Zlepšili jsme se ve třetí třetině, dali jsme šťasné góly, myslí si Jakub Kania

“Ze začátku jsme hráli docela špatně. Prvních pět minut jsme byli pod tlakem, pak jsme dali góla a už to bylo lepší. Dostali jsme se do vedení 4:2, ale přestali jsme úplně hrát. Domácí to pak srovnali na 4:4. Ve třetí třetině jsme se ale zlepšili a dali jsme i šťastné góly,“ hodnotí zápas stále ještě teprve osmnáctiletý bek.

Jakub Kania

Zápas nabídl několik důležitých momentů. Těmi, které si hostující tým určitě nedá za rámeček, byly rychlé gólové odpovědi Draků z deváté a dvacáté deváté minuty.

“Těžko říct čím to je, určitě i pohotovostí soupeře. My jsme vždycky odskočili o branku, nebo o dvě, ale Šumperku se vždycky povedlo rychle to stáhnout zpátky, bylo to těžké,“ odfoukl si jeden z hrdinů večera.

Dva góly, každý jiný, ale oba velmi důležité, ten druhý dokonce definitivně vítězný. Tak se do statistik zápasu Jakub Kania zapsal.

“První gól jsem dal v přesilovce po Obdržálkově přihrávce. Měl jsem štěstí a trefil jsem to do víka. Při tom posledním gólu jsem chtěl trefit gólmana do betonu, aby se puk odrazil na druhého hráče, ale on to pustil, takže z toho byl gól. Sice takový z rohu, ale byl tam,“ trošku zjednodušeně a skromně popisuje oba své gólové zásahy Jakub Kania.

Druhým mužem, kterého jsme v poněkud skromné, ale rozjařené kabině požádali o hodnocení vítězného zápasu byl autor hattricku, devatenáctiletý forvard - Jan Káňa.

“Byl to opravdu krásný zápas, s druhým Kanisem (Jakub Kania – pozn. red.) nám to tam i padalo, takže spokojenost,“ usmívá se Jan Káňa krátce poté, co vyšel ze sprchy.

Jan Káňa

Rovněž Jan Káňa se do zápisu z utkání zapsal víc než výrazně. Vstřelil totiž tři góly a každý jiný. Nejkurióznější z nich byl hned ten první z deváté minuty, ale jak se můžete dočíst, střelec moc dobře věděl, co dělá.

“První gól padl po situaci, kdy jsem ujížděl po levé straně, vystřeli jsem a gólman puk betonem vyrazil zpátky ke mně. Já jsem zajel za bránu a všiml jsem si, že se bude přesouvat, tak jsem zkusil hodit mu puk na záda a vyšlo to.“

Jestliže si někdo řekne, no dobře, štěstí, pak určitě šťastnějším, než ten první, byl druhý gól z hole devatenáctiletého útočníka, což Jan Káňa také sám přiznal.

“Při tom druhém gólu tam byla mela před bránou a puk se nějak odrazil ke mně, já jsem ho pak dorazil. Šlo to od břevna do branky. Docela náhodný gól.“

"Při třetím gólu jsme jeli dva na dva, Obr (Petr Obdržálek – pozn. red.) tam zkušeně povodil jednoho obránce, vystřelil a já jsem puk důrazně dotlačil skoro i s gólmanem za čáru," popisuje střelec večera svůj třetí zásah, kterým poslal Třebíč do veledůležitého vedení 5:4, z něhož se už Draci nedokázali vzpamatovat.

Stejně jako Jakub Kania ani Jan Káňa nemá přesné vysvětlení pro rychle obdržené branky, které přišly krátce poté, co šli hosté do vedení. A že se to třebíčským hokejistům nestalo poprvé.

“To netuším, moc jsem to nesledoval, protože naše pětka si vždycky zrovna sedla po střídání. To se dozvíme až v pátek na rozboru u videa,“ vysvětluje Jan Káňa, že důkladný rozbor situací mužstvo teprve čeká.

“Strašně důležité bylo, že jsme Šumperk v celém zápase nepustili do vedení. Měli sice gólové šance, ale Tygr (Jakub Lev – pozn. red.) nás podržel a to bylo hlavní příčinou toho, že jsme vyhráli. Domů se nám teď pojede výborně,“ culí se sympatický forvard, na jehož dresu najdete číslo devět.

Trenér Horáků Jaromír Šindel měl na utkání přece jen trochu kritičtější názor, než jeho dva svěřenci.

Jaromír Šindel hodnotí utkání v Šumperku

“Poslední tři zápasy jsme dali jeden – dva góly, dneska se nám podařilo nastřílet šest branek. Máme mladé hráče, kteří hrají bez zábran, takže to někdy vypadá, jako na divokém západě. Je to takové nahoru – dolů a dneska to vyšlo,“ vysvětluje Šindel.

Ani kouči slávistů neuniklo, že udržet vedení a hrát po vstřelené brance i nadále zodpovědně, dělá třebíčským hokejistům jistou potíž.

“Domácí jsme dnes pouštěli vlastně sami do hry. Před všemi obdrženými brankami jsme měli vždy vyloučeného hráče a vždycky jsme měli puk na holi a zbytečně jsme ho ztratili. Tím jsme domácí, dalo by se říct, dostávali do hry.“

Příčinu toho, proč se skupinka třebíčských fanoušků v těch chvílích, kdy Draci snížili a společně s diváky vždy na chvíli ožili, musela strachovat o svoji nervovou soustavu, vidí kouč zcela jasně.

“Je to tím, že všichni chtějí dávat góly. Hráči si musí uvědomit, že hokej je hlavně obrana. A když si to neuvědomí, tak z mužstva budou postupně odcházet. Ti hráči, kteří mají defenzivní úkoly, je musí plnit. Není možné, aby mi na otázku, proč to dělá, hráč odpověděl, že chce dát gól. On má ve hře jiné úkoly, než dát gól. Na druhou stranu jsou to mladí hráči a stále se učí. Hráč se z toho hlavně musí poučit. Nestává se často, abyste venku dvakrát o dva góly vedl.
Poslední třetinu si hráči dali říct a vypadalo to už líp.“

Zápas přinesl celkem deset branek, šest z nich padlo do sítě Draků. Nejkurióznější, ale zároveň nejchytřejší, byl hned ten první, jehož autorem byl Jan Káňa.

“Ten první gól byl kuriózní, ale takové branky padají. Honza Káňa je taková hračička a zkouší to i na tréninku,“ nepochybuje Jaromír Šindel o tom, že střelec první branky večera moc dobře věděl, co chce s pukem udělat, jak a kam ho chce dostat.

Od pondělí se s týmem Horácké Slavie připravuje jedna z už v létě avizovných posil, forvard Martin Bartoš. Na soupisce pro utkání šestého kola byste ho však hledali marně.

“Je to stejné jako u Martina Čecha. Do zápasu ho nasadíme, až mi řekne, že je stoprocentně v pořádku a že chce nastoupit,“ krátce vysvětlil Jaromír Šindel situaci ohledně zápasového startu Martina Bartoše, jenž se zotavuje ze zranění třísla.