Sezóna 2021/22 - úplné informace k probíhající sezóně II. část

V závěru minulého rozhovoru jsme příznivcům HST slibovali jeho pokračovaní o tématech mimo mužstvo mužů. Připadá mi ale vhodné, jelikož přeci jenom uběhla nějaká doba, zhodnotit první třetinu Chance ligy.

Žádné velké hodnocení ode mě nečekejte a to ze dvou důvodů. Zaprvé detailní hodnocení jednotlivých zápasů i celého tohoto bloku již provedli trenéři A mužstva a za druhé nechci nic přivolávat či jinak provokovat. Já osobně jsem velmi potěšen z postavení mužstva v tabulce a celkově z herního projevu, ale pořád zůstávám nohama pevně na zemi. První příčka v tabulce po třetině odehraných zápasů Chance ligy nebyl prioritní cíl, ale o to více si současného stavu vážím. Na druhou stranu vím, že v dalších částech sezóny nemusí vše být tak super jako doposud a navíc i tato situace může v dlouhodobém horizontu přinést nějaké problémy.

Opustíme už profesionální mužstvo s poslední otázkou. V minulé části rozhovoru totiž nezazněla formulace „prioritní cíl“, kterou jste dnes použil. Jaký byl tedy vlastně stanoven cíl pro tuto sezónu?

Ano, minule to v rozhovoru nezaznělo, ale HST cíl pro A mužstvo zveřejnila na předsezónní tiskové konferenci, kde se zároveň křtil dres pro tuto sezónu. Rád ho dnes zopakuji. Nastavený cíl pro základní část Chance ligy je umístění do 8. místa a zajištění si v průběhu sezóny pozici, kdy se vyhneme nějakým dramatickým stavům souvisejícím s bojem o udržení se v Chance lize. Cíl pro nadstavbovou část, tedy na playoff, si budeme stanovovat až následně v době, kdy budeme vědět, že se nám náš hlavní cíl podařilo splnit. Navíc tento cíl nebyl jediný ve sportovní oblasti, ale byly stanoveny cíle i pro mužstva juniorů a dorostu.

K mládeži a dětem se dostaneme ihned. Přesto ještě jedna aktuální otázka k Chance lize. Co říkáte na odstoupení Kadaně z rozehrané soutěže?

Nic neříkám, vedení Kadaně plně chápu a přeji mu, aby tuto těžkou situaci co nejlépe zvládlo. Možná jsou někteří lidé, kteří se na Kadaň či jejich poslední výsledky dívají skrz prsty, ale já vím, co je za tím práce a povinností udržet mužstvo v druhé nejvyšší profesionální soutěži. Navíc jsem tuto problematiku zmiňoval už minule. Spousta lidí si myslí, že hokej se děje pouze na ledě, ale to už je jen soutěžní klání, které může přinést radost z vítězství či smutek z prohry, postupy nebo sestupy. Je to ale sport, nač se někdy zapomíná a speciálně v Česku se kolem toho vytváří hysterická atmosféra. O tom, zda můžete hrát tuto soutěž rozhoduje skutečnost, zda se klubu podaří udržet partnery a tím myslím všechny, od těch největších až po ty menší podporovatele.

Myslím, že jsme opět zabředli do problematiky A mužstva více než bylo v plánu, takže pojďme nyní plynule přejít k dětskému a mládežnickému hokeji. Zmínil jste, že jsou stanoveny cíle i pro mužstva juniorů a dorostu.

Cíl pro mládežnická mužstva jsme stanovovali i v minulé sezóně, ale ta v podstatě ani pořádně nezačala. Pro letošek jsme stanovili následující cíle pro mládežnická a dětská mužstva. Úkolem mužstva juniorů je postup ze základní skupiny a v nadstavbové části je úkolem pokusit se postoupit do Ligy juniorů. Víme, že je to těžký úkol a to především z toho důvodu, že v kádru mužstva nemáme velký počet hráčů koncového ročníku 2002 a tým je postaven hlavně na hráčích ročníků 2003 a 2004. Úkolem dorostu byl postup ze základní skupiny, což se podařilo již minulý víkend. Nyní je před námi další úkol a to umístění na 1. nebo 2. místě, které nám zaručí právo na účast v Lize dorostu v následující sezóně. U dorostu to také nebude nic lehkého, ale dá se hovořit o tom, že to není jen úkol nebo cíl, spíše povinnost!

