Horácká Slavia Třebíč očima sportovního ředitele II

Po druhé čtvrtině soutěže se mužstvo mužů nachází na výborném šestém místě tabulky, ale zejména závěr této části soutěže se mužstvu příliš nepovedl.
Ve druhé čtvrtině jsme dokázali porazit taková mužstva jako Kometu Brno, nebo Mladou Boleslav, což je velice cenné a tým v těchto zápasech odvedl nadstandardní výkony a diváci v nich viděli skvělý hokej. Bohužel v utkáních, která jsou velmi sledovaná a která jsou lokálními derby, jsme těžce selhali. Z toho pohledu, že to jsou derby nás to velice mrzí, ale na druhou stranu je třeba říct, že každé mužstvo si v té dlouhé sezóně projde krizí. My teď musíme zjistit proč se tak stalo. Částečnou analýzu jsme už udělali, bohužel jsme prohráli zápas se Sarezou, což nám situaci trochu zkomplikovalo. Celkově nás ale první polovina soutěže příjemně překvapila a mužstvo je na těch pozicích, na kterých jsme si představovali, že by mělo být. Určitě i v dalším průběhu soutěže nenecháme ani silnějším týmům nic zadarmo a budou s námi muset počítat.

Zkusme pojmenovat příčiny toho, že závěr druhé čtvrtiny nevyšel podle představ. Některým hráčům v útoku se nedařilo střelecky tak dobře, jako ve čtvrtině první a i obranná hra postrádá jistotu ze začátku soutěže.
Samozřejmě každý hráč má období, kdy je skvělý a povede se mu skoro všechno, ale pak přijde doba kdy se nedaří, hráč zapadne do průměru, nebo i pod průměr. Pak je otázka jak dlouho ta sinusoida trvá, jak rychle se vyrovnává a jak je častá. Pokud bychom měli říci objektivní příčiny, tak naše hra je založena na tom, že máme sehrané dvojice a trojice hráčů. První útočná trojice byla hodně narušená tím, že Tomáš Mertl musel plnit povinnosti v Českých Budějovicích a jeho únava byla v některých utkáních znatelná. V dohodě s Budějovicemi je zakotveno, že v případě potřeby bude Tomáš za ně nastupovat, takže hodně pendloval a hodně trénoval, což se na něm podepsalo. Marek Laš byl na reprezentační akci s dvacítkou, i když Marek Kundela ho výborně nahradil a svoji úlohu splnil skvěle.

Pozitivní určitě je, že se začalo velmi dobře dařit brankáři Michalu Valentovi, kterému nevyšel začátek sezóny, ale v posledních utkáních byl určitě oporou.
Myslím, že sezóna je dostatečně dlouhá na to, aby v ní mohli chytat dva takhle kvalitní brankáři jaké máme. Michal určitě přesvědčil nás i diváky o tom, že by pro tým mohl být velmi platným brankářem a to nejen letos ale i v té následující sezóně. Začali ho brát fanoušci i celé mužstvo a on sám se samozřejmě cítí daleko lépe. Jsou to takové postupné kroky a z toho je vidět, že ne všechno se podaří napoprvé, nebo hned od začátku. Znovu musím říct, že výkonnost Michala Valenta nás přesvědčila o tom, že společně s Filipem Luňákem tvoří velice kvalitní brankářskou dvojici.

