Rozhovory
Martin Svoboda: Čeká nás přetěžká a bláznivá sezóna
11.09.2024
V juniorce jsou šikovní kluci, chválí své svěřence Jiří Otoupalík
Rozhovory
T ř e b í č – Asistent trenéra Horešovského, pan Jiří Otoupalík, není v Třebíči dlouho. Přišel sem před třemi týdny, aby pomohl nejen v "A" mužstvu, ale také v juniorce. Zatímco se seniorským hokejem má Horácká Slavia stále problémy, juniorka se po příchodu pana Otoupalíka zvedla a nyní hraje v polovině tabulky. U mužů je situace horší. Jiří Otoupalík však nehází flintu do žita a říká: "Pokusíme se ještě bodovat a bojovat aspoň o to dvanácté místo, aby se třebíčské mužstvo vyhnulo baráži."
Pane Otoupalíku, vy jste asistentem trenéra "áčka" a zároveň hlavním trenérem juniorky. V čem se obě tyto trenérské funkce liší? Která z nich je obtížnější?
(zamyšleně) Přiznám se, že jste mě dost touto otázkou zaskočil. Jako asistent u mužů se domlouvám na všem s mým kolegou, Pepíkem Horešovským. Stejné je to ale i u juniorky, kde spolupracuji se svým asistentem. Rozdíl je samozřejmě v tom, že u juniorů, co se týče sestavy, mám rozhodující slovo. Tak to bývá vždycky, hlavní trenér rozhoduje, jestli to bude tak nebo onak. Jak tyto dvě funkce vůbec zvládáte časově?
Můžu vám říct, že je to opravdu strašně náročné. Dopoledne trénuji muže a pak čekám celé odpoledne, než přijdou junioři. Další věc tkví v tom, že zápasů je opravdu neskutečné množství. Junioři hrají pátky a neděle, muži hrají středy a soboty, mívají vložené pondělky. Opravdu je to hodně náročné. Dojíždíte z Brna každý den?
Ano, jsem neustále na cestách. Naštěstí Brno není nijak moc daleko. Jak junioři, tak muži na tom nyní nejsou nejlépe. Junioři se sice teď trochu zlepšili, "áčko" je ale pořád poslední. Co by podle vás bylo potřeba zlepšit? Jsou ty problémy stejné?
To se dá jen velmi těžko srovnávat. Jsem tady jen tři týdny, junioři, aspoň co vím, taky měli špatný začátek, teď se začali ale zvedat. Vyhráli jsme už nějaké zápasy, tak věřím, že v těchto výkonech budeme pokračovat, abychom se mohli pohybovat v klidných vodách tak, aby zde nebyla obava ze sestupu. Vypozoroval jsem, že jsou tam dost šikovní, ale zároveň dost mladí kluci. Bude proto asi chvíli trvat, než si zvyknou na přechod z dorostenecké do juniorské soutěže. To byl asi také důvod počátečních horších výsledků. Poslední zápasy byly ale opravdu lepší a lepší, máme stoupající tendenci.
Co se týče mužů – proč je mužstvo tak dole, probíráme pořád s Pepíkem Horešovským. Kdybychom na to přišli, už bychom byli někde jinde (úsměv). Je to hlavně o další práci. Propast v tabulce začíná být dost velká, ale pořád to není tak hrozné. Zbývá ještě přes třicet zápasů, proto se pokusíme bodovat a bojovat aspoň o to dvanácté místo, aby se třebíčské mužstvo vyhnulo baráži. Ještě bych se chtěl vrátit k juniorům. Nedávno, asi před měsícem, jsme na našich stránkách uveřejnili rozhovor s Markem Lašem, který naznačil, že někteří hráči jsou dost nedisciplinovaní. Myslíte, že se to za ten měsíc změnilo?
Nedisciplinovanost se nachází v každé kolektivní hře, jak třeba u mužů, tak samozřejmě i u juniorů. Zde jsem se ale s větší nedisciplinovaností nesetkal, snad pouze v mém prvním utkání s Olomoucí, kde se objevily hrubé fauly. Myslím ale, že teď už jsou kluci srovnaní. Nedisciplinovanost se většinou týká toho, že někdo fauluje anebo nedodrží taktické pokyny. Někdy to ale vyplývá ze hry. Jste původem z Brna, hodně času jste strávil v Kometě. Můžete srovnat zázemí v Brně a Třebíči?
V Brně jsem trénoval s panem Bardou a tenkrát tam zázemí bylo velice špatné. Nemůžu to ale srovnávat se dnešní Kometou, která má nyní zázemí velice dobré. Změnilo se tam opravdu hodně, letos mají mužstvo, které jede. Co se týká třebíčského zázemí, byl jsem velmi příjemně překvapen. Ať už šatnami, zabezpečením mužstva, maséry, prostě celý servis kolem mužstva je v Třebíči na velice dobré úrovni. Opravdu velice dobré… Byl jsem opravdu velmi příjemně překvapen. Na závěr bych se rád vrátil k pondělnímu utkání Třebíče proti Brnu. Byl to pro vás trochu jiný zápas? Hecovali jste se třeba s někým z Komety?
