Ohlasy po utkání
Každý bod se počítá, říká Brož. Kdyby došlo na nájezdy, měl nachystanou variantu
před 2 dny
Ten ztracený bod nám může chybět, lituje Ondřej Látal
Ohlasy po utkání
T ř e b í č - Po vánoční přestávce se znovu rozběhl kolotoč první hokejové ligy a Třebíč doma ve třiatřicátém kole přivítala celek Prostějova. 2:0 vedli ve čtyřicáté třetí minutě hokejisté Třebíče a v té chvíli to vypadalo, že utkání dovedou do vítězného konce. Jenže už o minutu později snížil na rozdíl jediné branky Korčák. Když pak ve třiapadesáté minutě vyrovnal na 2:2 Gengel, začínalo se prakticky znovu. Do konce zápasu, včetně prodloužení už další branky nepadly, přestože domácí měli v prodloužení možnost hrát přesilovou hru, a tak přišly na řadu samostatné nájezdy. V těch byli lepší domácí střelci a také domácí gólman Filip Luňák, který nepustil ani jedinou branku. Rozhodující gól dal s přehledem nejzkušenější hráč na ledě Bedřich Ščerban střelou mezi betony brankáře Jágra.
Fotografie z utkání najdete TADY.
Fotografie z utkání najdete TADY.
Hráčem Jestřábů, který prostředí v Třebíči velmi dobře zná, neboť s hokejem na třebíčském ledě začínal a s Horáckou Slavií vybojoval historický postup do první ligy je Roman Hlouch, současný kapitán Prostějova. I jeho jsme po utkání požádali o krátké zhodnocení.
“Třebíč hrála dneska dobře. My jsme pak trošku se štěstím vyrovnali. Myslím si, že tak nezaslouženě to nebylo, protože nějaké šance jsme také měli.“
Hvězdou zápasu na straně domácích určitě byl brankář Filip Luňák. Dlouho držel střelce Jestřábů na uzdě a nakonec to potvrdil i v samostatných nájezdech, do nichž zápas dospěl. Ani jediný ze tří střelců Prostějova jej totiž nedokázal překonat a domácí tým Horácké Slavie Třebíč si tak do tabulky připsal i druhý bonusový bod.
Střelcem druhého gólu, po němž domácí vedli už dva nula byl Ondřej Látal, člen třetí útočné formace, která jako jediná zůstala, po návratu hráčů Zlína a Českých Budějovic do svých mateřských týmů, v nezměněné podobě.
 |
ROMAN HLOUCH |
Prostějovský útočník odpověděl také na otázku, jak se mu hraje v zápasech, v nichž nastupuje proti hráčům, které vlastně osobně zná a jsou to jeho přátelé, nebo dobří známí.
“Špatně, já tyhle zápasy vůbec nemám rád. Fakt nerad hraju jak v Jihlavě, tak tady, protože je to proti známým lidem.
Roman Hlouch v Třebíči nastoupil s kapitánským céčkem na dresu a důvěru trenéra si pochvaluje.
“Dneska nám chybělo šest lidí ze základního kádru a my ostatní toho máme dost. Ale za důvěru trenéra jsem samozřejmě rád. Dostávám na ledě hodně prostoru, takže jsem za to opravdu rád. Další zápas hrajeme s Jihlavou a tyhle zápasy proti bývalým spoluhráčům, jak už jsem říkal moc nemiluji. Že by to bylo nějak vyhecované, tak to ne. Spíš jsem byl překvapen, že fanoušci mě tam i pozdravili. To tady to bylo horší: “ trošku hořce se pousmál kapitán Jestřábů.
 |
FILIP LUŇÁK |
„Zase to bylo jako poslední domácí zápas s Berounem. Podobá se to jak vejce vejci. Máme za třetinu čtyři, pět gólových šancí, nedáme z toho nic, vedeme 1:0, jenom 1:0. S Berounem jsme vedli 2:0, ale bylo to stejné. Uspokojili jsme se, chtěli jsme hrát pořád dopředu, ale góly nám tam nepadaly. Pak jsme po hrubých chybách dostali dva góly a bylo to ještě dramatické.“
Jediný kritický moment, při němž se asi lidem se slabším srdcem hledišti muselo orosit čelo, si Filip Luňák vybral ve chvíli, kdy se chystal rozehrát, puk mu sklouzl a zůstal pod jeho výstrojí.
„Ano, plánoval jsem rozehrát, puk mi přeskočil přes hokejku, ale cítil jsme ho pod nohou, takže jsem ho zalehl a přerušil hru. Nebylo to nic zvláštního, mívám i lepší momenty:“ už s úsměvem popsal Filip Luňák.
To se potvrdilo v samostatných nájezdech, které Filip zvládl opravdu bravurně. Ani jednou totiž nepustil puk za svá záda.
“Mě nájezdy hrozně baví a hodně si v nich věřím. Poslední dobou na trénincích pořád jezdíme „Dřeváka“ a mě se docela daří. Snažím se při tom víc bruslit a míň chodit dolů, takže je jen dobře, že se mi dneska v nájezdech tak dařilo.
Jedním z hráčů Jestřábů, které Filip v nájezdech vychytal byl i Roman Hlouch, který v létě s Horáckou Slavií trénoval a oba hráči se tedy dobře znají.
“Je to velmi šikovný útočník, který může udělat cokoli. Kličku doleva, doprava, nebo i střelu kamkoli, takže tam jsem vůbec nevěděl co udělá. Snažil jsme se to ustát a být hodně před brankou, abych mu nedal místo na střelu.“
 |
ONDŘEJ LÁTAL |
“Ze zápasu jsme měli obavy a jak se ukázalo tak oprávněně. První třetina byla špatná. Nějak jsme se po vánoční přestávce nemohli dostat do toho správného tempa. Měli jsme i trochu smůlu, že puky se hodně odrážely k hokejkám soupeře. Vedli jsme 2:0 a je velmi špatné, že jsme Prostějov nechali vyrovnat, protože to byl vyhraný zápas. Když patnáct minut před koncem vedeme 2:0, tak ten zápas musíme vyhrát. Pokazili jsme si to sami a to se nám nesmí stávat, protože ten jeden ztracený bod nám může ještě dost chybět.“
Po zápase Ondřej Látal zhodnotil hru svého mužstva, bez hráčů Zlína a Budějovic takto: “ V Havířově jsme hráli v uvozovkách s ještě horší sestavou a vyhráli jsme. Některým hráčům, speciálně mě se hraje líp, když víc chodím na led a mám víc prostoru.“
Druhou branku Slavistů, kterou Ondřej Látal vstřelil po přihrávce Karla Šefčíka ve čtyřicáté třetí minutě popsal její autor následovně: “Máme nacvičený signál po buly v našem pásmu. Šefča (Karel Šefčík – pozn. red.) mi to hází o mantinel. On to sice o mantinel nedal, dal to rovně, já jsem už jel dopředu, puk se ke mně odrazil a už jsem na gólmana najížděl sám. Snažil jsem se akci zakončit nahoru nad lapačku, ale nakonec to brankáři propadlo mezi lapačkou a tělem.“