U žákovských a přípravkových kategorií nemáme stanoveny žádné výkonnostní cíle, chceme se především zaměřit na kvalitní hokejový růst u jednotlivých hráčů tak, aby byli plnohodnotně připraveni na přechod mezi jednotlivými kategoriemi. V oblasti mládeže a dětí jsme si dali další dílčí úkoly, které mají za cíl zkvalitnění tréninkové činnosti. Jedním z úkolů bylo posílení pozice trenéra brankařů, kde se snažíme zapojovat Jaroslava Odehnala ve spolupráci s Romanem Šoustalem. Od října se nám podařilo plné zapojení kondičního trenéra Viktora Konečného a nemůžeme opomenou ani spolupráci s Romanem Eratem, jakožto specialisty na techniku bruslení u žákovských kategorií.

Jak se daří naplňovat stanovené výkonnostní cíle zmiňované v předchozí části?

Budu mluvit hlavně o juniorech a dorostu. Juniorka HST nám dělá velkou radost a to jak výsledkově, tak i přístupem k tréninkům a zápasům, tam si to prostě celkově sedlo. Velký podíl na tom má David Dolníček jako hlavní trenér, ale i Jarda Barvíř z pozice asistenta. Myslím, že se podařil záměr užšího propojení s A mužstvem, kdy ti kluci vidí, jak by se to mělo dělat a kudy vede cesta nahoru. Dalším důležitým faktorem je ta skutečnost, že se nám už tři roky daří držet osa mužstva složená z hráčů ročníku 2004 a 2003, což jsou ti kluci, kteří v roce 2020 sahali po postupu do extraligy dorostu, ale zastavilo je zrušení soutěže díky Covidu-19. K dnešnímu dni junioři dominují ve své skupině, zaznamenali jedinou prohru, a to v nájezdech, jinak všechny ostatní zápasy vyhráli.

U dorostu je situace trošičku složitější. Jak jsem již zmiňoval, tak dorost již postoupil do nadstavbové části, kde se bude prát o 1. a 2. příčku v nadstavbové tabulce. Dopředu říkám, že to nebude nic lehkého, jelikož soupeři, kteří nás teď čekají, jsou o několik úrovní výše než ti, se kterými se doposud dorost poměřoval. Navíc mužstvo bojovalo s velkým počtem zranění a nemocemi. Teprve nyní se mužstvo dává do kupy a postupně bude konsolidovat. Dalším problémem je přístup některých hráčů k tréninkům a obecně k povinnostem k mužstvu či klubu. Jasně jsme hráčům i rodičům říkali jaká sezóna nás čeká, co od ní naopak očekáváme my a jak budeme postupovat, přesto ne vše klape tak, jak by mělo. Tady ale narážíme na obecné problémy, které trápí celý český hokej, celou naši společnost a ve zkratce to lze popsat tak, že všichni si myslí, že mají na něco nárok či právo, ale nějak zapomínají na druhou stránku věci a to na své povinnosti…

Plynule tedy přecházíme do obecné roviny dětského a mládežnického hokeje. Jak HST vnímá neustálé diskuze o směřování mladých hokejistů, nebo co říká HST na připravované změny v organizaci dětských a mládežnických soutěží od příští sezóny?

