Krátký pohled na úspěšnou hokejovou sezónu Bílých hvězd, ročník 2014 – 2015

Impozantní vstup do soutěže – Třebíč táhla ligu

Zatímco v sezóně 2001/02 – kdy skončily Bílé hvězdy po základní části druhé – si připsala Horácká Slavia z úvodních 21 zápasů hned 13 výher (pozn. red.: plus tři remízy a jednu prohru v prodloužení; tehdy mohlo skončit utkání po prodloužení remízou), letos to bylo za stejný počet odehraných utkání dokonce plných 15 vítězství (a dvě prohry v prodloužení). Naprosto po právu se tak Třebíč vyhřívala na výsluní prvoligové tabulky ještě po pětadvaceti kolech o bod před Chomutovem.

Je potřeba ještě zmínit dvě věci. Vlastně tři. Novým trenérem „A“ týmu se stal před sezónou Jiří Mička, který převzal kormidlo po Kamilu Pokorném, jenž vykonával dlouhodobě souběžně dvě funkce – kromě hlavního trenéra i sportovního manažera.

Před sezónou posílil Horáckou Slavii ROMAN ERAT, který se rozhodl vrátit po dvanácti letech ke kořenům. Bojovník k pohledání podepsal s mateřským klubem dvouletou hráčskou smlouvu a v klubu by měl pracovat na jiné pozici i v budoucnu. Forvard hrající od nepaměti s číslem 9 na dresu opanoval kanadské bodování klubu – 56 kanadských bodů včetně play-off, tolik za osmnáct prvoligových sezón ještě nikdo nezískal…

Zadruhé – návrat Romana Erata, zarputilého bojovníka, lídra na ledě i v kabině. Schylovalo se k tomu už předloni, letos to konečně vyšlo. Třebíčský odchovanec se vrátil do mateřské Horácké Slavie po dlouhých dvanácti letech a stejně jako v ročníku 2001/02, i v uplynulé sezóně opanoval kanadské bodování klubu (pozn. red.: včetně play-off 56 bodů (15G+41A); v sezóně 2001/02 celkově 18G+30A).

A do třetice spolupráce s extraligovými kluby a silný kádr na úvod sezóny. Kometa, Zlín, Pardubice a nově Olomouc. Postoupivší hanácký klub poslal některé hráče do Třebíče na celou sezónu na hostování, jiné posílal pravidelně formou střídavých startů… Do první formace perfektně zapadl k Eratovi a Dolníčkovi Lukáš Havel, z dalších top hráčů olomoučtí Pekr s Bartoněm, brněnský Holec, pardubický Zdráhal, v úvodu sezóny pomohli Vilém Burian, Martin Dočekal, jednu branku v jediném startu vstřelil i Tomáš Vondráček, dres Bílých hvězd oblékl i David Ostřížek, na play-off ve hře Aleš Holík… To se to hrálo…

Jen těch brankářů tady tolik nikdy nechytalo… A pak ta viróza!

Jestliže se v sezóně 2008/09 objevilo na soupisce Horácké Slavie úctyhodných a málo vídaných sedmačtyřicet hokejistů a v loňské sezóně 2013/14 hokejistů dokonce 48, ten letošní počet hráčů, kteří zasáhli do hry, je přímo rekordní – 58 hráčů byste na soupisce předcházejících sedmnácti prvoligových sezón hledali jen marně.

Jen brankářů zasáhlo do hry osm! Štůrala, Horčička, Čiliak, Falter, Vejmelka, Kašík, Dusík, Máj…

K 50. kolu do Mostu odcestovalo přitom jen šestnáct hráčů, přičemž do hry zasáhli jen čtyři obránci, devět útočníků a jeden brankář… I přes tak široký kádr najednou neměli trenéři koho nasadit. Kromě zraněných Třebíč skosila chřipka…

Celkové počty získaných bodů – doma a venku

V komplexním měřítku si připsaly Bílé třebíčské hvězdy za celou sezónu doma sedmnáct výher (pozn. red.: z toho dvě v prodloužení) a získaly dvaapadesát bodů, ze stadionů soupeřů přivezly bodů dvaačtyřicet (13 výher v základní hrací době; pozn. red.: v tomto kritériu o jedno vítězství druzí za Chomutovem).

