vsetíně až do sezony 2005/2006, kdy přestoupil do Karlových Varů, kde hraje doposud. Ve Vsetíně tedy odehrál celkem 4 sezony, kdy odehrál celkově 173 utkání a zaznamenal 38 bodů. Během těchto sezon zajížděl několikrát vypomoci i Horácké Slavii. Ke konci sezony 2003/2004 si byl vyzkoušet i zámořskou AHL. V Karlových Varech se vypracoval až na pozici obránce první pětky. V letošní sezoně odehrál celkem 47 utkání, v nichž se trefil pouze jednou a s celkovými 12 body patří mezi karlovarskými obránci na 3.místo. Ondřej byl v roce 2002 draftovám Pittsburghem Penguins jako 35-tý v pořadí, v témže roce nakoukl do reprezentační „18“, se kterou získal bronz na MS ve Slovensku a o 2 roky později s „20“ skončil ve Finsku na 4.místě.

Vladimír Sobotka odcházel podobně jako Ondra v poměrně mladém věku. Již jako dorostenec se dostal do pražské Slavie (sezona 2002/2003), kde již v 15 letech dostal první příležitost mezi muži, i když pouze v jediném utkání. Postupně dostával „Láďa“ více prostoru v prvním týmu a dokonce se začal prosazovat i bodově. V loňské sezoně, ještě jako junior, odehrál 33 utkání, v nichž zaznamenal 10 bodů (1+9). V této sezoně si také zahrál své první finále extraligového playoff, ve kterém si jeho tým nedokázal poradit se Spartou Praha a tak má doma ve sbírce stříbrnou medaili. Celkově v nejvyšší lize odehrál již 63 utkání, v nichž se 3krát trefil přesně a 13krát na branku nahrál. Vladimír byl draftován v roce 2005 Bostonem Bruins jako 104-tý celkově. Objevil se i v juniorských reprezentacích, letos ve Švédsku vedl „20“ jako kapitán a tým skončil na 5.místě, i když „Láďa“ byl nejlepším bodovačem našeho týmu.

Také Pavel Kubiš odcházel, ještě jako dorostenec, do Zlína. Stejně jako jeho předchůdci se prodíral mládežnickými týmy HC Hamé. Poprvé mezi muže nakoukl v sezoně 2004/2005, kdy jezdil vypomáhat do Třebíče. V této sezoně si zahrál i jedno utkání v play-off ELH. O sezonu později již odehrál 34 zápasů, ve kterých však bodoval pouze 2krát. I v této sezoně přijel několikrát pomoci Horácké Slavii. V letošní sezoně nastupuje pravidelně. Dokonce si párkrát zahrál i v 1prvním útoku Zlína. V 45 odehraných utkáních nasbíral 17 bodů za 9 branek a 8 asistencí. Pavel se objevil i v mládežnických týmech, kde odehrál pouze 17 utkání a mezi tyče se trefil 1krát.

Další bránkářem, který zná dobře Třebíč je Stanislav Neruda. Ten nejdříve zamířil na hostování do Pelhřimova, kde příliš nevynikal. V sezoně 2004/2005 přestoupil do Havlíčkova Brodu, se kterým se vloni vrátil zpět do 1.ligy. Standa měl ve druhé lize nadstandardní výkony, i díky dobré defenzivě Rebelů. Po dvě sezony, které za Havlíčkův Brod, ve 2.lize chytal, neměl průměr branek na zápas větší než 2,00. To samé potvrzoval i v následných barážích o 1.ligu. V letošní sezoně Standa nastoupil již ke své 6.sezoně v první lize a vede si celkem obstojně. Jeho tým se potácí u dna ligy, ale jeho statistiky jsou vcelku dobré. V dosavadních 1403 minut, ke kterým nastoupil má brankový průměr 3,46 a procento úspěšnosti zákroků je 89,3.