Druhou polovinu základní části svojí soutěže začala také třebíčská juniorka. Připsala si dvě vysoké výhry a k dobru má kvůli zkolabování rozhodčího nedohrané utkání s Pelhřimovem.
V juniorce jsou velice schopní hráči a celé mužstvo má svoji tvář a ducha, což je samozřejmě dobře. Ale hráč je dobrý až tehdy, až svoji výkonnost dokáže na ledě prodat. Ti hráči mají nějaké předpoklady a musí se je naučit v utkáních odevzdat. Jsou dvě věci, které se ten tým musí naučit. Porážet i papírově slabší soupeře aniž by je hráči podceňovali. Takové zápasy musíme zvládat. Utkání s Frýdkem a Uherským Hradištěm ukázala, jak by to mělo vypadat. Na druhou stranu musí být mužstvo připraveno na to, že ne každého lehce porazí a bude muset mnohem tvrději o body bojovat. Ale jak říkám, v juniorce jsou hráči, kteří mají určitou perspektivu. Juniorská soutěž je však jen jedna kapitola. Tou druhou je zařazování mladých hráčů do prvního mužstva a je také potřeba, aby se tam neztratili a do kázali se i tam prosadit. Určitě budeme chtít aby k Marku Lašovi přibyli další hráči, bratři Jiří a Vilém Burianové, Marek Kundela, Lukáš Dostál, Lukáš Nahodil ale i další hráči. Aby místní kluci měli před sebou cíl a aby šanci v áčku také dostali. Naším cílem je aby mužstvo mužů bylo natolik silné, že když nám třeba jednou nepřijede Tomáš Mertl, tak abychom měli dalšího hráče, který jej dokáže nahradit.

Někteří junioři stále jezdí pomáhat jihlavské extraligové juniorce a z Jihlavy na ně přichází velmi dobré reference. Neobjevily se signály, že by o některé třebíčské hráče byl zájem aby do Jihlavy přestoupili?
S Jihlavou máme určitou dohodu a věřím, že odvolání pana Padělka na ní nic nezmění. U juniorky zůstal pan Vlk, a já doufám, že i nástupce pana Padělka pochopí, že ta spolupráce je oboustranně prospěšná. Myslím, že naší junioři Jihlavě hodně pomáhají, ale zároveň je třeba říct, že bez jihlavských hráčů bychom jen těžko hráli dorosteneckou soutěž, takže ta spolupráce zatím běží dobře a je potřeba ji dotáhnout do úspěšného konce. Ideální stav a sen je aby všechna čtyři mužstva, třebíčský dorost i junioři a jihlavský dorost i junioři, hrála nejvyšší soutěž. Není k tomu zas tak daleko, ale ještě to není realitou. Ještě to bude hodně těžké a musí se s tím poprat jak hráči, kteří pendlují, tak hlavně ti hráči, kteří jsou doma. Na hráčích je vidět, že jim to hostování v druhém klubu prospívá a my se společně s Petrem Vlkem snažíme korigovat jejich hru tak, aby jejich zatížení nebylo enormní. Pokud to průběh utkání dovolí, tak ty nejvytíženější hráče ze hry stáhneme, nehrají třeba celý zápas. Neustále jsem s Petrem Vlkem v kontaktu, takže to hlídáme, aby hráči nebyli přetíženi a aby stíhali plnit své role i mateřských mužstvech.

Trochu složitější je situace u dorostu. Sice mu aktuálně nehrozí sestup, ale body získává téměř výhradně pouze v domácích utkáních a má dost početnou marodku, což situaci ještě komplikuje.
Dorostenecký hokej je trošku odlišný od toho juniorského. Je to dáno také věkem hráčů. Přece jenom výkonnostní výkyvy jsou v této kategorii větší. Navíc mužstvo dorostu má neuvěřitelnou smůlu v podobě velké marodky, takže jsme v této době hodně závislí na jihlavských hráčích. Netrpělivě už čekáme na další přestávku, kdy se do hry zapojí další hráči a mužstvo bude zase v plné síle. (V utkání s Kometou 6:5 na nájezdy, se dorostu zranil další hráč, Tomáš Ondráček, který si zlomil zápěstí). Věříme, že dorostu se podaří extraligovou příslušnost uhájit.

