Doufám, že nejsem pouze nouzové řešení - říká Kamil Konečný

Pane Konečný, jak jste se vlastně stal koučem Horácké Slavie?
Po pravdě řečeno, po loňské sezóně ve Spartě jsem zvažoval, že bych si dal delší pauzu, a od hokeje bych si odpočinul. Žádné angažmá jsem nesháněl. V době kdy jsou týmy v suché části přípravy, mě ani nijak nelákalo vrátit se k hokeji. Jak, ale přišlo období, kdy se pomalu začíná s přípravou na ledě, a začalo se o hokeji více mluvit, začalo to se mnou cukat.
Přesně v ten moment přišla nabídka Třebíče. Já jsem samozřejmě nabídku zvažoval a čekal jsem až se tady dořeší některé, v té době ještě nevyřešené věci. V pátek mi pan Čapek zavolal, že zájem o moje působení zde je. Zájem byl oboustranný, a tak jsme se dohodli.
S Karlem se známe z vojny. Vlastně byl tehdy můj bažant.(úsměv) Známe se od roku 1969. Od té doby jsme se občas vídali a myslím, že nikdo z nás se příliš nezměnil a máme k sobě vzájemně důvěru.
Zřejmě i ostatní členové vedení mají důvěru v moje služby, takže dohodě nestálo nic v cestě.
Doufám, že nejsem pouze takové řešení, že nebyl zrovna nikdo jiný, tak vzali mě. (úsměv)

Naše čtenáře bude určitě zajímat zda máte v plánu zůstat v Třebíči delší dobu. Mám tím na mysli třeba i více sezón, a zkusit s mužstvem pracovat dlouhodobě a koncepčně. Poslední tři trenéři z Třebíče odešli vždy v rozehrané sezóně, a pan Liška zde vlastně působil jen přes dobu suché přípravy.
Myslím, že je ještě hodně brzy abych mohl dělat takovéto závěry, ale zřejmě bych se tomu nebránil. Nejprve zde musím všechno trochu více poznat. Ono to většinou bývá tak, že se o koncepční práci na začátku hodně hovoří, a pak pokud nejsou výsledky, to dopadá podstatně jinak. I proto jsme se prozatím domluvili na jednu sezónu, s tím, že pokud bude zájem, je možné, třeba i v průběhu roku spolupráci prodloužit.

Znáte někoho z hráčů současného kádru Horácké Slavie?
Abych řekl pravdu, tak osobně znám jenom Oldu Kališe, kterého jsem kdysi trénoval v Opavě, a se kterým jsme tenkrát postupovali do extraligy. To už je ale taky pár let. Myslím, že to bylo v roce 1996. To je jediný hráč, se kterým jsem přišel osobně do styku. Pár dalších hráčů podle jmen znám, protože jsem první ligu pochopitelně, jako opavák sledoval.

Po několika letech v nejvyšší soutěži se tedy vracíte do ligy první. Víte co jako trenér můžete od této soutěže očekávat?
Pochopitelně, že ano. Navíc, před dvěma lety, než jsem šel do Sparty, tak jsem převzal na několik utkání Opavu, takže tam jsem se s první ligou seznámil docela zblízka. Sice, ne proti všem mužstvům jsem Opavu vedl , ale myslím si, že určitý přehled mám. Samozřejmě u některých mužstev se změnili trenéři a tím i herní projev těchto mužstev. To se dá podle mého názoru říct například o Písku, který byl velice technickým mužstvem a v současné době jsou to vlastně „řezači“.
Takovéto změny u jednotlivých mužstev mohou nastat, ale jinak myslím, že se zas tak moc v první lize nezměnilo. Samozřejmě se budu snažit vidět nějaké videozáznamy, hlavně teď ze začátku. Můj hlavní úkol je však v tom, abych dobře poznal svoje mužstvo.

Máte nějaké poznatky o herním stylu Třebíče? A jakým stylem si myslíte, že by se Třebíč měla pod Vaším vedením prezentovat?
Abych řekl pravdu, zas tak detailně informován nejsem, ale nechám se samozřejmě informovat. To v každém případě. Hlavně od lidí, kteří zde již dříve působili.
Samozřejmě, že nějaký obrat o 180° by tým asi těžko strávil. Kostra týmu zůstala pohromadě, takže se budu snažit navázat na práci svých předchůdců.
Pravdou je, že Třebíč jsem nikdy neviděl hrát doma, ale vím, že diváci zde vždycky vytvořili bouřlivou atmosféru a doufám, že to bude pokračovat. I tomu chceme přizpůsobit herní styl v domácích utkáních. Ale jak říkám po jednom dni je těžké o těchto věcech hovořit.

Děkuji za vstřícné odpovědi a přeji mnoho úspěchů v Třebíči.