Ve Zlatopramen Areně vydřeli svěřenci Kamila Pokorného do prvoligové tabulky jeden důležitý bod. „Chtěli jsme hrát co nejdéle na 0:0, aby se Ústí nad Labem bálo o výsledek. To se nám nepovedlo, měli jsme pomalejší nohy než ústečtí kluci. Naštěstí jsme snížili na konci druhé třetiny na 1:2 z našeho pohledu a tím se zápas pro nás otevřel. Za stavu 1:3 z našeho pohledu to vypadalo trochu hůře, ale poté se k nám přiklonilo také trochu štěstí, které Ústečtí Lvi měli, když stříleli první gól kalhotami, nebo čím to bylo. Jsme rádi za cenný bod, prodloužení ve třech proti čtyřem se těžko brání. Navíc měl Slovan v této přesilové hře na modré čáře dva dobré praváky, kteří umí vystřelit,“ nechal se slyšet bezprostředně po skončení střetnutí Marek Laš, který v letošní sezóně nastoupil za Horáckou Slavii k dvanácti utkáním (5+6).
„Zatím se mi daří, povedl se mi především první zápas, když jsem do Třebíče přišel. Nyní plním i defenzivní činnost a na ledě jsem maximálně vytížený. Myslím si, že panuje spokojenost s tím, co jsme jako tým doposud předvedli,“ míní levý křídelní útočník elitní formace Třebíče, který nastupuje s Jakubem Čuříkem a kapitánem Davidem Dolníčkem nejen v přesilovkách.
„Hrajeme spolu dlouhodobě, z dlouhodobého hlediska jsem spokojený, i když jsme si už prošli i nějakou krizí. Na pobyt strávený na ledě si nemohu stěžovat. V podmínkách jako v Ústí nad Labem je to nemyslitelné. Ve Slovanu jsou čtyři ambiciózní lajny, všechny chtějí hrát, a tak to ani očekávat nemůžu,“ dodal Laš, na kterého vlastní hráčská práva právě Ústečtí Lvi (letos v týmu UNL – 28 zápasů; 4+4).
„Pro mě jsou tyto zápasy vždy zvláštní, ať už hraji za Třebíč proti Ústí nad Labem nebo naopak. Nemám po pravdě tyto souboje moc rád. Svádí mě to pak ke snížené koncentraci, i když se vždy snažím soustředit na zápas a pomoct týmu, na jehož straně zrovna stojím. Kluci mě před sobotním utkáním hecovali, abych vypsal nějakou odměnu. Já toto ale moc neřeším, jedině podle nálady po zápase. Když už jsme v uvozovkách uhráli pouze bod, pokusím se z toho vyvléknout. Uvidím, jak moc na mě budou tlačit, záleží jen na jejich aktivitě,“ bral s nadsázkou placení do týmové kasy hráč s číslem třicet devět na zádech.
„Širší baráž přeji nejvíce Ústí nad Labem. Nejvíce pro postup dělá také Mladá Boleslav, která se chce vrátit zpět do elitní hokejové soutěže. Uvidíme, jak si udrží svoji formu Olomouc. Kanadské bodování podle mého názoru zcela určitě ovládne kapitán Ústeckých Lvů Jaroslav Roubík. I když je zelený, nemocný či po zranění, vždy je schopný dávat góly a rozhodovat zápasy jako například v sobotu,“ předpovídá odchovanec třebíčského hokeje, který působí do konce ledna 2013 v celku Horácké Slavie formou hostování.
„Je možné, že si zahraji za Ústí nad Labem play-off. Přál bych si to. Líbala se mi akce, kdy jsme se spoluhráči a předčasně narozenými dětmi fotili kalendář. Splnilo to má očekávání, protože snímky se pořizovaly v profesionálním prostředí. Byla to hezká zkušenost, měl jsem také dobrý pocit z toho, že jsem někomu pomohl. Pár kalendářů jsem si rovněž koupil a daroval je svým přátelům, abych nepřispěl jen fotkou. Focení trvalo přibližně hodinu,“ vzpomínal na dobročinnou akci Laš, kterého naleznete uvnitř kalendáře v měsících leden a listopad. Výtěžek z prodeje skončí na kontě novorozeneckého oddělení ústecké Masarykovy nemocnice.
V loňském ročníku si rodák z Třebíče zahrál extraligu za Litvínov (11 zápasů; 0+0), letos se to zatím brzy šestadvacetiletému útočníkovi nepoštěstilo. „Bylo to skvělé. Jsem vděčný za každou zkušenost s extraligou, užil jsem si to. Naštěstí se v Litvínově povedlo splnit cíl. Někdy jsem si zahrál méně, někdy více, ale naplňovalo mě to. Výsledky týmů, kde jsem působil, sleduji. Mám takovou tendenci těmto mužstvům fandit, s některými kluky jsem i v kontaktu. Většinou ale s těmi, se kterými jsem se sešel i v jiných klubech, za všechny uvedu například Pavla Francouze,“ připomněl si působení v extralize Laš.