Třebíčští fanoušci byli nejlepší, říká Tomáš Zelenka

Jak jsi strávil poslední půlrok?
Pracovně! Hodně jsem rehabilitoval. Zároveň studuji na vysoké škole v Mostě, se zaměřením na finance a správu. Pak jsem se psychicky připravoval na změnu prostředí a na práci v Karlových Varech.

Kam jsi jezdil a jezdíš na rehabilitace?
Jezdil jsem rehabilitovat do Nového Města, teď když jsem se přestěhoval, jezdím do Ostrova nad Ohří (u Karlových Varů) k MUDr. Kludskému, který se věnuje Vojtově metodě. Touto metodou se léčím od samého počátku, jsem tedy velmi rád, že díky panu doktorovi mohu pokračovat v tomto léčení i nadále.

Jakou nabídku jsi dostal dřív? Nabídku práce pro HC Energie Karlovy Vary, nebo trénovat sledge hokej?
Když o tom tak přemýšlím, tak to bylo v jeden jediný den.

Přemýšlel jsi hodně o nabídce trénovat sledge hokej?
Okamžitě jsem souhlasil. Řekl jsem si, že taková nabídka se neodmítá! Vzal jsem to hlavně kvůli náplni ve volném čase. Měl jsem z toho nejdřív trošku strach, protože jsem nikdy dřív neuvažoval o trénování. Chyběla mi totiž trpělivost, ale po úrazu si na její nedostatek nemůžu ztěžovat! Opravdu, nynější situace mě naučila velké trpělivosti. Klidně bych trénoval i malé děti.

Je velký rozdíl mezi ledním hokejem a sledge hokejem? Už jsi pronikl do tajů taktiky?
Je to samozřejmě něco úplně jiného! Stejný je akorát počet hráčů. Já sám se ještě pořád učím. Snažím se vše pochopit, abych byl svým svěřencům co nejvíce platný a mohl jim poradit. Co se týče taktiky, pořád se musím zdokonalovat. Dostal jsem k dispozici nějaká videa se zápasy nebo vedením tréninků. Ovšem tréninky si dělám po svém! Chci, aby je to bavilo a aby jim to zároveň co nejvíce dalo. Kluci mi dělají radost, hodně se zlepšují, ale ještě mají pořád rezervy! Nesmím je přechválit, aby nezpychli. (smích)

Máš ještě nějaké pouto k Třebíči, vrátíš se tam někdy aspoň na návštěvu?
K Třebíči mám opravdu velké pouto! Líbilo se mi tam nejvíc ze všech míst, kde jsem byl. Samozřejmě tam mám taky spoustu kamarádů. Chtěl bych se do Třebíče někdy vrátit.

Fanoušci na Tebe nezapomněli, při zápasech stále vyvolávají Tvé jméno. Těší Tě to, nebo bys byl raději, kdyby se o tom už nemluvilo?
Je to od fanoušků moc hezké a rozhodně mě to těší. Doufám, že na mě nikdy nezapomenou, protože já na ně taky nezapomenu! Byli to ti nejlepší fanoušci, jaké jsem mohl poznat.

Sleduješ ještě třebíčské výsledky? Co na ně říkáš?
Určitě sleduji. Jsem pořád na telefonu s Jirkou Olivou a Kubou Žiškou, takže vím o všem, co se děje. Co se týče výsledků, tak si myslím, že krizi už překonali a to play-off udělají. Ostatně jako vždy. Bohužel jsem se nikdy nemohl podívat na jejich zápas, který se hrál tady poblíž. Např. v Kadani, Chomutově nebo Ústí, vždy se mi utkání Třebíče kryly s tréninky nebo zápasy sledge hokeje. Doufám však, že mi to už brzo vyjde.

Bydlíš v Karlových Varech? Jak se Ti tam líbí?
Ano, bydlím ve Varech. Líbí se mi tu. Už jsem si město několikrát projel v autě a je určitě moc pěkné. Ale abych ho víc poznal, tak na to potřebuji ještě mnohem víc času.

Omluvil se Ti vůbec Marián Morava, nebo někdo z jihlavského týmu?
Poslal mi nějaký dopis, možná se mě pokoušel nějak kontaktovat, ale já to nechci. Omluva není nic, je k ničemu. Vůbec mi nepomůže. On měl přemýšlet o tom, jakým stylem hraje, před tím. Protože co se jednou stalo, to už se zpět vrátit nedá. Co se týče Jihlavy, tak od nich jsem nic nedostal a ani neočekával. Proč by se mi klub měl nějak omlouvat?

Jak snášíš zájem médií? Musí to být těžké, pořád odpovídat na ty samé otázky, na které se ti ještě ke všemu vůbec odpovídat nechce.
To je přesné! Je to hrozné a od Nového roku jsem si dal předsevzetí, že se všemi rozhovory skončím. Pořád opakuji to samé. Po třech letech už potřebuji trochu klidu a odpočinku. Takže se všemu budu snažit vyhýbat. Jako poslední věc jsem slíbil rozhovor pro MF Dnes a internetové stránky Třebíče.

Za rozhovor poděkovala Kateřina Boglio