Menu +

Ptáme se Kamila Pokorného

Aktuální zprávy
T ř e b í č - Minulý pátek bylo odtajněno jméno hlavního trenéra, který povede mužstvo HST v sezóně 2021/22. Jak mnozí tušili či očekávali, hlavním trenérem třebíčského “Áčka” se stal Kamil Pokorný, tedy muž, jehož hokejový život je s HST úzce spojený. K mužstvu se připojí na začátku května, tedy po skončení svého angažmá v brněnské Kometě, ale už nyní jsme se ho vyptali na několik otázek.
Sdílejte článek
 

Do svého současného hokejového působiště jste, Kamile, odešel z HST. Jakou dobu jste vlastně v Kometě strávil a jak byste své působení v této organizaci popsal?

Především bych chtěl říct, že jsem strašně rád, že jsem dostal šanci v Extralize, za to bych chtěl Kometě samozřejmě poděkovat. Strávil jsem tam nádherných šest let a co se týká působení, byla to pro mě obrovská zkušenost, zažil jsem tak neskutečné chvíle. Jednak při získání dvou titulů, ale také jsem tam potkal spoustu špičkových hráčů a velmi kvalitních kolegů. A rozhodně musím zmínit i fanoušky Komety, kteří jsou podle mě jedni z nejlepších na světě. Měl jsem možnost zažít, jak fandí a prožívají úspěchy klubu, což byl skutečně mimořádný zážitek. V Kometě jsem získal hodně zkušeností, které budu chtít zúročit v mé další trenérské práci.

Dva získané tituly, spousta zkušeností a zážitků, setkání se se spoustou zajímavých lidí z hokejového prostředí, ale přesto, co byl ten nejvýraznější moment nebo nejsilnější zážitek za dobu působení v Kometě?

Jak jsem řekl, těch zážitků bylo opravdu strašně moc, v Kometě jsem prakticky zažil, co se dalo. Ať už to byly ty dva zmíněné tituly, oslavy na Zelňáku s fanoušky klubu, utkání pod otevřeným nebem za Lužánkama, nebo Kometa express, který odjížděl po kolejích přímo od haly na utkání se Spartou. Nesmím zapomenout na Ligu mistrů a utkání s kvalitními evropskými kluby. Díky tomu všemu jsem měl možnost potkat spoustu zajímavých lidí. Když bych musel vypíchnout jediný moment, byl by to asi první vyhraný titul, na který Kometa čekala 51 let a nám se to podařilo. Já jsem mohl být součástí, toho si nesmírně považuju a ten pocit pro mě je a bude nezapomenutelný. Nicméně ony ty tituly se neomrzí, takže i ten druhý zážitek byl stejně skvělý. Já žiju hokejem od mládí, je to nejen práce, ale pro mě i vášeň a touha vyhrávat. A když se vám zadaří stát se součástí takového hokejového úspěchu, nedá se na to nikdy zapomenout.

Ale teď ještě hlouběji do historie, Vaše jméno je totiž dlouhodobě spojováno s Třebíčí a HST. Jelikož nejste třebíčský rodák, tak nás zajímá, kdy a jak jste se v Třebíči objevil a jaký byl Váš osobní vývoj z pozice hráče k trenérovi HST?

Já jsem se narodil v Jihlavě, kde jsem jako mládežník trénoval. Měl jsem štěstí na skvělé trenéry jako byl pan Hrbatý nebo pan Augusta. Pak jsem šel na vojnu a hned potom jsem dostal nabídku z Hradce Králové, kde jsem pak strávil rok v 1. české hokejové lize. Musel jsem tehdy řešit rodinnou situaci a rozhodl jsem se usadit v Třebíči, která mě oslovila s nabídkou v době, kdy postoupila do 2. ligy. Od svých asi 22 let jsem tedy Třebíčák a dnes se tak i cítím. V Třebíči se mi ihned zalíbilo. Hráli jsme na špičce druhé ligy, hráli jsme i baráže o postup do 1. ligy, na zimák chodilo spoustu fanoušků. Ve 29 letech jsem si ale vážně zranil koleno a to mi bohužel nedovolilo dál pokračovat v kariéře. Pan Čapek, který klubu dlouhá léta šéfoval, mě tehdy naštěstí nabídl, jestli bych nechtěl pokračovat v roli trenéra. Nějaké malé zkušenosti jsem už měl, protože jsem pomáhal s trénováním žáků v Horácké Slavii, a tak jsem moc neváhal a stoupl si na střídačku vedle Milana Chalupy. Tím před 25 lety začala moje trenérská kariéra a byl to pěkný start, protože jsem byl u úspěchu, kdy v sezoně 96/97 třebíčské mužstvo postoupilo do 1. ligy. I když jsem byl z počátku z toho mého zranění smutný, protože jsem chtěl hrát, postupem času se ukázalo, že všechno zlý je skutečně pro něco dobrý. Posunulo mě to do role, která mě doposud nesmírně baví a naplňuje.

