Menu +

Letos jsme měli nejvíce výkyvů, ale i tak považuju sezonu za úspěšnou, říká Kamil Pokorný

Rozhovory
Pokračujeme v sérii bilančních rozhovorů, ve kterých se jednotliví respondenti ohlíží za právě uplynulou sezonou. Nyní přišla řada na hlavního trenéra áčka Kamila Pokorného, který mluví o řadě zajímavých témat.
Sdílejte článek
 

Trenére, jak byste zhodnotil uplynulou sezonu, ve které jste dokráčeli do čtvrtfinále Chance ligy?
Pro mě to byla třetí sezona v roli hlavního trenéra po mém návratu do Třebíče. Řekl bych, že šlo o sezonu, kdy jsme měli nejvíce výkyvů. Když to vezmu od začátku, tak v úvodu sezony nám vypadl Pavel Jekel, což znamenalo, že jsme k Honzovi Mičánovi museli narychlo hledat druhého brankáře. K tomu připočtěme, že spousta soupeřů výrazně posílila, podle mě nastal v Chance lize velký finanční boom. Ale i tak jsme sezonu měli pod kontrolou. Důležité bylo, že jsme se během ní ani jednou neocitli na pozicích, které by znamenaly existenční starosti, takže mužstvo mělo svou sílu. Sice nám letos drhly domácí zápasy, ale tak to ve sportu někdy chodí. Na druhou stranu se nám dařilo na kluzištích soupeřů. Jsme rádi, že jsme se z pátého místa dostali přímo do čtvrtfinále a byť nakonec skončíme sedmí, pořád je to pro nás kvalitní výsledek.

Předpokládám ale, že čtvrtfinálové vyřazení pořád mrzí...
Litoměřice byly velice silným soupeřem, přesto jsme do čtvrtfinále vstoupili dobře. Především dominantní výkon ve druhém zápase nás předurčoval k tomu, že bychom sérii mohli doma ukončit, jenže pak přišel třetí zápas, který mám pořád v hlavě. První dvě třetiny jsme Litoměřice prakticky nepustili do útočného pásma, ale zároveň jsme nedokázali proměnit naše šance, což znamenalo, že se nakonec radoval soupeř. Čtvrté utkání jsme v prodloužení se štěstím vyhráli a v pátém utkání se projevil zdravotní stav řady hráčů. V play off o takových věcech nemluvíte, ale kluci byli hodně pomlácení. Někteří hráli doslova na jedné noze, jiní nemohli zvednout ruku... I tak ale do zápasu nastoupili, čehož si moc vážím. Na aktivní a bruslařsky velice dobře vybavené Litoměřice to ale nestačilo. Soupeř postoupil zaslouženě.

Je něco, co vás během sezony mile překvapilo?
Neřekl bych, že vyloženě překvapilo, ale mám velkou radost z toho, jak se Honza Mičán chopil příležitosti při zranění Pavla Jekela. Po letech, kdy tady plnil roli druhého brankáře, ukázal, že na Chance ligu má a vychytal nám spoustu bodů. Zároveň bych vypíchnul soudržnost mužstva, v kolektivu nebyly žádné vztahové problémy. Kluci pracovali výborně.

Co mohlo být naopak lepší?
Mrzela mě produktivita. Byla utkání, ve kterých jsme byli třeba i lepší, ale strašně jsme se nadřeli na góly. Zápasy, ve kterých nám to tam letos napadalo, bych spočítal na prstech jedné ruky.

Je to i o tom, že produktivita mužstva byla do značné míry závislá na jednom útoku...
Jasně, od některých hráčů jsme čekali víc, ale je to jedno s druhým. Byli kluci, kteří se během sezony třeba i dvakrát zranili. Jmenovitě David Michálek, Kuba Malý, Lukáš Kříž... Pak není jednoduché se do toho dostávat. My si navíc nemohli dovolit široký kádr.

Šířku kádru řeší některé prvoligové kluby střídavými starty hráčů z 2. ligy. Mohli jste někoho takového využít i vy?
Ano, měli jsme pár takových kluků domluvených, ale jejich jména jsme nechtěli zveřejňovat, protože tihle kluci si zároveň plnili povinnosti ve svých klubech. Pokud bychom každopádně postoupili do semifinále, někteří by asi nastoupili. Nemáme ale prostředky na to, abychom si někoho na konci ledna vytáhli a platili ho až do konce dubna. Tady bych chtěl ocenit práci šéfa klubu Martina Svobody, který dokázal zajistit, že všichni hráči dostali své odměny včas a nikomu se nic nedluží, i když pracujeme ve skromnějších podmínkách než v mnoha jiných klubech. Tak by to mělo být vždy a ukazuje se, že hokej se v Třebíči dělá dobře.

V základní části skončila Horácká Slavia v návštěvnosti domácích zápasů na pátém místě. Co říkáte na tuto statistiku?

Hodně mě to těší. Je vidět, že diváci v Třebíči hokej mají rádi a stále ho podporují. Všimli jsme si navíc, že se výrazně omladilo jádro aktivních fanoušků a kotle. I z toho je vidět, že se Horácká Slavia nemusí do budoucna strachovat o podporu nejen mladých fanoušků. Na mladších fanoušcích je vidět, že se fandění učí, sbírají zkušenosti, navíc za námi jeli ve velmi solidním počtu i do dalekých Litoměřic, čehož si velmi vážíme.

Děkuji za rozhovor.

Podobné články

Rozhovory

Trenérská dvojice Kamil Pokorný – Jaroslav Barvíř v Horácké Slavii končí. Potřebujeme změnu, shodli se

27.03.2024
Rozhovory

Bittner: Čeká nás těžká série, ale chceme postoupit

07.03.2024
Rozhovory

David Dolníček: Do nadstavby jdeme naplno, chceme potvrdit naši kvalitu

15.02.2024