Bílé hvězdy mají za sebou úvodní část letošní sezony. Ta dohromady čítala 28 zápasů. S každým ze soupeřů se proto svěřenci Martina Sobotky a Jaroslava Barvíře utkali jednou doma a jednou venku. Horáci zahájili aktuální ročník na ledě českobudějovického Motoru. V kalendáři bylo ten den napsáno 11. září. Třebíčští hokejisté se velkého favorita na postup do extraligy rozhodně nezalekli. Právě naopak. Na ledě mužstva, které před sezonou notně posilovalo předvedl celek z Vysočiny bojovný výkon, prohrál sice 2:3, ale rozhodně se neměl zač stydět. Právě tenhle scénář byl určitou předzvěstí následujících dnů, týdnů a měsíců.
Horácká Slavia totiž velmi často předváděla dobrou hru, ale k bodům jí v mnoha případech chyběl kousek pověstného sportovního štěstí. Tak jako v prvním ostrém domácím utkání letošní sezony. Střetnutí s Přerovem zároveň obohatil první díl akce HST HRDINŮM a téměř dva tisíce diváků na tribunách KHNP arény se rozhodně nenudily, neboť jejich oči spatřily v nadprůměrném utkání hned devět branek. O něco šťastnější byli přitom hosté, kteří si připsali dva mistrovské body. Horáci brali bodík jeden.
První vítězství oslavili třebíčští hráči spolu se svými fanoušky 25. září, kdy do KHNP arény dorazil Frýdek-Místek. A nutno říci, že bílé hvězdy svého soupeře rozhodně nešetřily. Výsledkem toho bylo vítězství 4:1, podílely se na něm prakticky všechny útočné formace, avšak roli hlavní hvězdy zápasu si pro sebe zarezervoval Matěj Psota. Šikovný forvard jeden gól da a na další dva přihrál. Tohle vítězství tým z okresního města nastartovalo. Z následujících šesti zápasů totiž dokázaly bílé hvězdy vyhrát hned pětkrát.
Obzvláště cenné bylo vítězství 4:2 v Havířově. Svou hodnotu má nepochybně také skalp Prostějova. V jestřábím hnízdě brala Třebíč dva body za výhru 2:1 po samostatných nájezdech. Jenže přišel problém, protože některé výhry byly vykoupeny opravdu draze. Na listině marodů byly od počátku sezony dlouhodobě zranění obránci Šimon Szathmáry, respektive Martin Padrnos. Oba se přitom v letní přípravě jevili výborně, přičemž s prve jmenovaným se počítalo hlavně do přesilovek. Jak by taky ne, když to byl právě Sztahmáry, komu náležela pozice nejproduktivnějšího zadáka HST uplynulého ročníku. K nim se navíc vlivem již zmíněných draze vykoupených triumfů postupně přidali třebas kapitán Václav Čejka nebo jeden z tahounů ofenzivy Matěj Psota. Zvláště kapitán Čejka měl pořádnou porci smůly, neboť takřka hned poté, co vyléčil jedno zhranění, potkalo jej další, které poctivého dříče vyřadilo ze sestavy až do dnešních dní. Z tohoto seznamu jmen se prozatím uzdravil pouze Szathmáry.
Není proto divu, že se absence řady klíčových borců na výkonech mužstva podepsala. Šanci sice dostali další talentovaní hokejisté, kteří se jevili dobře, avšak potřebné zkušenosti jim v rozhodujících momentech některých zápasů prostě chyběly. To se koneckonců není co divit, kýžená vyzrálost zkrátka přichází až s dostatečnou herní praxí, což je proces, který se nedá urychlit.
Je logické, že i díky výše popsaným problémům s marodkou a následnou nezkušeností přišlo hned několik těsných a tím pádem bolestivých porážek. Jako třeba ta doma se Vsetínem (2:3) nebo v Přerově, kde byly Horáci prakticky celý zápas lepší, na čemž se posléze shodli rovněž oba trenéři, nicméně body z toho po nezdaru 2:3 jednoduše nebyly.
Odhodlání mužstva bylo každopádně na vysoké úrovni, o čemž svědčí vybojovaná vítězství v utkáních s Frýdkem – Místkem, Havířovem, či letos silnými Litoměřicemi. Právě tohle by měla být ta nejlepší pozvánka pro nadcházející Nadstavbovou skupinu, kde se bílé hvězdy utkají o účast v předkole play off.