Vracíte se tedy po několika letech do svého řekněme domovského klubu. Je rozdíl mezi HST, ze které jste před šesti lety odcházel a do které se teď vracíte?

Určitě, za tu dobu se změnilo spoustu věcí. V prvé řadě samotný hokej, který je o dost „bruslivější“ a agresivnější a jeho vývoj jde skutečně rychle dopředu. V Třebíči, která se drží v první lize už 25. rok, se za mojí nepřítomnosti odehrála také řada věcí. Celých šest let jsem byl s klukama v úzkém kontaktu, takže o nich mám celkem přehled. Jde například o novou rolbu, krásné osvětlení na zimním stadionu, zprofesionalizování trenérů mládeže a spousta další skvělé práce. Když mluvím o těch trenérech, musím ale také zmínit jednu tragickou záležitost. Můj kolega a kamarád Radek Novák, se kterým jsme to v HST táhli dlouhé roky, už není mezi námi, a to mě hodně zasáhlo. Ale i tak musím říct, že v Třebíči jde hokej správným směrem, a i proto jsem nabídku přijal a budu chtít být nápomocen, aby to šlo ještě lépe.

Zásadní je také obměna nejvyššího vedení HST, kterou na pozici předsedy HST nyní zastává Martin Svoboda. Jak v této oblasti vidíte spolupráci v rámci řízení a chodu HST?

S Martinem jsme dlouholetí přátelé a oba víme, že názorově se spolu shodneme, celou tu dobu, co jsem byl v Kometě, jsme byli v úzkém kontaktu. Do HST jsem ho přivedl v době, kdy se klub potýkal s velkými ekonomickými problémy. Věděl jsem, že ho hokej baví a naplňuje, a hodně nám tehdy pomohl. Myslím si, že ta hierarchie je v současnosti nastavena perfektně a že se všichni snaží táhnout za jeden provaz. HST je klub rodinného typu a za pomoci fanoušků věřím, že třebíčský hokej bude i nadále nejsledovanějším sportem ve městě a že práce s mládeží i výsledky klubu nám budou dělat radost.

A na závěr se samozřejmě musíme zeptat na plány do nové sezóny ve staronovém působišti.

Do konce dubna mi běží smlouva s Kometou Brno, kterou chci samozřejmě dodržet, a od 3. května se přidám k mužstvu HST, se kterým chceme dělat kvalitní letní přípravu. I vzhledem k situaci uplynulého roku, kdy se méně trénovalo i hrálo, chceme zařadit do letní přípravy dvakrát týdně led. To bude pro kluky změna, ale já doufám, že pozitivní. Chystáme také soustředění a co se týká plánů, chceme sestavit kvalitní kádr, protože ta sezona bude nesmírně těžká. A to hlavně kvůli jejímu nastavení ohledně sestupů, kdy sestoupí čtyři mužstva a páté půjde do baráže, pokud Svaz ledního hokeje potvrdí tato pravidla. Sezona bude ale náročná také ekonomicky, z tohoto hlediska dopady pandemie rozhodně ještě silně pocítíme. Jednoznačným cílem je pro nás Play-off a velkým přáním, nejen mým, ale celého klubu je, aby sezona proběhla standardně, bez jakýchkoli omezení a zákazů a hlavně s diváky!

Děkujeme Kamilovi za příjemný rozhovor a přejeme hodně úspěchů v HST.

Podobné články

Aktuální zprávy

Sobotní kondiční seminář s Petrem Mockem

dnes
Aktuální zprávy

Přípravné zápasy sezóny 2021/2022

včera
Aktuální zprávy

Nový erb HST - jak se vám líbí?

před 2 dny