„Myslím, že tato část soutěže se nám vydařila a to jak výsledkově, tak i herně. Určitě jsme nezklamali a snad jsme mnohé i příjemně překvapili. Byla to první čtvrtina soutěže, v níž jsme si ověřovali některé hráče, kteří by u nás mohli působit, nebo kteří by se nám koncepčně hodili při budování nového týmu. Určitě i diváci zaznamenali ty změny, při nichž někteří hráči uspěli a někteří ne a proto mužstvo opustili. Bylo to takové období hledání, které ovšem neskončilo a bude i nadále pokračovat. Zatím jsme s umístěním mužstva na pozicích zajišťujících play-off velice spokojeni. Bude ale nesmírně těžké tuto pozici uhájit. Naším cílem je, aby ta pozice v tabulce byla taková jako dosud, tedy v play-off, nebo třeba i kousek výše v tabulce. Páté, či šesté místo je pro nás vynikající a je to určitě příslib do budoucna.“
Můžete uvést hráče, kteří vás svými výkony překvapili a jsou pro mužstvo přínosem?
„Příjemným překvapením a velkým přínosem pro mužstvo je hra některých klíčových hráčů, s jejichž výkonem hra mužstva stojí a padá. Velkým přínosem je příchod Tomáše Mertla a s ním znovuprobuzení Davida Dolníčka. Dvojice David Dolníček – Tomáš Mertl je výborná a je vidět, že David Dolníček se stále více dostává do herní pohody.Tato dvojice je pro nás příjemným překvapením. Dalším příjemným zjištěním je vzestup Petra Zahradníka. Dvojice Petr Zahradník – Martin Čech se mi velice líbí. U těchto dvojic je ale vždycky problém toho třetího, pendlujícího hráče a to je trošku limituje. Musím uvést také stále výbornou kondici a herní projev Jirky Olivy a jeho spojení s Lukášem Handlovským. Povedlo se nám vytvořit takovéto dvojice se kterými počítáme i nadále.
Pokud budeme mluvit o obraně, tak tady musím vyzdvihnout kapitána Bedřicha Ščerbana. To je takový vzor ideálního sportovce a příklad toho, jak se připravit k utkání. Bedřich podává stabilně výborné výkony. Samozřejmě, každý hráč udělá občas chybu, ale Bedřichův standard je na tuto soutěž vynikající. Jeho velkým přínosem pro mužstvo je také fakt, že kdokoli s ním hraje, tak se vyhoupne nahoru a získá určitou jistotu a sebedůvěru. I tuto roli Bedřich Ščerban plní. Ostatní obránci zatím střídají lepší výkony se slabšími. Tady bychom chtěli situaci zlepšit a zvednout výkon hráčů. Dobře teď hraje Denis Rehák, stejně tak Pavel Bulička, který se vrátil po zranění. Stále kvalitní výkony podává i Marcel Hrbáček. Chtěli bychom, aby se více prosazoval Karel Šefčík, který by měl postupně převzít vůdčí roli. Je to hráč, který by postupně měl nahradit roli Bedřicha Ščerbana a jeho výkony by tomu měly odpovídat jak herně, tak i v podpoře mladých hráčů.
Příjemným překvapením jsou výkony Filipa Luňáka, jenž naskočil po zranění. Pomohl nám i Jan Cábera, který v době Luňákova zranění jezdil do Třebíče z Českých Budějovic. Brankář Michal Valent se do hry zatím příliš nedostal, takže toho zatím těžko můžeme hodnotit.“
Ne všechno se ale podařilo, někteří hráči museli mužstvo opustit.
„Ano, zklamáním co se týče útočníků je zatím Jan Korotvička, od kterého jsme si slibovali víc. Rozloučit jsme se museli s Martinem Sobotkou a Pavlem Pelánem, kteří naše předpoklady nesplňovali. Zkoušeli jsme Lukáše Doru, který se pohyboval v nižších zámořských soutěžích a byl volným hráčem, ale nepřesvědčil nás v tom, že by měl dostat přednost a prostor před našimi juniory. Chceme více zapojit do hry kluky z juniorky, aby ten prostor dostali a aby hráli i za muže.
Zatím myslím, že můžeme být se situací vcelku spokojeni. Budeme se snažit mužstvo ještě dále posílit a nakombinovat tak, abychom letos uspěli a příští rok neměli problémy.“
Jedenáct kol mají odehráno junioři. Svoji soutěž vedou, ale dvakrát poměrně nečekaně ztratili body. Zatímco se silnými soupeři odehráli vynikající zápasy, body ztratili v Novém Jičíně a jeden v Orlové. Jak jste spokojen s účinkováním juniorů v soutěži?
