Matějíček: Na nájezdy si věřím. Maxa liga? Rychlejší než před lety

Bereš dva body z Litoměřic jako zisk, nebo spíše jako ztrátu jednoho bodu vzhledem k tomu, že jste po první třetině vedli 3:0?

Zápas i výsledek vnímám pozitivně. Mentálně není jednoduché, když po dvaceti minutách vedeš v hokeji 3:0. Komplikace jsem upřímně trošku čekal, protože pokud soupeři nedáš rychlý gól na 4:0, často sníží a dostane se do zápasu.

Dobře, ale nevstoupili jste do druhé třetiny až příliš lehkovážně?

Asi se dá říct, že jo. Myslím, že nás vedení 3:0 ukolébalo. Soupeř pak dal dva rychlé góly a měli i další šance, ale výborně nás při nich podržel Honza Brož, za to mu patří velký dík. Postupně jsme se vrátili do zápasu. Třetí třetina byla z naší strany dobrá, škoda smolného odrazu při hře bez brankáře, ale to se někdy stává. O to cennější je, že jsme nakonec dokázali urvat druhý bod.

Vítězný nájezd jsi zařídili právě ty, přihlásil jsi se trenérům?

Trenér se mě zeptal, jestli si na nájezdy věřím. Řekl jsem, že jo, mám nájezdy rád.

Hned jsi věděl, jak zakončíš?

Ano, ještě před nájezdem mi bylo jasné, že vystřelím. Původně jsem ale zamýšlel střelu na vyrážečku, nicméně podle postavení gólmana jsem tušil, že s takovým zakončením počítá, takže jsem zvolil střelu mezi betony. Naštěstí to vyšlo.

Tvůj nájezd byl teprve prvním úspěšným samostatným nájezdem Třebíče v letošní sezoně. Teď si budeš dobírat útočníky, co?

Jo, to to určitě budu. (směje se)

Jak na tebe působí kabina?

Mám skvělé dojmy. Spoluhráči, trenéři i vedení, všechno tady funguje parádně. Byl jsem až překvapený.

Co dojmy z Maxa ligy?

Tuhle soutěž jsem hrál už před pár lety – než jsem odešel do zámoří – tehdy za Jihlavu. Ve srovnání s dřívějškem je dnes první liga určitě rychlejší. Když bych ji měl srovnat s extraligou, tak extraliga je více systémová.

Je těžké přepnout z módu Maxa liga na mód extraliga a naopak, když jeden den hraješ za Třebíč a druhý za Kladno?

Přiznám se, že ano, ale musím si poradit.

Jak se vlastně řeší tvoje střídavé starty v Třebíči?

Ze dne na den, nemám plán, podle kterého bych dopředu věděl, kde budu hrát. Není to snadné, ale jak říkám, vždy se snažím odvést maximální výkon.

Několik let jsi působil v zámořské juniorce, v čem tě tahle zkušenost obohatila?

Pomohla mi zejména z pohledu rychlosti. Vzpomínám si, že když jsem do zámoří přišel, byl jsem v šoku z toho, jak rychle se na tamních úzkých hřištích hraje. Zároveň jsem se osamostatnil, což je do života taky fajn.

Když zmiňuješ úzké hřiště, rozměry v Moravských Budějovicích jsou těm zámořským dost podobné…

Je to tak. Mně rychlý hokej založený na soubojích vyhovuje, takže úzké hřiště mám rád. Na druhou stranu široké hřiště je fajn skrz větší kreativitu na modré čáře, oba rozměry mají svoje plusy i mínusy.