Místo tady nemám jisté, musím makat a uvidíme, přiznává Vladimír Stejskal

Minulou sezónu strávil Vladimír Stejskal v trápícím se Písku, který se po ročním působení v první lize vrátil zpět do druhé ligy. Po nepovedené sezóně v Písku si za nedlouho třiadvacetiletý útočník hledal angažmá a jeho volba padla na Třebíč.

“V Písku už jsme neměl smlouvu a v Budějovicích taky ne, tak jsem zavolal panu Pokornému a domluvili jsme se, že začnu tady a uvidíme. Vím, že jisté místo tady nemám. Budu muset hodně bojovat.“

Vladimír Stejskal nepřichází do neznámého prostředí, má to z Třebíče i velice blízko domů, což si pochvaluje. “Možná je výhoda, že nás sem jde víc, ale já to tady už znám, navíc to mám i blízko domů do Telče, mám tady i přítelkyni, mám tady i bydlení, takže zázemí, všechno v pohodě.“

Loňské působení v Písku mu ale přidělalo spíše starosti. V trápícím se týmu nedokázal výrazněji bodovat a na takové kousky, jako byl hattrick v zápase se Znojmem, který se mu povedl 12. prosince 2009, si musel nechat zajít chuť.

“Nevím, no. Jména se tam vystřídala zvučná, ale myslím si, že to začalo už letní přípravou, trenér nebyl příliš zkušený, tréninky nebyly vedené moc dobře a sezóna se začala vlastně s druholigovým týmem. Celé to začalo špatně a pak už se to nějak vezlo. Sice přišel nový trenér, ale už to k záchraně nepomohlo,“ vysvětluje 182 centimetrů vysoký forvard jeho pohled na situaci v Písku.

To letní příprava v Třebíči, to je podle hráče, který ve svém posledním působení na Horácku oblékal dres s číslem 69, jiná káva.

“Je to výživné,“ usmívá se, "Máme hodně her, chodíme na TRX i na míče, takže příprava je hodně pestrá a zatím mě baví, takže dobrý.“

Zatímco v minulých dvou sezónách platil Vladimír Stejskal v Třebíči za mladíka sbírajícího zkušenosti, teď ve třiadvaceti letech už by měl patři ke zkušenější části týmu, co i on sám přiznává.

“Je to přesně tak, ale jak jsem říkal, zatím nemám ani jisté místo v kádru, takže se budu snažit a snad to půjde."