Puk se zamotal na modré a bek ho poslal na najíždějícího Jakuba Žišku. Ke mě se puk jen šťasně odrazil. Mně se povedlo ho se štěstím dostat do branky.
O dnešním zápase se dá říct, že ho rozhodla první branka. Je to tak?
Myslím si, že na začátku jsme měli více ze hry a vypadalo to, že první gól dáme my. Místo toho jsme ho dostali. Do konce třetiny jsme ještě stihli vyrovnat a pak byly šance na obou stranách. Škoda, že jsme nedali druhý gól my.
Po vítězství nad Kometou všichni očekávali, že svůj dobrý výkon zopakujete. Cítili jste na sobě tento tlak?
Já nemyslím, že ten tlak byl až takový. Samozřejmě jsme všichni doufali, že se nám podaří na ten dobrý výkon navázat. Bohužel jsme dneska špatně bruslili, byli jsme málo agresivní a lehkomyslně jsme soupeře pouštěli do šancí. To se nám taky vymstilo.
Čím bylo to, že Vám soupeř utekl na větší brankový rozdíl?
To je právě to, o čem jsem mluvil. Pozdě jsme přistupovali ke hráčům Havířova, byli jsme dneska pomalejší a málo agresivní. To je to, v čem byl dneska soupeř lepší.
Možná rozhodovaly také individuální chyby. Například první gól jste dostali v době, kdy jste hráli přesilovku.
To jsou hrozné chyby, které by se na takovéhle úrovni asi neměly stávat. Ony se samozřejmě stanou a soupeř je potrestá. Nám se ale stejnou chybu protihráčů potretat nepodaří.
Jak takovéhle prohry působí na mužstvo?
Úplně katasrofálně, protože každou takovou prohrou, zvlášť domácí a s takovým soupeřem, mužstvo padá neskutečně do kolen a hrozně těžko se dostává zpátky do hry.