“Kluci dneska hráli dobrý zápas, soupeře moc nepouštěli do šancí, takže pro mě to zas moc těžký zápas nebyl. To ten v Ústí byl pro brankáře mnohem těžší, tam těch střel bylo mnohem víc. V Ústí se domácí mnohem víc tlačili do branky, dneska hráli spíš zezadu, hodně nahazovali puky a bránili,“ myslí si brankář, jehož mateřským klubem je českobudějovický Mountfield.
Třebíčští hokejisté už několikrát potvrdili, že s kvalitou soupeře stoupá i kvalita jejich výkonu. Naposledy se o tom přesvědčil na vlastním ledě Chomutov, který musel odevzdat bojovnému mladému týmu z Vysočiny bod.
Jakub Kovář |
Právě až samostatné nájezdy musely rozhodnout o vítězi utkání a zisku druhého bodu. Zápas Horácké Slavie dospěl do samostatných nájezdů potřetí v řadě, celkově pak počtvrté v sezóně. Ani jednou však Třebíčští v této dovednostní disciplině nebyli úspěšnější než soupeř.
“Trenéři se mi snažili poradit, ale myslím, že pak jeli úplně jiní hráči. Dával jsem si jen pozor jestli jede pravák, nebo levák, útočník, nebo obránce, abych ale věděl co udělá to ne,“ přiznává Jakub Kovář.
Při druhém nájezdu Milana Miklulíka předvedl Jakub Kovář doslova fantastický zákrok a vysloužil si potlesk publika. Širokým rozklekem dokázal pokrýt bekhendový blafák a betonem dokázal ještě utěsnit škvírku u pravé tyčky, kam se Mikulík pokoušel puk zasunout.
“Hlavně jsme si říkal, ať ten hráč nezvedne puk nahoru, protože tam už byla jen prázdná brána. Naštěstí to možná trošku podcenil a já jsem ještě stihnul vyhodit nohu a chytil jsem to.“
Třetí nájezd Němečka však už zastavit nedokázal, střelou mezi betony ústecký hráč rozhodl o importu druhého bodu na sever Čech.
“Ta střela byla hodně překvapivá. Já jsem si říkal, jede pomalu, bude zkoušet nějakou kličku, ta střela byla perfektní. Byla tvrdá a mezi stehny mě prostřelil.“
Pětatřicet střel soupeře dokázal Jakub Kovář v utkání zlikvidovat, zda však bude mít možnost chytat v třebíčském dresu ještě další puky, to on sám ještě netuší.
“To se uvidí. Záleží na dohodě Budějovic s Třebíčí a na tom, jestli trenér bude o moje služby stát. V Budějovicích je těžké dostat se do branky, navíc situace je tam hodně špatná a v každém zápase hrajeme o přežití. Není to lehké prosadit se v Budějovicích do branky.“
Není to tak dlouho, co mohli televizní diváci vidět právě Jakuba Kováře v utkání Ligy Mistrů v souboji Slovanu Bratislava a Mountfieldem. Teď oblékl dres prvoligového týmu.
“Trošku skok to je, to je pravda, ale já jsem strašně šťastný, že můžu přijet a můžu si zachytat. Před tím jsem chytal málo, proto jsem rád za každý zápas,“ uzavírá rozhovor nadějný brankář.
„Chtěl bych pochválit domácí, protože hráli velice dobře, měli nadšení a ohromné nasazení. Tím nás vlastně dvě třetiny předčili. Myslím, že jsme se v tomto dokázali Třebíči vyrovnat až ve třetí třetině a měli jsme i štěstí, že jsme dokázali srovnat skóre. Penalty, to pak už byla otázka štěstí a musím říct, že jsem rád, že jsme získali dva body.“
„Musím své hráče pochválit, protože jsme hráli proti velice silnému soupeři. Ústí považuji za jedno z nejsilnějších mužstev v soutěži, a to i proto, že už máme vyzkoušena všechna mužstva z čela tabulky. Ve druhé třetině jsme se neskutečně vydali, hráli jsme úplně na doraz a hosté pak ve třetí části zvýšili důraz, šli rychle do útočného pásma nastřelenými puky a nám naopak už chyběla šťáva a Ústí je natolik dobré mužstvo, že toho využilo a srovnalo skóre. Našim hráčům ale nemám moc co vytknout. Je to mladé mužstvo, které bojovalo, hrálo s obrovským nasazením, dřelo a proti takhle silnému a zkušenému soupeři si ten bod zasloužilo. Až vyhrajeme nájezdy, tak já už nevím co udělám, protože je to pořád dokola. Hledáme střelce, čtyřikrát jsme letos jeli nájezdy a čtyřikrát jsme je nezvládli. Na rozhodnutí v prodloužení nebylo moc času, protože jsme v něm hráli téměř dvě minuty oslabení.“
Kamil Pokorný nezapomněl pochválit publikum, které po celý zápas hlasitě povzbuzovalo domácí tým v souboji s favorizovaným Ústím. Navíc o druhé přestávce diváci doslova zasypali led plyšovými hračkami, které Horácká Slavia věnuje dětem v třebíčské nemocnici. I toto lidské gesto třebíčský kouč vysoko ocenil.
“Chtěl bych poděkovat divákům za to, jakou nám dnes vytvořili výbornou kulisu a také za akci s plyšáky. Hokej je sport a všichni v něm chceme uspět, diváci v Třebíči však ukázali, že jim nejsou lhostejné ani osudy jiných. A to je mnohem víc, než vítězství v jednom zápase. Děkuji jim.“