„U juniorů je trošku rozčarování z utkání venku. Mám na mysli nedělní dopolední utkání na ledech soupeřů. Jsou to takové nepříjemné zápasy v neděli ráno, ale podmínky jsou pro všechny týmy stejné. Máme trochu problém zvládnout ta utkání s relativně slabšími soupeři. Otázka je, kde je ten problém. Musíme ho co nejrychleji najít, abychom zbytečně neztráceli body. Prohrát se samozřejmě může, každý soupeř chce vyhrát, ale naše mužstvo by mělo být natolik silné a zkušené, že by i tyto soupeře a zápasy mělo zvládnout. „
Někteří junioři stále jezdí vypomáhat extraligové juniorce Jihlavy, někteří se zapojují i do mužstva mužů. Není příčina potíží například ve velkém vytížení klíčových hráčů juniorky?
„Paradoxně ti, kteří jsou nejvíce vytíženi podávají nejlepší výkony, takže myslím, že tím to nebude. Ať Marek Kundela, nebo i Jiří Burian hrají velice dobře, takže bych tu příčinu nehledal v jejich přetížení. Stejné zatížení zvládají dorostenci Jihlavy Zeman, Polcar a dříve i Musil, kteří zase pomáhají nám, tak i na tom je vidět, že zvládnout se to dá a v tom bych tu příčinu opravdu nehledal. Myslím, že ten problém je někde jinde.“
Pojďme k dorostu. Extraligoví dorostenci Horácké Slavie měli vynikající začátek soutěže, pohybovali se na čele tabulky svojí skupiny, ale pak přišla série několika porážek a pokles v tabulce. Jak vidíte situaci u dorostu?
„Začátek byl opravdu vynikající, ten se nám opravdu povedl. Bohužel to mělo i své oběti v podobě až příliš vysokého počtu zraněných hráčů. Už čekáme až bude přestávka, ve které někteří hráči svá zranění doléčí. Bohužel máme i hráče dlouhodobě zraněné, takže v současné době hledáme různé varianty toho, jak dorost stabilizovat abychom se odpoutali ode dna tabulky, protože bodový rozdíl mezi námi a posledními mužstvy není zas tak velký. Myslí, že sezóna bude pro dorost velice náročná. Rádi bychom nastartovali podobnou šňůru vítězství jako na začátku soutěže, aby se tým dostal do klidnějších vod a mohl hrát ve středu tabulky.“
Dorostencům stále pomáhají hráči z Jihlavy a jsou v mužstvu velice platní. Bude spolupráce s Duklou na této úrovni pokračovat i nadále?
„Spolupráce s Jihlavou pokračuje, funguje a já jsem přesvědčen, že bude pokračovat i nadále. Naši hráči jsou v jihlavské juniorce přínosem a když se podíváme na bodování našeho dorostu, je vidět, že hráči z Jihlavy našemu dorostu obrovsky pomohli a jsme domluveni na další spolupráci. Cílem je, abychom do konce roku zvládli nahrát dostatečný počet bodů.“
U osmé a deváté třídy jsou zatím úspěšnější osmáci, kteří aktuálně vedou tabulku svojí soutěže.
„Žákovská liga je vždy víceméně o tom jaký ročník hráčů se sejde, jak jsou poskládaní. Není prioritou aby žáci vedli tabulku. Spíš jde o to, abychom zvážili, kteří hráči a to i v té osmé třídě, by přicházeli v úvahu pro příští ročník soutěže do dorostu. Není naším cílem aby ti kluci táhli osmou třídu. Naším záměrem je, aby hráči, kteří připadají v úvahu pro dorost, měli takové podmínky, aby šli herně nahoru a to třeba i za cenu toho, že třeba osmá třída svoji soutěž nevyhraje. Naší prioritou je výchova hráčů, nikoli konečné umístění.“
U šesté a sedmé třídy je problém u týmu šesté třídy, které se nedaří herně ani výsledkově. V čem tady vidíte příčinu?
„Myslím, že ten problém u šestky není jen letošní, ale dlouhodobější. Donesly se ke mně zprávy, že je tam špatná práce trenéra, ale já si to nemyslím. Stejný trenér vede sedmou třídu a vede ji dobře. Je to nejspíše otázka ročníku a toho, jak to fungovalo v minulých letech. Touto situací se momentálně zabýváme a v průběhu příštího týdne ji budeme řešit. Říkal jsem, že umístění v žákovských mužstvech není až tak podstatné, ale také nechceme, aby některý náš tým figuroval na konci tabulky. A když už by v takové situaci to mužstvo bylo, pak tam musí hrát hráči, kterým to něco přináší.“
Čtvrtá a pátá třídy má odehráno zatím jen pět kol a to se střídavými úspěchy.
„Tady to o těch výsledcích zatím není vůbec. Je to o stylu práce, o tom jak s těmi dětmi pracovat, jak je připravit na to, aby se naučili hokej hrát, bruslit a zvládat přípravu na zápasy. Potěšujícím faktem je, že se nám začíná rozrůstat přípravka. Je dobrým signálem, že chodí více dětí, což je naším cílem. Chceme do přípravky zapojit co nejvíce dětí, aby se naučili bruslit. Jestli je to bude bavit a budou chtít hokej hrát, to už pak záleží na nich. Chceme aby stadion v Třebíči byl pro děti otevřený, aby si mohli přijít zabruslit a zahrát si hokej.“
Za rozhovor poděkoval Jiří Mokrý