Po pauze na vítěznou vlnu. Horáci přetlačili houževnatý Frýdek-Místek

David Dolníček – SK Horácká Slavia Třebíč: Dnes nás čekal po týdnu volna těžký soupeř, takže jsme čekali složité utkání. Nevstoupili jsme do něj úplně dobře a první třetina se nám nelíbila. Doufali jsme, že skončí 0:0, ale soupeř v jejím závěru proměnil přečíslení, které jsme mu nabídli v této části hry dvakrát. Navíc jsme v první třetině udělali i dva zbytečné fauly. Na to jsme museli o přestávce v šatně reagovat. Ne nějak zle, spíš jsme se snažili probudit a podobně. Druhá třetina už z naší strany měla nějaké parametry. Přesilovkou, i když jsme ji nevyužili, jsme se dostali do tlaku. Většinu času jsme ve druhé třetině strávili v útočném pásmu, nicméně soupeř hrál velmi obětavě, hodně nám toho zblokoval a my jsme nebyli schopni jeho val prostřelit. Naštěstí to tam Miha Štebih v poslední minutě procpal, a to si myslím, že byl klíčový faktor zápasu. Tím gólem jsme se dostali na koně a třetí třetina byla z naší strany perfektní. Myslím, že jsme mohli přidat ještě nějaké další góly. Nicméně na konci jsme jednu situaci nevyřešili dobře a ještě jsme se dostali do dvouminutového oslabení a pod tlak, který jsme ale přežili. Dali jsme pak gól i do prázdné. Ten jsme mohli dát i dřív, Míša Vodný nás trošku napnul. Ale máme parádní tři body z utkání s těžkým soupeřem, který přes přestávku posílil a dělá všechno pro to, aby se zvednul. Byl to těžký zápas, mančaft šlapal, podpořený výborně Brožkou vzadu. Klobouk dolů před klukama a jsme rádi za tři body. Po přestávkách to tak občas bývá, že člověk trošku neví, co to s týmem udělá. Buď to vyjde, nebo je to pak takové složitější. Navíc se hrálo od tří hodin, což už jsme delší dobu neměli. Lehký zápas jsme ale nečekali, soupeř je kvalitní, i když v tabulce je ve spodní části. Nicméně kvalitu má a jsme rádi, že máme tři body, že jsme to otočili, což je také cenné.

Marin Hrnčár – HC Frýdek-Místek: Těžko se hodnotí zápas, který prohrajete. Přesto, že proti nám stálo velmi kvalitní mužstvo, třicet minut jsme dobře dodržovali to, co jsme si řekli, dobrý herní plán. Věděli jsme, že soupeře nesmíme pustit na puk a do volného prostoru. Těch třicet minut to bylo tak, jak jsme chtěli. Domácí se těžko prosazovali, neměli puk pod kontrolou, museli chodit do soubojů. Byli jsme i bruslařsky aktivní. To byl ten herní plán, který jsme chtěli dodržet. Potom se nám to sesypalo. Hlavně jsme nezvládali standardky, jako jsou například vhazování u nás v pásmu. Z toho soupeř dokázal těžit, dal z toho i dva góly. Jak vyrovnávací, tak i ten druhý. To byl problém. Soupeř hrál výborně přesilové hry, naopak my jsme hráli skvělá oslabení, i když jsme v nich měli i kousek sportovního štěstí. Pak už převzal iniciativu domácí tým, začal být silnější na puku, začaly ty jeho rotace. Nějak jsme to ještě zvládali, ale už jsme se nedostávali do vyložených šancí. Spíš naopak, byli jsme hodně pod tlakem, ale utkání bylo stále výsledkově otevřené. Do power-play jsme šli s tím, že chceme vyrovnat na 2:2, ale dostali jsme gól do prázdné. V této sezóně už asi po osmé, takže tato činnost nám nejde. Myslím si, že mohla rozhodnout právě ta první třetina. Měli jsme tam dvě tři přečíslení, dvě tři fakt vyložené šance. Špatně jsme tam hráli přesilové hry, hodně zbrkle. Chtělo to víc klidu na hokejky. Tam kdybychom soupeři víc odskočili… Ale na kdyby se nehraje. Nám by se hrálo líp, soupeři zase hůř. Myslím si, že třetí třetinu už byl soupeř lepší a my jsme se nedokázali vrátit na vlnu z první třetiny. Branku jsme dali třináct sekund před první sirénou, soupeř nám to krásně vrátil golem v posledních vteřinách druhé třetiny. Zase je to o těch standardních situacích. Jakmile přijdou závěry třetin nebo klíčové situace, musíte to vhazování vyhrát, nebo aspoň pokazit soupeři. Jemu se dařilo vhazování u nás vyhrávat, a to byl pro nás problém od půlky zápasu. Tím pádem se domácí dostávali do tlaku, získávali prostor a vlastně z toho padly i dva góly. Soupeř to vlastně hned potrestal.