Všichni vidíme, jak vypadá tabulka. Myslím si, že z pohledu umístění můžeme být spokojeni, ale samozřejmě bodové rozdíly nejsou tak velké, aby nás to v něčem uspokojovalo. Můžu říct, že mužstvo se v posledních zápasech konsolidovalo, hráči si, jak se říká, sedli i herní systém se jim více zažil. V začátku soutěže to bylo takové rozházené, dostávali jsme někdy příliš laciné góly a doufám, že toto období už máme za sebou. Bylo potřeba mužstvo nějak doplnit a oživit, protože minimálně dva hráči odjedou teď do Kanady s dvacítkou. Zvažovali jsme koho vybrat. Stejskal tady loni hrál a s Nahodilem jim to šlo velice dobře, takže tam jsme neváhali. Tomáše Roda jsem měl loni v Boleslavi pod sebou, takže vím, o jakého hráče se jedná. Myslím, že se budou dobře doplňovat a že nám pomůžou. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Každopádně zůstáváme na zemi, protože pořád máme co zlepšovat, pořád jsou ve hře hluchá místa. Můžeme jen litovat některých hloupě prohraných utkání, mohlo to být ještě lepší.
Loni se Třebíči nepovedl začátek sezóny, letos naopak začátek vyšel, ale bodové rozdíly jsou stále minimální a soutěž je velmi vyrovnaná. Upozorňujete na to hráče?
Samozřejmě ta nálada v kabině je letos úplně jiná než loni. Potřebovali bychom, aby se zvednul ještě Martin Čech, protože ten se zatím po té operaci trápí, ale kluci mu fandí, už si přejí, aby dal gól. V šatně je letos výborná atmosféra a hráči, kteří přišli, do mužstva výborně zapadli. Ti tři starší kluci v kabině dokáží mladé občas usměrnit a zatím to má letos stoupající tendenci. Věřím tomu, že to takhle bude teď pokračovat i dál a že se nic nezmění tím, že já tady teď asi tři týdny nebudu. Věřím, že mužstvo bude pokračovat stále stejnou cestou.
Na to, aby Petr mohl hrát dobře, musí být někdo, kdo hraje dobře s ním. A myslím si, že Lukáš Nahodil je v tomto trošku opomíjený. On ty šance připravuje a Petr ty přihrávky pak proměňuje. Je fakt, že Petr umí dávat góly, je to typ pohotového střelce. Jako každý hráč má své plusy i mínusy, ale letos ty plusy jednoznačně převažují . Dokonce je v takové pohodě, že hraje už i oslabení, která dříve nehrával. Doufáme, že to, že má naši plnou důvěru, mu ještě trošku pomůže. Akorát nás mrzí, že je po zápase s Olomoucí zraněný a na chvilku nám ze sestavy vypadl. Čekáme po jeho návratu těžké rozuzlení, protože po příchodu Stejskala teď máme dvě možnosti jak sestavit dvojce s Nahodilem a uvidíme, která varianta zvítězí.
Kdybyste měl vybrat zápas, který se v zatím odehrané části sezóny mužstvu povedl nejmíň a zápas, který mužstvo z pohledu trenéra odehrálo nejlíp, která utkání by to byla?
Nejhorší zápas jsme odehráli v Táboře. To bylo, skoro bych řekl až ostudné vystoupení. Tam jsme museli zvýšit hlas a na hráče trošku víc zatlačit, protože to co v Táboře předvedli, bylo špatné. Takhle bych si to opravdu nepředstavoval a s takovým mužstvem bych nechtěl hrát, nebo u něj působit, protože to by nikam nevedlo.
Naopak jsme hráli dobrý hokej i v zápasech, které jsme třeba nakonec prohráli. Cením si toho, že nás nikdo vyloženě nepřehrál a hráli jsme vyrovnané partie i s těmi nejsilnějšími soupeři. Mužstvu to pomohlo a začalo si věřit v tom, že může hrát s kýmkoliv. Asi nejzajímavějšími a nejatraktivnější mi zápasy byly obě domácí derby s Jihlavou a se Znojmem. Takhle by to doma asi mělo vypadat. Takové návštěvy, takhle spokojení diváci a takový výkon hráčů.
Po zápase s Chomutovem odlétáte na Mistrovství světa do Kanady. Bude to na tři týdny, možná i o něco déle. Dají se vůbec mužstvu dát nějaké rady, nebo pokyny?
Ten výsledný efekt u mužstva není v tom, co jim řeknu, nebo namaluju. To je záležitost dlouhodobější práce v tréninku. Pohyb hráčů po hřišti a další věci už pak hráči dělají téměř automaticky. Každé cvičení v tréninku děláme tak, aby se kluci pohybovali po paměti, protože někdy hráč potřebuje mít jistotu, že tam a tam spoluhráč je, i když se tam nedívá, musí prostě vědět, že spoluhráč v daném prostoru je. Pak mužstvo začne fungovat a hráči se snáz najdou i poslepu. Pokyny budou pořád stejně. Na naší hře se nic nemění. Mužstvo přebírá teď Kamil Pokorný, který je tady i stejně teď každý den. Je to samozřejmě jiný typ trenéra, než jsem já, ale mužstvo ho akceptuje. Já tady taky nebývám každý den a Kamil Romanu Vondráčkovi s tréninkem pomáhá, když já tady nejsem. Trénink vedl i včera například, protože já jsem byl v Praze, měl jsem povinnosti u dvacítky. Viděl bych to pozitivně, protože Kamil Pokorný je člověk, který je schopný mě zastoupit po dobu, kdy tady nebudu. Věřím, že i hráči to berou tak, že je to naše společná práce. Od generálního ředitele pana Čapka až třeba po kustoda děláme ten hokej přece všichni společně a nemůže to ovlivnit to, že někdo na nějakou chvíli bude někde mimo. Pokud by tomu tak bylo, pak je to špatně.
Děkuji za rozhovor a přeji v Kanadě s dvacítkou hodně štěstí. Děkuji.