Roman Hlouch se po odchodu z Třebíče usídlil v konkurenční Dukle Jihlava, ve které odehrál pět úspěšných sezon. Extraligu poprvé zakusil v dresu Sparty Praha, kde nastoupil celkem k 5 utkáním. V sezoně 2004/2005 si zahrál dokonce celou sezonu v ELH, neboť si Dukla vybojovala v předchozím ročníku účast v nejvyšší soutěži. Roman v ní odehrál 38 utkání a nastřádal celkově 11bodů (2+9). Následující rok už Jihlava opět hrála v 1.lize a Roman odehrál v jejím dresu 50 utkání. Před letošní sezonou z Jihlavy odešel, původně si hledal zahraniční angažmá, ale to se mu nepovedlo a tak zakotvil v týmu BK Mladá Boleslav. Začátek sezony jej nezastihl v optimální formě a tak putoval výměnou do Prostějova, kde patří mezi nejlepší útočníky, neboť v 20 utkání za Jestřáby nasbíral 16 branek a stejný počet asistencí. Této produktivity si všimli i v Třinci, kam byl Roman uvolněn na střídavé starty. Ty absolvoval zatím čtyři, trefil se dvakrát a zaznamenal 1 asistenci.

I Rostislav Malena má bohaté zkušenosti, hlavně s nejvyšší soutěží, neboť ji okusil již v sezoně 1999/2000, kdy nastupoval střídavě za Třebíč a Zlín. V dresu Zlína odehrál celkem 3 sezony, v nichž se mu bodově vůbec nedařilo. V sezoně 2002/2003 zamířil do Dukly Jihlava, kde odehrál 38 utkání a nasbíral 20 bodů (6+14). Následující sezonu odehrál za HC Rabat Kladno, kde posbíral pouze 5 asistencí. Po postupu Dukly do playoff se vrátil do Jihlavy a prožil v ní 2 sezony, jednu v nejvyšší soutěži a jednu v 1.lize. Po sezoně 2005/2006 se s Jihlavou rozloučil a šel si hledat jiné hokejové zaměstnání. Nakonec skončil v Kometě Brno, i díky tomu, že chtěl být co nejblíže Třebíči, neboť tu podniká. V této sezoně za Brno nastoupil k 36 utkáních, z nichž si odnesl 1 branku a asistenci.

Filip Šindelář v Třebíči působil pouze jeden rok. I tak se třebíčským divákům vryl do paměti, proto v našem výčtu nesmí chybět. Filip se vrátil zpět do Mladé Boleslavi, kde bojuje o místo jedničky s Martinem Altrichtrem. V této sezoně má odchytáno 1171 minut za Mladou Boleslav a 483 minut za Liberec. V obou týmech si drží průměr okolo 2,1 a úspěšnost zákroků má vyšší než 92%.

Po Michalu Kaňkovi tu máme dalšího hráče z úspěšné „lajny“ Kaňka – Žiška – Holý. Robert Holý odehrál minulou sezonu v Kometě Brno, ale vzhledem k bolestem zad nastoupil „pouze“ ke 33 utkáním, v nichž nijak neexceloval, neboť nastřílel 5 branek a na stejném počtu se podílel asistencí. Letošní rok působí ve VSK Technika Brno, která hraje 2.ligu. Za ní odehrál dosud 13 zápasů a zaznamenal 2 branky.

Martin Sobotka byl v letošní sezoně ještě na soupisce Horácké Slavie, ale nepodával takové výkony, jaké trenéři očekávali a proto jej poslali do 2.ligového Žďáru nad Sázavou, kde odehrál 19 zápasů v nichž se 5krát prosadil a zamířil do černého a 7krát asistoval. V bodování týmu mu aktuálně patří čtvrtá příčka.

Jan Korotvička je stále hráčem HS, ale momentálně je na hostování v brněnské Technice, kde hraje v týmu i se Zdeňkem Mrázem, který před časem taktéž oblékal třebíčský dres. Za Techniku odehrál Honza 16 utkání v nichž zaznamenal 20 bodů za 7 branek a 13 asistencí.

Martin Fryauf ještě loni působil v dresu Horácké Slavie. Letos už září v dresu HC Gordic Moravské Budějovice 2005, které hrají Krajský přebor brněnského a zlínského kraje. Tým se v současné době pohybuje v čele soutěže a i Martinovi se daří jak střelecky, když prakticky v každém utkání vstřelí branku, tak i v celkovém kanadském bodování.