Náš postoj je v podstatě konstantní a neměnný, ale začnu od konce Vaší otázky. Reorganizaci juniorských a dorosteneckých soutěží schvalujeme, myslím, že tří stupňový systém soutěží v rozsahu extraliga, liga a regionální liga je postačující a vyhovující podmínkám v českém hokeji. S čím v této oblasti nesouhlasíme, je určitá zakonzervovanost soutěží. My bychom upřednostnili přímé postupy a sestupy a to více mužstev, klidně až čtyř mezi soutěžemi. Dle nás jde o to, aby bylo o co hrát, aby byl na hráče vytvořen tlak a především zde byla viditelná šance se posouvat mezi soutěžemi. Ale to se nestane, jelikož zde, jak jsem již zmiňoval, je zakořeněn až hysterický strach ze sestupování. Dále chci zdůraznit, že tato změna systému organizace soutěží s sebou automaticky nepřinese zlepšení našeho mládežnického hokeje, ale to jsem již popsal v předešlé odpovědi týkající se našeho dorostu. Co se týče reorganizace žákovského hokeje, vzniku 9. tříd, regionálních matek atd., tak s tím máme zásadní problém. Kdo tohle vymyslel, tak by měl dostat “Nobelovu cenu za pitomost”! Ozvali jsme se na svaz oficiální cestou, ale mimo telefonátů od pracovníků svazu, kteří nám vyjadřovali podporu, protože jsou zkrátka v realitě, se nám žádné oficiální odpovědi nedostalo. O tom, co to přinese bychom mohli mluvit hodiny, ale zmíním jednu hlavní systémovou záležitost. Po dvou dvouročníkových kategoriích mladších a starších žáků přijde jednoročníková soutěž 9. třídy. Takže kluby, které nedokážou pořádně sestavit mužstvo starších žáků ze dvou ročníků, mají sestavit mužstvo 9. třídy z jednoho ročníku? Pořád se omílá, že po dobu docházky na základní školu by měli hráči zůstávat v mateřském klubu a najednou si má vybrané hráče v posledním či předposledním roce docházky na základní školu stahovat nějaká matka z jiného města! Prostě je to postavené na hlavu, ale ty tlaky na likvidaci středních klubů je cítit více a více a to nejen v oblasti žákovského či mládežnického hokeje, ale i v oblastí politiky či ekonomiky.

To se dostáváme k vcelku zajímavému názoru, můžete tuto myšlenku nějak více rozvést?

Pro začátek uvedu to, že to budu komentovat v obecné rovině, jelikož nechci nějak negativně ovlivnit budoucnost HST. Zjednodušeně řečeno, existují různé subjekty a osoby, jimž by obecně vyhovovalo, aby v dané oblasti byl jeden dominantní subjekt, který bude sbírat silné partnery z celé oblasti, bude si stahovat ty nejlepší hráče, bude si dopřávat nadstandardní podpory z veřejných financí. To vše je ale ve značném rozporu s pojmy jako jsou hospodářská soutěž, volný trh a konkurenční prostředí. A o to se teď v HST hraje, o budoucnost klubu a hokeje v Třebíči.

Jak tomu má obyčejný člověk mimo HST či hokejové prostředí rozumět?

HST je v podstatě na rozcestí. Buď se stane silným profesionálním klubem s profesionální soutěží, velkou mládežnickou a dětskou základnou, s kvalitními soutěžemi a především s kvalitním moderním zázemím a nebo půjde postupně do úpadku, stane se z ní malý klub hrající 2. ligu či nějaký kraj, děti a mládež budou fungovat formou kroužků a budou zásobárnou pro jiné kluby. Už moc přešlapovat na místě nemůžeme, tudíž nás čeká těžký boj.

Náš rozhovor, a to podotýkám je druhá část, se opět rozrostl do značných rozměrů, takže přejděme k závěru. Vůbec jsme nezmínili otázku rekonstrukce zimního stadionu. Jaké jsou novinky a co nás v nejbližší budoucnosti čeká?

Už to doopravdy vezmu ve zkratce. Zjednodušeně řečeno na tom pracujeme koncepčně a postupně. Nyní jsme společně s vedením města Třebíče ve fázi, kdy chybí k dokončení posledního kroku prováděcí projektové dokumentace cca dva měsíce. Máme za sebou první kroky k zajištění financování a vše pomalu směřuje k zahájení rekonstrukce. Hovořit o konkrétním termínu je předčasné, ale již teď víme, že sezóny 2021/22 a 2022/23 se odehrají ještě na stávajícím zimním stadionu. V podstatě chybí následující kroky. Dokončit prováděcí projektovou dokumentaci, provést výběr dodavatele stavby a zajistit finanční pokrytí rekonstrukce ZS. A nesmím zapomenout, že hlavně musíme udržet v provozuschopném stavu současný zimní stadion, což se každý měsíc stává složitější a složitější. Tím bych toto téma ukončil a mohu přislíbit, že v brzké době dáme slovo i lidem, kteří přímo připravují rekonstrukci ZS.

Děkujeme panu předsedovi za rozhovor a držíme palce!