Umístění po první části soutěže: 12. místo (39 bodů)
„Samozřejmě jsme se snažili porvat o tu první osmičku. To bohužel nevyšlo, což mělo pár příčin. Zasáhly nám do toho dlouhodobá zranění, ať to byl Šimon Szathmáry, Venca Čejka nebo Matěj Psota. To jsou hráči, s kterými jsme počítali do základní sestavy a stejně tak do přesilových her, což nám v nich podle mě pár gólů sebralo. Pak nás z mého pohledu trápila koncovka, byly zápasy, kdy jsme mohli dát o dost víc branek, měli jsme spoustu dalších šancí, takže koncovka byla také jedním z problémů. Je škoda, že nám utekl začátek soutěže, když jsme z prvních pěti zápasů udělali jen jeden bod. Měli jsme tam těžký los, plus nějaké zraněné kluky, no a pak jsme to už tak nějak honili a nakonec nedohonili. Pak jsme sice měli sérii zápasů, kdy jsme ze sedmi vyhráli šest, avšak následně opět přišla tahle těžká série s týmy jako Budějovice, Přerov, Chomutov, ve které jsme udělali zase bodů míň. Jeli jsme zkrátka na takových vlnách. Každopádně teď uděláme všechno pro to, abychom se dostali do předkola. To je takový postupný cíl, který před sebou máme. Všichni do toho půjdeme naplno. Myslím, že v Nadstavbové části soutěže nás čekají těžké zápasy, budeme se proto rvát o každý bod. Podle mě se bude rozhodovat mezi námi, Jihlavou, Prostějovem, Frýdkem-Místkem a Benátkami nad Jizerou. Možná do toho promluví ještě i Ústí nad Labem. Ostatní mužstva už mají větší ztrátu. Takže bude hodně důležité, abychom neztráceli body s těmi, kteří jsou pod námi, protože to vše budou zápasy o pomyslných šest bodů. Na předehrávaný zápas s Jihlavou se připravujeme, samozřejmě víme, jak hraje soupeř a jaké má způsoby, ale my se soustředíme hlavně sami na sebe a na naši hru, kterou chceme produkovat. Ten poslední zápas v Jihlavě potvrdil, že jsme na štíru s koncovkou. Dostali jsme se do vedení 1:0, měli jsme tam další asi dva nájezdy, kdy jsme jeli sami na brankáře, přičemž jsme se bohužel neprosadili. Pak jsme v závěru druhé třetiny nevyhodili puk z obranného pásma, byla z toho buly a soupeř minutu a půl před koncem třetiny vyrovnal. Třetí třetina byla každopádně pořád otevřená, bohužel nám tam po špatném postavení obrany ujeli do přečíslení a dali na 2:1. I tak se to dalo ještě vyrovnat, ale my se nechali v závěru zápasu třikrát vyloučit. To takhle hrát nemůžeme, ten zápas se dal pořád vyrovnat a dotáhnout třeba do nájezdů, ale nesmíme se nechat takto vylučovat. Za to musím kluky pokárat. Co se týče marodů, stav Vency Čejky i Matěje Psoty se lepší. Spolupracují s paní Zahrádkovou, zároveň s námi už chodí na led, takže bude záležet hodně na jejich vlastním pocitu. Věříme, že nám budou už brzy k dispozici.“
Přes všechna zranění, nemoci či případné výkyvy má Třebíč letos ve svém kádru hráče na které se lze spolehnout. Jednou takovou stálicí je brankář Pavel Jekel. Čtyřiadvacetiletý maskovaný muž zraje jako to nejlepší francouzské víno. To potvrzují taktéž jeho statistiky, jelikož procentuální úspěšnost zásahů atakuje u brněnského rodáka hodnotu 92 %.
Produktivitě obránců vévodí osvědčený bombarďák Lukáš Forman (5+8. Tomu se podařil husarský kousek, když doslova a do písmene on sám sestřelil nebezpečné Litoměřice. Výhru 3:2 po samostatných nájezdech totiž režíroval jako střelec všech třebíčských branek. Důležitým stavebním pilířem defenzivy je také Karel Nedbal. Brzy čtyřiadvacetiletý bek je znám svou poctivou hrou. Však patří k nejlépe blokujícím hráčům celé Chance ligy. Deset gólových asistencí na Nedbalově kontě rovněž dokazuje fakt, že čáslavský rodák umí podpořit i útočnou činnost. Solidně si vedli taktéž další obránci. Uzdravený Šimon Szathmáry, popřípadě mladý Matúš Hlaváč nebo Jakub Jenáček.
Útočná vozba má svého nejproduktivnějšího muže v Martinu Šťovíčkovi. Letní posila zatížila konta soupeřů osmi góly a čtrnácti asistencemi. Následují Lukáš Nedvídek (6+10), neúnavný dříč Michal Vodný (8+8 nebo třeba Tadeáš Král, který prožívá velmi dobrý ročník (6+9). Opomenout nesmíme ani Ladislava Bittnera. Důrazný forvard dorazil během sezony z Benátek nad Jizerou, přičemž do třebíčského týmu zapadl jako dobře vyrobená puzzle. Za vše hovoří čísla. Neúnavný hokejista 4 góly dal a na dalších 9 přihrál. Tento počin stihl za 22 utkání. Solidně se ukazoval ještě loni havlíčkobrodský David Michálek (4+5), své si odehráli i další borci. Jmenujme si mladíky Michala Kunce s Radimem Fedou nebo bojovníka Ondřeje Malce. Nezůstalo každopádně jen u nich.
Brankářská jednička: Pavel Jekel (91,35 %)
Nejproduktivnější hráč: Martin Šťovíček (8+14)
Nejproduktivnější obránce: Lukáš Forman (5+8)
Nejlepší střelec: Martin Šťovíček, Michal Vodný (oba 8 branek)
Nejlepší nahrávač: Martin Šťovíček (14 asistencí)
Nejlepší hráč v hodnocení +/- Ladislav Bittner, Pavel Jenyš (oba +4)
14.12 2019 HC Dukla Jihlava – SK HS Třebíč
17.12 2019 SK HS Třebíč – HC Benátky nad Jizerou
19.12 2019 HC Slovan Ústí nad Labem – SK HS Třebíč
- 15 domácích zápasů úvodní části soutěže vidělo v součtu 20 185 platících diváků.
- V tabulce venkovních zápasů jsou třebíčští hokejisté na 6. místě. V hodnocení domácích utkání jim patří 13. pozice.
- Karel Nedbal je pátým nejlepším hráčem v blokování střel z celé Chance lgy. Na svém těle jich už zastavil 36.
- V součtu domácí a venkovní návštěvnosti patří Třebíči v konkurenci všech klubů 7. příčka.
- V třebíčském kádru nastoupili k ostrým zápasům letošní sezony prozatím 2 brankáři, 13 obránců a 18 útočníků.
