Antonín Bořuta: Věřím, že v Třebíči uděláme ten nejlepší výsledek

Hned na začátek Vás vítám v Třebíči a přeji, ať se Vám tady líbí a daří.

Moc děkuji.

Mohl byste přiblížit jednání s Horáckou Slavií, jak vlastně probíhala?

Všechno proběhlo hodně rychle a konkrétně a také se vše rychle uzavřelo. (úsměv)

Kdybyste měl vybrat nedůležitější důvody, které Vás vedly k tomu, že jste se rozhdl pro třebíčský klub, které by to byly?

Určitě bych jmenoval velký zájem Třebíče a trenérů. To mě hodně potěšilo. Pak také to už zmíněné rychlé a konkrétní jednání.

Dlouho jste působil ve Znojně, celých osm sezón. Tam je teď jedním z trenérů odchovanec Třebíče Jiří Beroun. Sehrál třeba i on nějakou roli v tom, že jdete sem do Horácké Slavie?

S Jirkou, ani s nikým jiným jsem se o tom nebavil. Vše jsem probíral tady s panem Pokorným. Myslím si, že Jirka o tom ani neví. Tedy teď už asi ano. (úsměv)

Minulou sezonu jste hrál v zahraničí. Co Vám to dalo a jaké pro Vás bylo ve Vaší kariéře první zahraniční angažmá?

Určitě to byly výborné zkušenosti do života. Bylo to úžasné. Působit v jiném, než českém klubu je vždycky velká zkušenost a je to fajn. Musím říct, že jsem poznal jinou stránku fungování klubu, než jak je tomu v Česku.

Podle statistik byla Vaše nejlepší sezóna asi sezóna 2015/16, kdy jste se Znojmem skončili na stříbrné pozici v EBEL.

Musím říct, že to byla opravdu výborná sezóna nejen z mého osobního, ale i z týmového pohledu. Celý tým parádně šlapal, celá sezóna nám výborně sedla. A když šlape tým, daří se i jednotlivcům, pak se to naskládá. Jen škoda, že jsme to nedotáhli až do konce a nezískali titul.

Hrál jste ale i Chance ligu, dvě sezóny jste strávil v Havířově. Sledoval jste i výsledky Třebíče?

Loni jsem sledoval hlavně Havířov, ale viděl jsem, že Třebíč byla hodně vysoko, držela se celou sezónu na čele tabulky. Výsledky byly opravdu slušné. Jen škoda toho čtvrtfinále.

Pokud vím, smlouvu jste podepsal na jednu sezónu. Čeho byste tady v Třebíči chtěl v tomto roce dosáhnout?

Já vždycky podepisuji smlouvu na jeden rok. Bylo to tak i ve Znojmě a nakonec jsem tam hrál osm let. Teď se chci vyloženě soustředit na současnou sezónu a udělat tady co nejlepší výsledek. Ale musíme být pokorní. Uvidíme, jak to půjde v průběhu sezóny.

Když se podíváme na soupisku, budete po Jirkovi Hunkesovi druhým nejstarším hráčem. Jakou roli v kabině míváte? Jste hráčem, který si občas vezme slovo nebo to necháváte spíš na jiných?

Že bych si často bral slovo, to zase ne. Sem tam něco řeknu... A že jsem druhý nejstarší? To už tak je, věk nezastavíme a jiné už to nebude. (smích)

Pokud vím, jste spíše tvořivým hráčem, zatímco Třebíč hraje poctivou celoplošnou defenzivu, takový totální hokej. Už jste se o Vaší roli v týmu a na ledě bavili s trenéry?

Je to pravda. Já svoji roli velmi rád přijmu, chci hrát co nejvíc tak, jako každý hráč. A co se týče defenzivy, s tím nemám žádný problém. Loni v Insbrucku jsem hrál také hodně defenzivně, nastupoval jsem do všech oslabení a moje role byla hodně defenzivní.

Většina hráčů má ráda, když jsou fanoušci hluční a udělají pořádnou atmosféru. Co Vy? Vnímáte to nebo se soustředíte spíš na svůj výkon?

Mám rád, když chodí hodně lidí a pořádně povzbuzují. To mě vždycky nakopne, povzbudí do zápasu a dodá energii.

Hned první domácí přípravný zápas, (ÚTERÝ 16.8. v 17:30 – pozn. red.) nastoupíte právě proti Znojmu, kde je na soupisce zároveň i několik bývalých třebíčských hráčů. Čili o náboj asi bude postaráno. Jaký to pro Vás bude zápas?

Úplně jako každý jiný, s tímhle já problémy nemám. Jednou hraju za ten klub, podruhé za jiný. Jsem rád, že teď budu tady v Třebíči a je jedno, jestli budu hrát proti Znojmu, Havířovu, Insbrucku nebo Zlínu. Momentálně jsem tady v Třebíči a chci tady podávat ty nejlepší výkony.

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou sezónu.