U žákovských mužstev je situace vcelku stabilizovaná. Problém byl u mužstva šesté třídy, kterému se nedařilo ani herně, ani výsledkově. Změnila se nějak situace u šestky?
Situaci jsem si zmapoval a řešíme ji průběžně. Žákovská soutěž je především o tom, jak silný ročník se sejde, což je velmi podstatný faktor. Důležité je také to, že v okolí, v naší spádové oblasti vyrostly nové stadiony v Moravských Budějovicích a Velkém Meziříčí. Děti hrají radši doma, než by dojížděli do Třebíče, což se na počtu dětí a na konkurenci v mužstvech žáků také podepsalo. Řešíme tu situaci za pochodu, zkvalitněním a rozšířením počtu trenérů, který se na přípravě žáků bude podílet. Společně s panem Svobodou jsme udělali určitá opatření, která se týkají přímo tohoto ročníku šesté třídy. Hlavně je třeba aby ty děti neztratily chuť do hokeje. Já jsem s nimi na tréninku byl a myslím, že chuť mají obrovskou, i když jsou tam určité nedostatky. Je ale vidět, že ty děti chtějí a neviděl bych to tak černě, jak to výsledkově vypadá. Žákovský hokej není jen o výsledcích. Je právě o té chuti, jak jsou ochotny a schopny pracovat. Ona za rok ta situace může být úplně jiná.

Důležité ale je, že šesté až deváté třídě se sčítají body a po základní části soutěže se rozhoduje o tom, zda se tato mužstva budou v následující části sezóny utkávat s kvalitnějšími soupeři, nebo se soupeři ze spodní poloviny tabulky.
Samozřejmě počítáme body, abychom postoupili a hráli s těmi lepšími soupeři. Šestá třída má teď za úkol porazit Břeclav, což doufám zvládne. Ostatní mužstva k tomu musí přispět trošku víc a já věřím, že ten postup se nakonec podaří a závěrečnou část sezóny odehrajeme v hokejově lepší společnosti. Určitě pak upravíme složení mužstev aby hráči z devítky byli připraveni na to, že další rok budou nastupovat v dorostu. Uděláme určitě nějaké posuny tak, aby hokej těm hráčům něco přinesl. Na závěr musím vyzdvihnout naši osmičku, která je opravdu excelentní. Už v sedmičce byli výborní a je vidět, že ti hráči výkonnostně rostou a já budu rád, když někteří z nich budou třeba připraveni už v příštím roce nastoupit v dorostu.

Klub připravil kampaň, která měla a má za úkol oslovit děti a jejich rodiče aby se jich co nejvíce zapojilo do přípravky. S jakým úspěchem se tahle akce setkala?
Pořád je naše kapacita proti tomu kolik dětí v přípravce máme vlastně neomezená. S příchodem zimního počasí nám některé děti do přípravky přibyly a stále mohou přicházet. Rádi je v našem klubu přivítáme. V období vánoc chystáme pro děti ještě další akce. Jak už jsem říkal, vyrostla nám v okolí konkurence v podobě stadionů a proto musíme nabídnout dětem lepší podmínky a kvalitní trenérskou přípravu, aby nám sem děti přibývaly, chodily sem rády a aby rodiče měli jistotu, že o jejich děti je zde dobře postaráno.

V poslední době dětí opravdu přibylo. Důkazem toho je i fakt, že minihokej třetích tříd, což je pravidelná soutěž, která se hraje formou jednodenních turnajů, obsadila Horácká Slavia dvěma mužstvy „Třebíč A“ a „Třebíč B“.
Můj vnuk hraje v Jihlavě, kde mám provdanou dceru, takže vlastně hraje za konkurenční tým. (úsměv)
Chtěli jsme do této soutěže zapojit dvě mužstva. Máme tam i hráče, kteří jsou až o dva roky mladší, ale už hrají pravidelnou soutěž za třeťáky. U těchto dětí je důležité, že hrají a mají z toho opravdovou radost. Ani je tak nebere, jestli vyhrají třeba 9:1, nebo prohrají. Oni prostě mají radost z hokeje a to je podstatné. Je velkým příslibem, že dětí přibývá a my se musíme i nadále snažit oslovit děti i jejich rodiče hlavně tím, že budou vidět, že je zde o ně jak už jsem řekl, dobře postaráno a je zde určitá koncepce a perspektiva. Nechci říct, že nejsou problémy, ale snažím se komunikovat, případné problémy s rodiči rozebrat a řešit. Pokud máme nové děti, pak je o koho se starat a klub se může dále rozvíjet.