Sedmnáct dní na souši Davida Mazance

Ten v loňské sezóně patřil do základní sestavy Lasselsbergeru, letos však před sezónou absolvoval operaci ramene a možná i proto ho vedení odeslalo na roční hostování do Třebíče. Tam odešel s Miloslavem Topolem jako náhrada za bývalého trenéra Rostislava Čadu. V Třebíči se vypracoval mezi největší opory mužstva, pochvalu si vysloužil i od ředitele Horácké Slavie a současně trenéra dr. Karla Čapka.

Podobná situace, jakou prožili plzeňští hokejisté v duelu s Kladnem, potkala i Horáckou Slavii Třebíč, která se v posledním kole nadstavbové části střetla v přímém souboji o postup do play-off s Kadaní. I Třebíč musela vyhrát. „Byla to hodně podobná situace jako tady v Plzni. Stav byl dlouho nerozhodný a do poslední chvíle jsme vedli pouze o branku. Určitě to byla dobrá průprava na sobotní utkání v Pardubicích,“ mínil Mazanec.

Proti Chomutovu odehrála Třebíč výbornou sérii, ale v rozhodujícím pátém utkání třebíčský sen po těsné porážce zemřel. „Od té doby jsem nebyl 17 dní na ledě. Den před zápasem v Plzni jsem si šel zabruslit se třetí a čtvrtou třídou. Vodili si mě tam jako slepého koně,“ zažertoval. „Ty děti z toho byly stejně vykulené jako já.“

Mazanec v průběhu letošní sezóny za Plzeň nenastoupil. V době četných zranění byl pouze dvakrát připraven na střídačce coby sedmý obránce. V modrobílém dresu Plzně tak naskočil do zápasu pop více než roce. „Přijetí bylo dobré. Řada hráčů už v mužstvu není. Nikdo si tu nehraje na mistra světa a to dělá tým hodně silný.“

S tím, že by se Mazanec připojil k plzeňskému týmu hned po skončení základní části, příliš nepočítal, ale tajně v to doufal. „V duchu mě to ale nechávalo klidné. Spíše kamarádi mi pořád volali, že už Plzeň nemá s kým hrát. Nikomu jsem však nepřál nic zlého.“ Nakonec si Mazance Plzeň nestáhla a on proto nijak příliš netrénoval. „Rekreačně jsem chodil hrát tenis, ale moje výstroj už byla vypraná a voňavá.“

Nikam na dovolenou se však letos po vypadnutí Třebíče nechystal. Z rodinných důvodů. „Manželka byla na operaci v Motole, takže bylo jasné, že nemůžu nikam jet. Staral jsem se o manželku a syna. Stal se ze mě muž v domácnosti,“ zavtipkoval.

Nakonec se přece jen dočkal. Okamžitě po šestém zápase se mu ozval generální manažer Pavel Setikovský. „Z Třebíče jsem si přinesl hlavně sebevědomí. Je mi jasné, že je to trochu méně kvalitní soutěž, ale dostával jsem hodně příležitostí na ledě a začal si více věřit.“

Obránce s tvrdou střelou může také porovnávat atmosféru, která v Plzni byla v dobách jeho působení, s tou současnou. „Trochu se to tu změnilo, atmosféra je uvolněnější. V kabině všichni vědí, o co hrajou a není tam vyvíjený takový tlak jako za trenéra Čady. Tehdy to bylo pořád samé „Dneska se musí“. Pořád se muselo a chyběla tomu uvolněnost a srandičky. Byla tam daleko hustější atmosféra.“ Důvody hledá mimo jiné také ve změně trenéra. „Určitě v tom má prsty Jirka Kučera. To je velká autorita, který si jí nevytvořil tím, že na někoho křičí nebo někoho dusí, ale tím, že něco dokázal. Jeho i trenéra Přerosta hráči hodně respektují.“

V sedmém zápase odvedl bezchybný výkon. Fanouškům zatrnulo jedinkrát. Když ho ve třetí třetině po souboji s Ladislavem Lubinou trochu přísně vyloučili rozhodčí a Plzeň se rázem ocitla ve třech. „V tu chvíli mi nebylo úplně dobře po těle, ale ode mě to faul nebyl. Naopak Lubina předtím fauloval Málka. Říkal jsem si, že jestli je spravedlnost, tak tu přesilovku nevyužijí. A když nedají gól, tak už vyhrajeme," dodal Mazanec.

Ve středu by se do sestavy již mohl vrátit Michal Dobroň, zdravotní potíže se pokusí překonat Milan Nedoma a po jednozápasové stopce se vrátí do sestavy Jiří Dobrovolný. Jen pro Jindřicha se zlomenými prsty asi sezóna skončila. Ondřeje Kubeše čeká ve středu v jihlavském dresu první zápas baráže proti Českým Budějovicím. Včetně Mazance tak budou mít plzeňští trenéři k dispozici sedm obránců. „Ptal jsem se trenéra Kučery a ten mi řekl, že bych měl s týmem odjet a být připraven k prvnímu semifinále proti Zlínu,“ řekl na závěr David Mazanec.