Ustřelený začátek? Něco takového se nám nesmí stávat, říká novic Frömel

Šimone, přípravný zápas s pardubickou rezervou mi připomínal tak trochu přestřelku v Sarajevě. Jak jsi ho viděl ze svého pohledu?
Začátek byl nahoru dolů, v prvních několika minutách napadalo strašně moc gólů. Pro diváka atraktivní průběh, pro trenéry už tolik ne. Něco takového se nám nesmí stávat. Pozitivní je alespoň skutečnost, že jsme se za stavu 3:6 semkli a zápas dokázali vyrovnat. Škoda nájezdů.

Jaroslav Barvíř se po zápase nechal slyšet, že to byla vaše letošní doposud nejlepší prověrka. Souhlasíš?
Určitě souhlasím. Pardubice velmi dobře bruslily, zápas měl vysoké tempo.

Odehráli jste zatím čtyři přípravná utkání, přičemž na vítězství stále čekáte. Už je na místě zvednout varovný prst?
Nebral bych to tak. Mentalita je taková, že samozřejmě všichni chceme vyhrávat, ale pořád jsou to přípravné zápasy. Ty slouží k tomu, aby se vyzkoušely přesilovky, oslabení, zapracovali se noví hráči... Z pohledu výsledku budou důležité mistrovské zápasy.

Když mluvíš o zapracování nových hráčů, jedním z nich jsi i ty, takže jak tenhle proces probíhá u tebe?
Za mě v pohodě, jsem tady už skoro měsíc, takže si na systém zvykám. Myslím, že si všechno sedne.

Třebíč si zakládá na poctivé defenzivě, kdežto ty jsi většinu loňského ročníku odehrál v juniorce, kde se většinou hraje dost útočně...
Přesně tak, v juniorce se hraje úplně jiný hokej. Když jsem loni střídal zlínskou juniorku a áčko, taky jsem musel vždycky přepnout na úplně odlišný styl hokeje.

Předpokládám, že v Třebíči očekáváš hodně prostoru na ledě. Měla by to být tvoje průlomová sezona při přechodu do dospělého hokeje.
Jo, doufám v to. Ale zadarmo mi nikdo nic nedá, prostor na ledě si musím uhrát sám. Takže musím plnit pokyny trenérů a k nim přidat ještě něco navíc.

Nakročeno máš každopádně slušně, hned v prvním přípravném zápase jsi skóroval. Už tě kabina zkasírovala?
Něco jsem už platil, ale za první gól asi ještě ne. To mě čeká až v mistrácích. (usmívá se)

Znal jsi někoho z kabiny před příchodem do Třebíče?

Popravdě jsem neznal vůbec nikoho. Některé kluky jsem si ale pamatoval podle obličejů díky loňským vzájemným zápasům.

A že jich bylo dost. Ty jsi shodou okolností skóroval v pátém semifinále tady v Třebíči. Vybavil se ti ten moment při příchodu na zimák?
Vybavil se mi a popravdě nejen mně. Vzpomnělo si i pár kluků, že jsem ten gól dával zrovna já.

Narážky proběhly?
Naštěstí ne, takže dobrý. (směje se)

Jak se ti loni proti Třebíči vlastně hrálo?
Těžce a nepříjemně. Popsal bych to tak, že hokej ve vzájemných zápasech bolel.

Už jsi přemýšlel, jaký pro tebe bude první zápas proti Zlínu před rodinou a kamarády?
Přiznám se, že docela dost a sám nevím, co mám čekat. Každopádně se na to moc těším.

Budou ti doma fandit?
Rodina určitě jo, ale třeba kluci z juniorky určitě zůstanou u Zlína. S nimi se určitě budeme hecovat. (usmívá se)