Loňskou tristní bilanci vstřelených branek doma (59) letos nahradilo gólů 89. Na stadionech soupeřů inkasovala Horácká Slavia jen 60 branek, v tomto ohledu byl lepším s devětapadesáti obdrženými góly pouze Chomutov. Chvályhodná je tradičně celková statistika obdržených branek za sezónu – pouhých 127 (loni 118) – čtvrtá nejlepší obrana v lize (Chomutov 102, Kladno a Benátky nad Jizerou 126).

Teprve osmnáctiletý třebíčský odchovanec KAREL VEJMELKA. Nejen, že prožil premiéru mezi muži Horácké Slavie (3Z, průměr obdržených branek 1,36 – úspěšnost zákroků 95,29 %), ale později se prosadil i v kádru Pardubic a dostal se do nominace na nováčka ELH (pozn. red.: za Pardubice odchytal 7 zápasů v základní části a 6 zápasů v play-off).

Karel Vejmelka za „A“ tým Horácké Slavie

Jak už bylo uvedeno výše, v Třebíči se točili brankáři. Začal Tomáš Štůrala, jenže toho si stáhl po osmi kolech první ligy trápící se Zlín… Luboš Horčička, který ho měl nahradit, se po jednom zápase zranil… Nasát vítěznou atmosféru potřeboval Marek Čiliak… Do hry zasáhl Lukáš Dusík, jenže i on si přivodil zranění… A najednou nebylo koho postavit. Z Pardubic se proto vydal do mateřské Třebíče Karel Vejmelka. Až pak začal chytat pravidelně Martin Falter… Kterého ovšem nahradil v závěru sezóny uzdravený Horčička… Než si ho Zlín stáhl…

Výborné výchozí postavení pro play-off

Žádná dlouhodobější herní krize Bílé hvězdy letos nepotkala. Snad jen série mezi pětadvacátým a devětadvacátým kolem. O soupeři pro play-off rozhodlo až poslední kolo. Třebíč zvítězila v Ústí nad Labem, a protože Jihlava i Kladno své zápasy prohrály, vyhoupla se Horácká Slavia na konečné třetí místo po základní části. Soupeřem pro play-off se jí stal Havířov, značně přijatelnější protivník než Jihlava nebo Kladno.

Čtvrtfinále play-off proti Havířovu jasně pro Horáckou Slavii

Hrací schéma první ligy přisoudilo Třebíči po základní části šestý Havířov. Třebíčské Bílé hvězdy ukončily AZetu sezónu ve čtyřech zápasech. Po dvou domácích výhrách (8:2 a 4:2) bylo klíčové třetí utkání v Havířově, ve kterém Horácká Slavia uspěla rozdílovou brankou v samostatných nájezdech. Čtvrtý zápas si pak zkušeně pohlídala (4:3). Potřetí za sebou tak postoupili Třebíčští do semifinále play-off první ligy.

Semifinále play-off s Českými Budějovicemi

Následovala série s českobudějovickým Motorem, od které se dala dopředu očekávat bitva i na sedm duelů. Těch se odehrálo nakonec pouze pět, neboť po dvou zápasech v Budějovicích (z pohledu Třebíče 3:4 a 4:3) se hned pětice klíčových hráčů odporoučela ze sestavy Bílých hvězd. Horčička s Holíkem zamířili do Zlína, Zdráhal do Pardubic, Pekr do Olomouce, Bartoň se zranil… Třebíč odehrála domácí zápasy na krev a se ctí, ale citelné oslabení se zápalem nahradit nepodařilo…

Vezmeme-li však v potaz, že se letos opět nehrálo finále první ligy a celky postoupivší ze semifinále čekala široká baráž o nejvyšší soutěž, byla Třebíč i v omezené sestavě nakonec tři zápasy od baráže o extraligu.

Regionální zápasy

HC Dukla Jihlava

HC Rebel Havlíčkův Brod