Důležité jsou dva body, říká Dudáš, Malinský doplňuje, všude se dá bodovat

Po utkání mohli být určitě spokojenější Třebíčští. Podařilo se jim srovnat účty a porazit Vrchlabí, kterému v prvním vzájemném souboji polehli na jeho ledě 2:0. Horáci vyhráli sice až na nájezdy, ale dva získané body je posunuly opět na osmou příčku o bod před soupeře z Podkrkonoší.

Martin Dudáš

V utkání zazářil obránce Martin Dudáš, který dvakrát překonal brankáře Koutského. Zvláště druhá branka, kdy dělovkou poslal kotouč přesně do levého horního rohu, byla opravdovou hokejovou lahůdkou. Výborně se dařilo i Davidu Dolníčkovi, který v zápase získal tři kanadské body za dvě asistence u Dudášových gólů a jeden bod za precizně zvládnutý a také vítězný samostatný nájezd.

“Byl to zápas jako každý jiný, poctivě jsme se na něj připravili a až na pár věcí jsme dělali přesně to, co nám trenéři řekli. Jsem samozřejmě rád,že jsem zlomil tu střeleckou smůlu. Na druhou stranu je to ale úplně jedno, protože nejdůležitější jsou ty získané dva body,“ hodnotí po utkání Martin Dudáš zápas, v němž zaznamenal své první dvě branky této sezóny.

Aby dal hráč dvě branky v zápase, to není až tak neobvyklá věc, ale u obránce už tento fakt stojí za pozornost. Tím víc, když jsou to jeho první góly v sezóně.
"Na první gól mi dal výbornou přihrávku Mára Laš a já jsem do toho vlastně jen tak plácl. Trápil jsem se střelecky už skoro tři měsíce, tak jsem nic nevymýšlel. Před brankářem navíc stál výborně Petr Zahradník, takže gólman nic neviděl a spadlo to tam. U druhé branky jsem dostal puk do volného prostoru a tam už nebylo nad čím přemýšlet. Prostě jsem to pustil na bránu. Chtěl jsem to trefit přesně tam, kam puk zapadl,“ s troškou humoru a nadsázky v hlase spokojeně popisuje oba gólové momenty večera urostlý obránce Martin Dudáš.

Třiadvacetiletý bek musel chvíli vzpomínat na to, kdy se mu podobný dvougólový kousek povedl naposledy.

“Určitě se mi to někdy povedlo… Bylo to loni, když jsem ještě hrál v Polsku, nebo v Lotyšsku. Dá se říct, že je to trošku i o štěstí, když se obránce trefí dvakrát za zápas. Moje přání by bylo, abychom pokračovali v té jízdě, která se nám teď daří a abychom hráli aspoň tak, jak teď hrajem. Jestli mi to tam bude padat, nebo ne, to uvidíme, hlavní je abychom vyhrávali,“ upřednostňuje týmový úspěch před osobním statistikami třiadvacetiletý střelec večera.

Ondřej Malinský

Šikovný obránce nechtěl přesně odpovědět na otázku, zda už je s jeho rukou vše v naprostém pořádku. "To si radši ještě nechám pro sebe. Nějaká bolest tam ještě byla, ale zase nejsme šachisti, hrajeme hokej,“ říká poněkud tajemně.

Ondřej Malinský patřil před zraněním k nejvytíženějším obráncům Horácké Slavie, proto týmu hodně chyběl. Jak sám říká, spíš si jen trošku odpočinul a ztrátu fyzičky na sobě nepozoruje.
“Fyzička úplně v pohodě, trošku mě limituje ta bandáž, ale jinak jsem vynechal jen jeden týden tréninku a to při mé zátěži, kterou jsem měl, bylo jen takové odpočinutí. Cítím se teď velice dobře, protože jsem ten minulý týden solidně potrénoval a tento týden už jsem se jen soustředil na to, aby mi v zápase dobře šlapaly nohy.“

Hokejisté Horácké Slavie mají před sebou poměrně horký týden. Vlastně nejen týden, ale celý zbytek první části soutěže. Posuďte sami, jaké soupeře jim los připravil. Ve středu 8 prosince zajíždí do Ústí nad Labem, v sobotu 11. prosince přivítají doma Chomutov. Středa 15. prosince znamená derby se Znojmem na jeho ledě a v sobotu 18. prosince čeká Horáckou Slavii a její příznivce hokejový svátek v podobě dalšího derby, tentokrát doma s Duklou Jihlava. V posledním, třicátém kole pak zajíždí Třebíč 20. prosince do Benátek nad Jizerou.

“Na další zápas se těším, pokud vím Třebíči se v Ústí vždycky docela dařilo, takže není vůbec nemožné tam uhrát nějaké body. Následuje pak Chomutov doma. Ten se teď také vyloženě trápí, takže si nemyslím, že bychom měli teď nějaký těžký týden. Je to týden, jako každý jiný a my musíme hrát zápas od zápasu, každý zápas je těžký, protože soutěž je vyrovnaná. I dneska to byl těžký zápas a udělali jsme dva body. Musíme doufat, že v dalším zápase zase body uděláme, nemůžeme tam přece jet s tím, že jedem do Ústí prohrát,“ říká odhodlaně sedmadvacetiletý obránce, který udělal první hokejové krůčky na zimním stadionu v Poděbradech, ale zahrál si i v pražské Spartě.

Ondřej Malinský je stále hráčem Chomutova a právě Ústí a Chomutov spolu soupeří o první místo v tabulce. Samotný obránce ale odmítá nějakou zvýšenou motivaci pro středeční zápas s Ústím, nebo i sobotní domácí střetnutí s Chomutovem.
“Zvýšená motivace? Ani ne. Moje motivace je do každého zápasu stejná, v tomhle jsem takový zarputilec,“ končí s úsměvem pozápasové povídáni Ondřej Malinský.