Kolaps ve třetí třetině stál Horáky zápas proti Slavii

Aleš Totter – HC Slavia Praha: „My dnes odjíždíme šťastnější. Ne vždy máte tři body, když nehrajete šedesát minut. V první třetině měli domácí dobrý pohyb, je tady malé hřiště, se kterým jsme se sžívali. Můžeme se připravovat jakkoli, ale zase jsme měli špatný start do zápasu a dostali jsme první gól. Naše bilance v tom, že obdržíme první gól, je v této sezóně hodně špatná. První třetinu jsme uhráli na 0:1, ve druhé jsme začali mít lepší pohyb a vytvářeli jsme si šance, ale nedali jsme je. To, co jsme nedali v poslední minutě druhé třetiny, tu šanci do prázdné, se nám vrátilo ve třetí třetině, kdy jsme dali tři góly. Všechno to byly šťastné odrazy. Jednou ve středním pásmu a dvakrát šťastný odraz z rohu k brankovišti. Věříme tomu, že hokejový pán Bůh je spravedlivý a dneska to štěstí bylo pro nás a zasloužili jsme si ho. Tím zlepšením od druhé třetiny a pracovitostí. Ale musíme hrát šedesát minut. Teď nás čeká těžký dvojzápas, zase se musíme zkoncentrovat, protože to budou jiní soupeři a jiná hřiště. V každém sportu je teď preferovaná rychlost a já s tímto malým hřištěm vůbec nemám problém, neměl bych problém, kdyby to bylo na všech zimákách. Hra je pak rychlejší, kontaktnější a musíte být daleko pohotovější ve střelbě v předbrankvovém prostoru. Je to trochu na úkor takové té české chytrosti, ale viděli jste sami, že nám trvalo dvacet minut, než jsme si na to zvykli. Myslím si, že pro hokej je to super. I ten stadion má své kouzlo a ta jedna zaplněná tribuna, bylo tady nějakých pět, šest set lidí, což chodí v této soutěži na hodně zápasů a je to tam mrtvé. Tady je atmosféra výborná a hraje se tady dobře.“

David Dolníček – SK Horácká Slavia Třebíč: „My jsme do zápasu vstoupili dobře. Slavia nám přišla taková ospalá, využili jsme toho jedním gólem, ještě jsme měli pár nadějných šancí, protože jsme se chtěli tlačit do brány, což se nám celkem dařilo, ale byl z toho bohužel jen ten jeden gól. Druhou třetinu jsme z toho tempa trošku vypadli, Slavia se naopak dostala do hry. Přesto jsme měli samostatný nájezd a několik přečíslení, která jsme ale nesehráli ideálně. Přesilovka nic, takže jedeme pořád 1:0 po dvou třetinách, což už známe. Dáme nějaké pokyny, nastoupíme do třetí třetiny, chceme dobře bránit a hrát aktivně. Ale hned po dvaceti vteřinách máme hráče samotného před naší bránou, nikde nikdo. Tu situaci jsem ještě pořádně neviděl, nerozumím tomu – 1:1. Pak měli hráči trochu hlavy dole, ale dostali jsme přesilovku, ve které jsme měli obrovské šance, zase vůbec nechápu proč to není gól. Po přesilovce neubráníme předbrankový prostor a prohráváme 2:1. Dorážka, 3:1 a je po zápase. Podle mě můžeme tento rozhovor nahrát jeden a pouštět ho pořád dokola. Dáme jeden gól na zápas, gólman je pak ve stresu celý zápas, to samé obránci. Nejsme schopni nic proměnit a pak nás srazí nějaká maličkost nebo individuální chyba. Ještě jsou nějaké týmy, které jsou na tom hůř než my. Věříme, že naše mužstvo má sílu a je potřeba zapracovat na hlavě, na koncovce, chytit se. Nezbývá než dřít a makat. Nespokojenost diváků samozřejmě chápu, ale hráči dvě třetiny hráli dobře, i tu třetí. Bohužel dostáváme smolné góly a my nejsme schopni puk za gólmana dotlačit. Musíme zůstat pozitivní. Diváky chápeme a děkujeme jim. Víme, že se to těžko kouše, ale v sobotu hrajeme zase a po tomto těžkém direktu se musíme zvednout a hrát dál.“