Martine, je za vámi mezinárodní utkání s mladým, houževnatým týmem Francie,jaký podle vás byl.
Před zápasem jsme nevěděli, co od toho čekat, protože jsme vůbec nevěděli, co to je za mančaft. Je to reprezentace, mladí kluci, takže se dalo čekat, že budou hodně bruslit. První třetina byla ale od nás špatná. Přizpůsobili jsme se jim pohybem, vším. Po první třetině jsme si k tomu v kabině něco řekli a druhá třetina, myslím si, už byla dobrá. Moc jsme je nepouštěli ze třetiny, tvořili jsme si šance, akorát jsme je neproměnili. Dali jsme jen jeden gól a to je málo. My bychom museli vzadu udržet nulu, což se nám nepovedlo, takže jsme měli přidat v koncovce. No a třetí třetina nebyla tak dobrá jako ta druhá.
Hodně trénujete, nemohla se na konci projevit únava?
To ne, trénují všichni. Na to se určitě nebudeme vymlouvat, navíc Francie ta hraje asi pátý zápas v pátém dnu. Oni na tom byli možná v tomto směru hůř jak my. To s tím vůbec nesouvisí.
Jak se dá připravit na zápas, od kterého nevíte co čekat, se soupeřem jste se ještě nesetkali a možná už ani nesetkáte?
My jsme chtěli hrát svoji hru, to co tady hrajeme už pár let. Nátlakově, nahodit si to a jít za pukem, tlačit se do brány, rychle od nás ze třetiny. Jak jsme se přizpůsobili, tak jsme vzadu začali vymýšlet kraviny. Tím se to začalo bortit. Vrátili jsme se k tomu až v té druhé třetině, která podle toho taky vypadala. Tlačili jsme se do brány a mělo to nějaké parametry.
Pořád se hledá ideální sestava. Možná i ta souhra nebyla úplně ideální.
Ano zkouší se. Je to začátek sezóny. někteří kluci dostali volno. Vždycky se sestava nějak mění, navíc když se někdo zraní. Nedohráváme kompletní, alespoň zatím se nám to nepovedlo. Míchá se se sestavou, ale to je normální, pořád jsme na začátku.