V sobotním zápase na ledě Litoměřic jsi zaznamenal čtyři góly a jednu asistenci. To je jeden z těch večerů, kdy člověku sedne všechno, že?
To už poznáš, když vlezeš na led. Cítíš se dobře, sedne ti první střela, dáš hned gól. Pak se hraje úplně jinak, než když se ti od začátku zápasu nedaří. Tři ze čtyř gólů jsem dorážel do prázdné brány, takže skvělou práci odvedli hlavně kluci. Já jen slíznul smetanu. (usmívá se)
Ale člověk musí vědět, kam se postavit, aby mohl dorážet do prázdné, ne?
Máme nacvičené určité věci, takže místa, kde stát máme pevně daná. Když se to člověku odrazí a může zakončovat do prázdné, je to i o štěstí.
Každopádně se zdá, že nově navázaná přesilovková spolupráce s Davidem Michálkem funguje. V Litoměřicích si připsal tři asistence.
Kvůli zádům nám vypadl Matěj Psota, proto bylo potřeba ho nahradit. Dělám si z Matěje vždycky srandu, že mu furt něco je a on je z toho smutnej. (směje se) Samozřejmě legrace, když člověka chytnou záda, je to vždycky blbý. Každopádně David zahrál při přesilovkách skvěle, výborně nás doplnil. Při hře 5 na 5 s námi hrál pro změnu Marek Berka, a i on to zvládl velmi dobře. Má výborný pohyb, parádně mu to jezdí.
Řekl bych, že v Litoměřicích šlo o váš doposud nejlepší letošní zápas…
Taky si to myslím. Abych byl upřímný, v předešlých zápasech to bylo z naší strany dost utrápené. Nešlo nám to. Něco jsme si k tomu v kabině řekli, proběhly pohovory a já věřím, že včerejším zápasem jsme se nastartovali.
Zmiňuješ pohovory, byl jsi v nich jakožto jeden z nejzkušenějších hráčů v kabině aktivní?
Já ani ne, trenéři si k těm zápasům něco řekli. Bylo to potřeba, protože v prvních zápasech jsme dělali hrubé chyby, které je třeba eliminovat, pokud chceme vyhrávat pravidelně.
Mluvili jste v rámci pohovorů i o špatných prvních třetinách, které vás potkaly doma se Vsetínem a Porubou i v Chrudimi?
Bylo to jedno z témat. V prvních zápasech jsme si pokaždé říkali, že naše úvodní třetina byla katastrofální a stejně jsme ji zase nezvládli. Právě před utkáním v Litoměřicích proběhly pohovory a věřím, že to bylo vidět. Hráli jsme od první třetiny dobře, napadali jsme je, takže za mě včera zasloužené vítězství. Navíc v Litoměřicích se vždycky hraje těžce.
Osobně mi zápas v Litoměřicích přišel celkem vyhrocený. Vnímal jsi to stejně?
Mně vyhrocený nepřišel, možná po zákroku na Šimona. Kluky jsme upozorňovali, aby si dávali pozor a měli hlavu nahoře, protože nás dohrávali třeba dvě vteřiny po odehrání puku. Bylo to logické, chtěli něco změnit. Mně takový styl hry nevadí, s mou výškou mi toho moc nehrozí, ale u menších kluků bylo potřeba, aby se drželi ve střehu. Nechtěli jsme zbytečně přijít o další hráče.
Semklo vás Šimonovo zranění?
Určitě jsme hráli i pro něj, ale jak říkám, do včerejšího zápasu jsme konečně nastoupili jako tým. Každý plnil to, co plnit měl. Proto z něj bereme vítězství.
Čím si vysvětluješ, že letos se vám zatím daří víc venku než doma?
Někdy to tak zkrátka je, loni jsme to měli úplně naopak. Navíc pořád je brzo něco takhle posuzovat, byť musím říct, že doma v Třebíči se mně osobně letos zatím hraje špatně. Led je pro mě jak struhadlo a nedaří se mi na něm. Jsem z toho nešťastnej, musím asi změnit svou hru. Dělám pro to maximum. (usmívá se)
V pondělí vás čeká derby s Jihlavou. Na Vysočině asi není větší svátek hokeje, že?
Zápasy s Jihlavou mám rád, vždycky přijde hodně lidí. Navíc v Jihlavě mám dědu, takže dorazí celá rodina.
A komu děda fandí?
Samozřejmě mně, takže Třebíči. (usmívá se)
Derby zápasů už máš za sebou hodně. Změnilo se u tebe s přibývajícím věkem jejich vnímání?
Už nejsem tak nervózní, jak jsem býval před lety. Pamatuju si doby, kdy na derby chodilo k pěti tisícům fanoušků, teď už lidí na obou stranách tolik nechodí. Přijde mi, že zájem trochu opadá a ani rivalita už není taková. Každopádně věřím, že v pondělí přijde hodně fanoušků a že atmosféra bude výborná. Uděláme všechno pro to, abychom vyhráli.
