V čem byl v utkání proti Šumperku hlavní problém?
Problém byl určitě v tom, že jsme nedali víc gólů, byť si myslím, že šance jsme si vytvořili. Věděli jsme, že Šumperk hraje o všechno, vlítli na nás a my na tři body bohužel nestačili.
Soupeř hrál takříkajíc na krev, že?
Přesně tak. Vždycky měli vytaženého jednoho nebo dva hráče, někteří se skoro ani nevraceli do obranného pásma. Bylo vidět, že hrají na to, aby body za každou cenu urvali.
Nezdálo se ti ale, že jste poslední třetinu odehráli až zbytečně pasivně?
V kabině jsme si řekli, že se budeme soustředit na obranu a na poctivou hru ve středním pásmu. Jak už jsem říkal, soupeř hráče vytahoval, takže my jsme se snažili nabírat si křídla. Odstoupeného jsme měli jen centra, takže právě proto to asi vypadalo, že hrajeme pasivně.
Co do dalšího zápasu hlavně zlepšit?
Myslím, že nás v sobotu čeká hodně podobný zápas, jaký jsme odehráli včera. Pardubice na tom taky nejsou nejlíp, takže to bude hodně urputné. Musíme se dobře připravit. Musíme dobře bruslit, být silní v osobních soubojích, a hlavně zlepšit zakončení.
Bylo by super, kdyby ses proti Pardubicím gólově prosadil, že?
Stoprocentně. Chci se ale hlavně soustředit na svou hru – být nepříjemný pro soupeře, brát jim síly a jestli k tomu dám gól, bude to příjemný bonus. Hlavní ale je, aby tým měl úspěch.
Tebou zmiňovaná fyzická hra je to, co od tebe očekávají trenéři?
Dá se to tak říct. Myslím, že ode mě očekávají hlavně dobrou defenzivní práci. Věřím, že jsem silový hráč, že dokážu být rychlý. Mým úkolem je dobře napadat, dohrávat souboje a nutit soupeře k chybám.
Bereš štaci v Třebíči jako restart?
Myslím si, že určitě ano. Restart jsem měl už na univerziádě, na které jsem byl a hned poté přišel trejd. Třebíč má výborný tým s výborným a propracovaným systémem, který by mi mohl vyhovovat. Teď bude důležité, abychom zvládli sobotní zápas a abych se během reprezentační přestávky se systémem sžil a aby se to zápas od zápasu zlepšovalo.
Na univerziádě jsi se shodou okolností potkal s Matějem Novákem.
V té době jsem o trejdu ještě nevěděl, ale s Matějem se známe. V minulosti jsme spolu strávili pár týdnů v přípravě Prostějova. Znám i pár dalších třebíčských kluků. Například Martina Dočekala, se kterým jsme se potkali na Spartě.
Třebíč už sis stihl projít?
Na to bude čas během reprezentační přestávky. Do Třebíče jsem přijel v neděli, prošel jsem si zimák, zařídil osobní věci, v pondělí jsme měli zápas, v úterý mě kluci vzali na oběd a ve středu byl další zápas. Ve čtvrtek ráno jsem musel ještě do Prahy. Kluci mi ale řekli, kam se mám v Třebíči zajít podívat.
Hodně lidí říká, že tady na Vysočině je fakt velká zima, jaký byl tvůj prvotní pocit?
Mně zima ani nebyla. Hrál jsem v Americe a v Kanadě, kde bylo i -20, takže tady je to pohoda. Uvidíme časem. (směje se)
Co ti dalo působení v zámořských juniorkách?
Naučil jsem se jazyk, naučil jsem se pracovitosti a samostatnosti. Hlavně tyhle tři věci. Poznal jsem spoustu lidí, v dnešní době už úspěšných lidí. Mělo to svoje pozitiva i negativa, ale pozitiva určitě převažují.
V zámoří platí, že nikdo nedostane nic zadarmo, že?
V Kanadě se tým neměnil, tam jsem byl na střední škole, kde bylo celou sezonu 20 frajerů. V Americe to bylo jiné, tam se trejdovalo skoro na denním pořádku. Nikdo neměl jisté místo. V týmu bylo 25 kluků, hrálo se na čtyři lajny, přičemž čtvrtá lajna chodila jen na pár střídání, takže bylo důležité dostat se do prvních tří lajn.
Odehrál jsi rovněž extraligové zápasy za Spartu…
Moc rád na to vzpomínám, do extraligy se chci zase vrátit. Velký zážitek byl zápas proti Brnu, kde Sparta vzdávala HOLD a pak zápas proti Brnu v Brně, kde jsem dal svůj první extraligový gól. To byl super pocit.
Schoval sis puk?
Jojo, puky za první góly si schovávám a mám je všechny doma vystavené. Doufám, že k nim brzo přibude i puk za první vstřelený gól v Třebíči. (usmívá se)
