Tomáši, jak jsi zápas v Prostějově viděl ze svého pohledu?
Hrálo se mi dobře, Prostějov praktikoval rychlý hokej, což mi vyhovuje. Lépe se mi ale kouká na dva týmové body.
Přišlo mi, že soupeře jste tentokrát předčili v pohybu a v důrazu.
Ano, v kabině jsme si řekli, že chceme mít dobrý pohyb, že tlak, šance a góly z něj postupně vyplynou. Potvrdilo se to.
Jenže na začátku třetí třetiny přišel dvouminutový kolaps, čím si ho vysvětluješ?
Sám nevím, ale paradoxní je, že o přestávce jsme si v kabině říkali, že musíme mít dobrý začátek třetí třetiny. Pak mi ale přišlo, že jsme naopak od prvního do posledního hráče úplně vypnuli.
Co zaznělo v oddechovém čase po gólu na 3:3?
Řekli jsme si, že prostě musíme hrát tak, jak jsme hráli první dvě třetiny.
V utkání jsi dal gól - pro obránce netypicky ze samostatného úniku.
Vyplynulo to ze situace. Jako bek na mantinelu jsem si hlídal útočníka, který byl vedle, aby mi po našem prohraném buly neujel a nevystřelil. Puk vypadl přímo za centra, přičemž já se snažil dostat ho ven z pásma. Poté mi ale došlo, že jejich obránce propadl, čímž se mi otevřela možnost jet sám na gólmana. Jsem rád, že mi to tam spadlo.
Šlo o tvůj první gól nejen v HST, ale taky v dospělém hokeji, takže pokuta přišla?
Zatím ne, ale řekl bych, že klukům budu muset určitě něco dát. (směje se)
Jaký máš prozatím dojem z Maxa ligy?
Hraje se v ní tvrdý hokej, v němž se klade důraz na systém. Ve srovnání s extraligou juniorů je Maxa liga rychlejší a tvrdší. Ve srovnání se seniorskou extraligou naopak trošku pomalejší.
Je pro tebe velká výhoda, že v obranném páru nastupuješ s velezkušeným Antonínem Bořutou?
Určitě, Tonda toho ve své kariéře odehrál spoustu, můžu se toho od něj hodně naučit. Radí mi a podporuje mě.
Mimochodem, domácí zápasy hraješ opravdu doma, že?
Ano, jsem za to rád. Pocházím z Morávek, takže jsem tady fakt doma ve známém prostředí a nemusím být nikde sám.
Rodiče a kamarádi na zápasy chodí?
Jasně, mají to kousek od baráku, díky čemuž nemusí nikam cestovat. Velká výhoda.
Pociťuješ před známými tvářemi nervozitu?
Nervozitu ne. Spíš radost, že se na mě někdo z blízkých přišel podívat.