Marku, dnes jste měl v Třebíči premiéru, asi jste si nemohl přát lepší start než takový, jaký jste dnes předvedl …
Já jsem si vůbec něco takového nepředstavoval, protože mě na začátek přijel docela těžký soupeř. Abych pravdu řekl, tak jsem před zápasem doufal v nějaký výsledek 1:1, nebo něco podobného. Dneska to byl klasický den, kdy se sešlo úplně všechno. Boleslav asi nebyla v úplně nejlepší formě nebo v největším nasazení, mě tam padlo, na co jsem sáhnul – až tedy na první třetinu. Vyhráli jsme a řekl bych, že jsme vyhráli zaslouženě.
Jak se to stalo, že jste se znovu vydal z Ústí nad Labem do Třebíče? Kdy jste se to dozvěděl?
To bylo úplně klasické, jako už posledních pár let. Ve čtvrtek po tréninku jsem se dozvěděl, že se mám sbalit a jet. Takže žádné velké přípravy, ale na to jsem již zvyklý.
Třebíčské mužstvo se znovu změnilo, asi ho znovu neznáte, znovu je jiné, než bylo před rokem – jak jste si na nové spoluhráče stihl zvyknout?
Takový ten základ je tu pořád stejný, taková třetina týmu, takže v tom problém nebyl. A ten zbytek, to jsou pohodoví kluci, alespoň na první pohled mi to tak přijde.
Vy jste dnešní zápas ozdobil hattrickem. Můžete se vrátit k těm třem zápisům do střelecké listiny?
Tak první branka – to byla pro mě docela nečekané. Kluci jeli dva do tří, vymíchali to tam takovým způsobem, že jsem byl sám před gólmanem, že jsem mohl jet až do „kuchyně“. Ale nevšiml jsem si toho a tak jsem to zkusil z jedničky a spadlo to tam od tyčky. Druhý gól byla dorážka do prázdné brány, kdy to tam kluci dobře sehráli a já už jsem jen dorážel bekhendem. Třetí branka – přesilovka pět na tři, Dolňa (David Dolníček) mě krásně našel po brankovišti a zase bych řekl trošku štěstí, že to tam gólmanovi nějak prolezlo kolem těla.
Vy jste v Ústí nad Labem brankově moc nezářil, dnes tři góly. Čím to, takové obživnutí?
Abych pravdu řekl, já jsem vloni v tuto dobu měl úplně stejně gólů, čtyři, takže nevím. Já jsem z toho radost neměl, ale nebylo to pro mě nic nového, že jsem měl v prosinci čtyři góly, vloni mi to tam začalo padat až po Novém roce. Dneska se asi opravdu sešlo jedno štěstí vedle druhého, protože hattrick jsem v seniorském týmu snad ještě nedal. Že to vyšlo zrovna letos na první zápas letos za Třebíč a ještě proti Boleslavi, tak sám tomu moc nerozumím.
Kdybyste si mohl něco přát – minimálně do toho posledního ledna kdy v Třebíči budete působit – co by to bylo?
Já nevím, já asi toto nějak neplánuju. Jak říká trenér, my se chceme soustředit na každý zápas úplně zvlášť a nekoukat se ani na to, co bylo, ani na to, co bude. Samozřejmě, že každý chce vyhrávat, ale vyhrávat chce i soupeř. Nevěřím tomu, že by se vyhrával úplně každý zápas, ale čím víc se bude vyhrávat, tím víc nás to bude bavit. A o tom to je!