Třebíčští se po odehraných osm a dvaceti kolech dělí o čtvrtou až pátou příčku s Kadaní. Jen horší skóre posunulo Bílé hvězdy na páté místo. Kdo by to byl před sezónou řekl? Navíc je toto umístění Horácké Slavie zcela zasloužené, což potvrdila v už třetím derby Vysočiny této sezóny hraném tentokrát na jihlavském ledě, kde zvítězila po vynikajícím výkonu 2:1.
“Do utkání jsme vstoupili skvěle, po celou první třetinu jsme byli lepší. Udělali jsme v ní jedinou chybu, kterou Jihlavští hned potrestali. Jinak jsme hráli výborně a Duklu jsme ve všem přehrávali. Druhá třetina přinesla stejný obrázek a my jsme věřili, že ten gól dáme, protože šancí jsme měli stále dost. Ve třetí třetině nám to tam konečně spadlo a zaslouženě jsme vyhráli,“ lebedí si vytáhlý odchovanec třebíčského hokeje po návratu před Zimní stadion Města Třebíče – MANN + HUMMEL ARENU.
Přesně jak říká jediný třebíčský střelec večera. Hosté hráli výborný kombinační hokej, každá akce končila střelou, nebo velkým závarem v Rittichově brankovišti. Přesto po první třetině Jihlava vedla 1:0.
“Bylo to nepříjemné, ale my jsme věděli, že hrajeme dobře. Na zápas jsme se poctivě připravovali, věděli jsme, co by na soupeře mělo platit a myslím, že jsme se toho všichni drželi. Neklesali jsme na mysli, pořád jsme věřili, že ten gól dáme, že to můžeme otočit a to se nám naštěstí povedlo,“ oddychl si Vilém Burian, který je nejproduktivnějším hráčem třebíčského týmu s šestadvaceti kanadskými body za jedenáct branek a patnáct přesných přihrávek.
Velmi podobný scénář, jako v domácím utkání s Kadaní, mělo derby v Jihlavě. Ovšem s jedním velkým rozdílem, Třebíč po něm bere tři zasloužené body. Oba zápasy si byly průběhem dost podobné, což potvrdila i třebíčská jedenašedesátka.
“Je to tak, průběh byl podobný. S Kadaní to bylo o to horší, že dala z pěti šancí čtyři góly. Dukla dnes snad ani tolik šancí, jako Kadaň, neměla.“
Usměvavý útočník hned dvakrát dostal puk za záda nešťastného Ritticha a stal se hrdinou večera . Sám obě situace popsal následovně.
“Poprvé mě Rosťa Malena pěkně našel najetého u levého mantinelu, jejich hráč nezachytil můj pohyb a já jsem jel z boku sám na bránu. Gólmana jsem prostřelil nad lapačku. Druhý gól padl v přesilovce, tři minuty do konce a Dolňa nic nevymýšlel, nahodil puk před bránu do chumlu a trefil mě do brusle, možná se to ještě od jednoho z Jihlavských odrazilo do brány,“ přibližuje čtyřiadvacetiletý forvard své dvě trefy.
V power – play, v níž se Dukla snažila vyrovnat, ukázal Vilém Burian nevídaný kousek. Puk vystřelený přes celé kluziště se pomalu šoural na bránu, aby skončil na pravé tyčce opuštěné jihlavské klece.
“My už jsme s Rosťou Malenou měli ruce nad hlavou, už jsme mysleli, že je to gól. Ale nedoklouzalo to tam, puk zůstal na tyčce,“ říká už s úsměvem k infarktovému momentu 194 centimetrů vysoký a 94 kilogramů vážící a věčně usměvavý hokejista.
Jak už je uvedeno výše, první liga uhání zběsilým tempem. Všechna mužstva mají v nohách tři zápasy během šesti dní a už ve středu je na programu další kolo. Horácká Slavia v něm přivítá v tabulce osmý Hradec Králové, který na Třebíč ztrácí devět bodů.
“Síly jsou. Když se vyhraje takový zápas, jako dnes, tak síly neubývají . My vždycky hrajeme líp s těmi lepšími soupeři, takže si myslím, že jak ve středu s Hradcem, tak i v sobotu s Ústím to bude zase dobrý hokej. Když navážeme na naše poslední výkony, nemám strach, že bychom v těch dvou utkáních zůstali bez bodů,“ vyslovil Vilém Burian přání nejen své, ale také přání všech fanoušků Horácké Slavie, která prožívá jednu z nejlepších sezón v novodobé historii klubu.