V Kometě samozřejmě pár kluků znám, navíc jsem se Sváťou Číhalem trénoval v Rosicích. S Lubošem Oslizlem jsem odehrál celou kariéru a teď spolu bydlíme v jednom baráku (úsměv). Jistá motivace zde samozřejmě byla, byl jsem ale hlavně rád, že jsme vyhráli. Jenže to bylo jedno utkání a my jich potřebujeme vyhrávat víc.
(zamyšleně) Přiznám se, že jste mě dost touto otázkou zaskočil. Jako asistent u mužů se domlouvám na všem s mým kolegou, Pepíkem Horešovským. Stejné je to ale i u juniorky, kde spolupracuji se svým asistentem. Rozdíl je samozřejmě v tom, že u juniorů, co se týče sestavy, mám rozhodující slovo. Tak to bývá vždycky, hlavní trenér rozhoduje, jestli to bude tak nebo onak. Jak tyto dvě funkce vůbec zvládáte časově?
Můžu vám říct, že je to opravdu strašně náročné. Dopoledne trénuji muže a pak čekám celé odpoledne, než přijdou junioři. Další věc tkví v tom, že zápasů je opravdu neskutečné množství. Junioři hrají pátky a neděle, muži hrají středy a soboty, mívají vložené pondělky. Opravdu je to hodně náročné. Dojíždíte z Brna každý den?
Ano, jsem neustále na cestách. Naštěstí Brno není nijak moc daleko. Jak junioři, tak muži na tom nyní nejsou nejlépe. Junioři se sice teď trochu zlepšili, "áčko" je ale pořád poslední. Co by podle vás bylo potřeba zlepšit? Jsou ty problémy stejné?
To se dá jen velmi těžko srovnávat. Jsem tady jen tři týdny, junioři, aspoň co vím, taky měli špatný začátek, teď se začali ale zvedat. Vyhráli jsme už nějaké zápasy, tak věřím, že v těchto výkonech budeme pokračovat, abychom se mohli pohybovat v klidných vodách tak, aby zde nebyla obava ze sestupu. Vypozoroval jsem, že jsou tam dost šikovní, ale zároveň dost mladí kluci. Bude proto asi chvíli trvat, než si zvyknou na přechod z dorostenecké do juniorské soutěže. To byl asi také důvod počátečních horších výsledků. Poslední zápasy byly ale opravdu lepší a lepší, máme stoupající tendenci.
Co se týče mužů – proč je mužstvo tak dole, probíráme pořád s Pepíkem Horešovským. Kdybychom na to přišli, už bychom byli někde jinde (úsměv). Je to hlavně o další práci. Propast v tabulce začíná být dost velká, ale pořád to není tak hrozné. Zbývá ještě přes třicet zápasů, proto se pokusíme bodovat a bojovat aspoň o to dvanácté místo, aby se třebíčské mužstvo vyhnulo baráži. Ještě bych se chtěl vrátit k juniorům. Nedávno, asi před měsícem, jsme na našich stránkách uveřejnili rozhovor s Markem Lašem, který naznačil, že někteří hráči jsou dost nedisciplinovaní. Myslíte, že se to za ten měsíc změnilo?
Nedisciplinovanost se nachází v každé kolektivní hře, jak třeba u mužů, tak samozřejmě i u juniorů. Zde jsem se ale s větší nedisciplinovaností nesetkal, snad pouze v mém prvním utkání s Olomoucí, kde se objevily hrubé fauly. Myslím ale, že teď už jsou kluci srovnaní. Nedisciplinovanost se většinou týká toho, že někdo fauluje anebo nedodrží taktické pokyny. Někdy to ale vyplývá ze hry. Jste původem z Brna, hodně času jste strávil v Kometě. Můžete srovnat zázemí v Brně a Třebíči?
V Brně jsem trénoval s panem Bardou a tenkrát tam zázemí bylo velice špatné. Nemůžu to ale srovnávat se dnešní Kometou, která má nyní zázemí velice dobré. Změnilo se tam opravdu hodně, letos mají mužstvo, které jede. Co se týká třebíčského zázemí, byl jsem velmi příjemně překvapen. Ať už šatnami, zabezpečením mužstva, maséry, prostě celý servis kolem mužstva je v Třebíči na velice dobré úrovni. Opravdu velice dobré… Byl jsem opravdu velmi příjemně překvapen. Na závěr bych se rád vrátil k pondělnímu utkání Třebíče proti Brnu. Byl to pro vás trochu jiný zápas? Hecovali jste se třeba s někým z Komety?
V Kometě samozřejmě pár kluků znám, navíc jsem se Sváťou Číhalem trénoval v Rosicích. S Lubošem Oslizlem jsem odehrál celou kariéru a teď spolu bydlíme v jednom baráku (úsměv). Jistá motivace zde samozřejmě byla, byl jsem ale hlavně rád, že jsme vyhráli. Jenže to bylo jedno utkání a my jich potřebujeme vyhrávat víc.
Za rozhovor poděkoval Milan Krčmář
