Martin Havran: Rád bych s Třebíčí došel do play - off

Zápas s Olomoucí opět poznamenala bolest domácích, rychle inkasované góly. Nejprve hosté ve čtvrté minutě využili přesilovku pět na tři, v sedmé pak hrubku obrany a bylo to 0:2.

Profil hráče
MARTIN HAVRAN
Post: obránce
Výška: 180 centimetrů
Váha: 80 kilogramů
Hůl: levá

Martin Havran přišel do Třebíče z Českých Budějovic a jedná se o jeho druhou sezónu v dresu Horácké Slavie. V Třebíči totiž už působil v ročníku 2008 – 2009.

“Zase jsme dostali na začátku první třetiny dva rychlé góly jako vždycky doma. Bylo to už snad potřetí a už si na to musíme začít dávat pozor. Brzo už se bude hrát o body a to by nás mohlo v zápasech mrzet. Tu druhou a třetí třetinu jsme začali hrát to, co bychom chtěli produkovat, ale štěstí k tomu, aby nám to tam padlo, bohužel chybělo. Je potřeba se z toho poučit, zvládat líp první třetiny a nehrát tolik v oslabení, nedostávat hloupé góly,“ naprosto přesně popsal jednadvacetiletý obránce nejen průběh utkání, ale i nedostatky ve hře Horáků.

Třetí třetina byla ze strany domácího celku nejlepší, přestože se hrálo ve velkém vedru a na již nepříliš kvalitním ledě. Třebíčští nejen že hráli se silným soupeřem vyrovnanou partii, ale dokázali si vypracovat velké množství gólových šancí. Gólman Kohoutů Kašík několikrát snad ani sám nevěděl, jak puk zastavil. Snižující gól však přišel až v 57. minutě a zbytek zápasu už si Hanáci pohlídali.

“Oni hráli celý zápas na tři lajny a možná proto jim docházely síly. My jsme hráli na čtyři kompletní formace a měli jsme těch sil víc. Pravda je, že tak, jak jsme odehráli třetí třetinu, tak bychom měli hrát celý zápas a ne jen tu poslední část zápasu, když už je to těžké, protože soupeř si výsledek bránil hodně dobře. Musíme se do tempa a do zápasu dostat hned od začátku. Navíc nám chybělo i štěstíčko, protože šance jsme měli. Hlavní je, abychom se poučili do dalšího zápasu, abychom neinkasovali ty rychlé góly na začátku,“ přidává další postřehy Martin Havran.

Olomoučtí mají zkušené mužstvo s asi největší hvězdou nového ročníku první ligy Jiřím Dopitou. Právě s ním svedl Martin Havran několik soubojů, a ačkoli je téměř o hlavu menší než olympijský vítěz z Nagana, dokázal některé souboje vyhrát a důrazně odebrat Dopitovi kotouč.

“Ono nejde nějak koukat na to, jestli proti vám hraje nějaká osobnost, nebo ne, jestli je to kamarád, není to kamarád, žádné ohledy. Mimo led můžeme být kámoši velcí, ale ne ledě se prostě hraje tak, že chceme vyhrát a ne, že budeme brát ohledy na to, kdo stojí proti nám. Prostě je třeba hrát pořád naplno a důrazně,“ říká 180 centimetrů vysoký obránce, který do Třebíče přišel v rámci spolupráce v českobudějovickým Mountfieldem.

Tropické počasí těchto dnů hokeji nesvědčí. Zrušeno pro odtátý led muselo být utkání v Chotěboři, v Třebíči na zápas s Olomoucí přišlo jen 350 diváků. Ostatní dali v tomto horku přednost koupalištím. Přestože se divákům na stadionu zdálo, že je tam vcelku příjemně, na kvalitě ledu bylo hlavně v závěru utkání znát, že v hale je velké teplo. Na teploměru ve výšce asi tři metry nad ledem bylo po celý zápas 20°C.

“To teplo je na ledě samozřejmě znát, místy byla voda, puk moc nelítal, byla to spíš taková kaše. S tím se ale nedá nic dělat, na takovém ledě se musí o to víc bojovat,“ nehledá třebíčský bek žádné výmluvy.

Martin Havran není v Třebíči žádným nováčkem. Při přechodu z juniorů do mužského hokeje už v Horácké Slavii působil. To bylo v sezóně 2008 – 2009.

“Za to, že jdu do Třebíče, jsem rád. To prostředí tady dobře znám, byl jsem tady už před třemi lety, takže nejdu do neznámého. Znám prostředí i kluky tady. Všichni mě přijali dobře, je tady výborné zázemí a skvělá parta, nemůžu si na nic stěžovat,“

Loňský ligový ročník strávil Martin Havran v Táboře a v Písku. Oba týmy nedopadly dobře. Tábor musel pro nedostatek financí s profesionálním hokejem skončit, Písek sestoupil a následně odkoupil první ligu od Vrchlabí.

“To, že to v Táboře i v Písku nedopadlo dobře, mě nestraší. Šlo hlavně o to, že v Táboře ta první sezóna byla celkem slušná. Ta druhá už nestála za moc, protože to bylo špatné hlavně finančně. Za celou sezónu jsme dostali asi jen dvě výplaty. Nás, budějovické hráče, pak poslal Mountfieĺd dohrát sezónu do Písku, kde jsme měli pomoct zachránit první ligu, ale nepodařilo se to. Ti hráči tam byli už psychicky na dně. Celou sezónu vlastně byli poslední a byli v takové křeči. Nedařilo se, jindy by ty góly dali, ale když to celou sezónu nevychází, tak v baráži to už taky nešlo. To nejde jen tak z ničeho nic, ze dne na den otočit a začít střílet góly,“ popisuje důrazný obránce dění v klubech, kde strávil minulou sezónu, která ale neskončila příliš dobře.

To už je ale minulost. Teď se Martin Havran připravuje na nový ročník v Třebíči, kde by rád hrál pravidelně a co nejvíc a rád by došel s klubem co nejdál.

“Hlavně bych rád hrál pravidelně první ligu a rád bych pomohl Třebíči k co nejlepším výsledkům. Chtěl bych, abychom došli do play – off a třeba přijde i šance zahrát si v Českých Budějovicích. Rád bych si konečně zahrál i nějaký zápas v extralize. To ale záleží hlavně na mě, na tom, jak se mi bude dařit tady v Třebíči. Musím se snažit hrát co nejlíp a pak ta šance v extralize může přijít. Rád bych se jednou probojoval do extraligy,“ naznačuje své cíle pro ročník 2011 – 2012 mladý obránce Martin Havran.