Davide, ve svých sedmadvaceti letech už máš rodinu. Nepřipadá Ti někdy, že ses ve srovnání se stejně starými hokejisty, kteří jsou často stále ještě svobodní, ženil poněkud mladý?
Myslím, že určitě ne. Ženil jsem se ve čtyřiadvaceti a dneska už je taková doba, kdy se lidi žení ve dvaceti a děti mají třeba v osmnácti.
Jak se svojí rodinou nejraději trávíš volný čas?
Různě. Rádi s malým chodíme na procházky, do ZOO, na hřiště zahrát si fotbal anebo do přírody.
Chodíš do přírody i v Třebíči?
Moc ne. Párkrát jsme byli s kočárem někde v polích, ale moc to tady neznám. Navíc na to tady ani není počasí, je tady dost zima, tak to ani pořádně nejde.
Říkáš, že si s Tvým synem někdy jdeš kopnout do míče. Budeš ho chtít přivést ke sportu, speciálně k hokeji?
To bych nerad. Příliš moc nechci, aby hrál hokej. Moje manželka hraje tenis, byl bych radši, kdyby hrál taky třeba tenis anebo sport, kde si všechno odjede sám za sebe a co si sám uhraje, to bude mít. V hokeji anebo vůbec v kolektivních hrách zasáhnou do osudu hráče věci, které ten hráč neovlivní, na rozdíl od individuálního sportu, kde je ovlivnit může.
Nebudu vyloženě chtít, aby sportoval. Budu za to rád, ale když ho to nebude bavit, nutit ho k tomu nebudu.
Jirka Lála říkal, že si s Tebou byl taky párkrát zahrát tenis. Předpokládám, že hraješ určitě i s manželkou.
Taky jsme hráli, předtím než byla těhotná. Bohužel jsem vždycky prohrál a to mě hrozně štvalo.
(úsměv)
To je tak dobrá? Hrála závodně?
Ano, hrála závodně. Vyhrála mistrovství světa družstev tuším do sedmnácti let a byla 93. na celkovém žebříčku.
Za rozhovor poděkoval Milan Krčmář