Na trenéru Ostravy Janu Vavrečkovi byl po zápase samozřejmě znát smutek z další porážky, již sedmé v řadě, ale s chladnou hlavou vyjmenoval hlavní příčinu sobotního neúspěchu.
„Myslím si, že důležitý okamžik nastal ve druhé třetině. Udělali jsme dva hloupé útočné fauly a z jednoho dostali gól. Každopádně jsme se ve druhé části díky faulům dostali pod tlak,“ trochu spílá na své svěřence, ale okamžitě s optimismem ve svém hlase pokračuje. „Také byly momenty, kdy jsme mohli dát branky a bohužel to nepadlo. Už se poněkolikáté opakuji, ale v současné situaci je bod dobrý a klobouk dolů před kluky. Střídali jsme čtyři obránce, Ovšáka jsem po hloupém faulu, kdy se nechal vyloučit v přesilovce, poslal do kabiny, aby se nad sebou trochu zamyslel. Ať si myslí, kdo chce, co chce, děkuju klukům za odvedený výkon.“ Přesto se utkání dotáhlo až na samostatné nájezdy, v nichž po dvou inkasovaných brankách vystřídal Jakuba Čecha v bráně David Iláš, muž v masce, jenž se v letošním ročníku prvně postavil mezi tyče téměř přesně po roce, byť jen na pár vteřin. „Snažili jsme se udělat nějakou změnu, Kuba nechytil ani jeden nájezd. Jsem rád, že je David Iláš zpátky a ať to dopadlo, jak to dopadlo, byl v brance, byl v zápase a je zpátky v mančaftu,“ uzavřel Vavrečka.
Sareza srovnala krok s Třebíčí gólem dvanáct vteřin před první sirénou a posléze se rychle dostala i do vedení. Trenér Pokorný ale v brance do šatny neviděl klíčový okamžik: „Není to nic příjemného, ale myslím si, že gól do šatny sice bolel, ovšem na dalším vývoji utkání se nepromítl.“
Vladimír Svačina svou asistencí pomohl Robertu Najdkovi na konci prvé části srovnat stav, svým výkonem určitě nezklamal, ba právě naopak, ale mrzutost z porážky nakonec převládla. „Hlavně si myslím, že jsme měli zápas od začátku pod kontrolou. Ve druhé třetině jsme je celou dobu mleli, ale fauly v útočné třetině jsme soupeře dostali zpátky do hry. Dostali se na koně – dali náhodný gól z přesilovky a od toho se vše odvíjelo, že jsme nakonec byli my pod tlakem.“
Mladý útočník ihned po zápase nabalil věci, aby se mohl hlásit v týmu extraligových Vítkovic, dá se taková zátěž zvládnout? „Já jsem naštěstí mladý, takže to zvládám ještě dobře. Ale únavu určitě pociťuji. Za Sarezu se mi vždy hraje dobře, vždy jsem velice rád, když si tady můžu přijít zahrát.“
V penaltové loterii jakožto druhý ostravský hráč v pořadí zkoušel své štěstí proti Luňákovi v hostující bráně a úspěšně. Na krátkou chvíli oživil naděje na zisk dodatečného bodu, jak se nakonec ukázalo, nepomohlo to. „V minulém zápase jsem dva nájezdy nedal, takže jsem to musel napravit. Byl jsem pod tlakem, ale já si věřím na každý nájezd. Někdy to tam spadne, a někdy ne,“ zakončil Vladimír Svačina.
Staronovou tváří v dresu Třebíče je rázný bek Rostislav Malena, první zápas v novém dresu a hned branka, díky níž se utkání dotáhlo až do zmíněného bonusu v podobě bodu ze samostatných nájezdů. „Určitě jsme spokojení. Škoda, že jsme nezískali tři body, protože si myslím, že šance byly. Ale i ze dvou bodů máme radost,“ usmíval se spokojeně.
„Těžký je teď každý zápas, hrajeme o každý bod,“ suše konstatuje obránce, který ještě nedávno válčil v ambiciózní Kometě Brno a který nyní vypomáhá týmu dá se říci z opačného pólu tabulky.
„Dobré je, že se pořád o něco hraje. Vrátil jsem se do Třebíče po deseti letech a budu rád, když Třebíči pomůžu a na Brno zapomenu. Budu zde odvádět co nejlepší výkony,“ řekl Malena.
Jeho slova potvrzuje nejen vstřelená branka, ale také trenérova slova, jenž jej pochválil nejen za trefu do černého, ale i za důraz před bránou.
Rostislav Malena měl nakonec vyjmenovat nejzásadnější rozdíl mezi Kometou a právě Třebíčí: „Máme mladý tým, kdežto v Brně je třicet čtyřicet hráčů a úkol je jasný, postoupit.“