Třebíčskou jízdu nezastavila ani Poruba, Horáci dokázali zvítězit na severu Moravy 2:1 po samostatných nájezdech. Jako jediný tým v soutěži tak stále zůstávají neporaženi.
„Byl to náročný zápas, protože se dlouho hrálo 0:0. Na konci druhé třetiny jsme sice dali na 1:0, ale pořád nebylo nic hotového, což se bohužel potvrdilo. Nakonec ale z Poruby odvážíme dva body, za které jsme moc rádi,“ říká brankářská jednička Pavel Jekel.
Šestadvacetiletý maskovaný muž přiznává, že za dlouhotrvajícího stavu 0:0 je zápas přece jen trochu jiný než obvykle.
„Snažím se pořád jet si to svoje, ale je pravda, že když je to dlouho 0:0, tak to v hlavě máte, protože nechcete dostat gól, aby váš tým prohrával. Když je to třeba 5:1, tak sice taky nechcete inkasovat, ale zároveň víte, že když se to stane, tak se ještě nic hrozného neděje.“
Poruba před sezonou vyhlásila útok na extraligu. Jenže svěřencům Jiřího Šejby se zatím nedaří podle očekávání, tento fakt však podle Pavla Jekela nebyl na hráčích HC RT TORAX znát. „Byli silní na brankovišti, navíc hráli podobný systém středního pásma jako my, takže bylo těžké se prosadit. Zvlášť když měli před bránou urostlé beky, kteří kluky nepouštěli k dorážkám.“
Takové nájezdy už jsem dlouho nezažil
Nesmlouvavá bitva nakonec dospěla až do samostatných nájezdů, které byly vskutku atypické. Hned devět z deseti exekutorů totiž uspělo.
„Takové nájezdy jsem dlouho nezažil, abych dostal čtyři góly z pěti pokusů. Ale musím říct, že kromě Korkiakoskiho, kdy jsem se nechal trošku nachytat, tak ty ostatní nájezdy byly opravdu dobře trefené. Za mě jsem s těmi třemi dalšími proto nemohl nic moc dělat. Jak říkám, mrzí mě nájezd Korkiakoskiho,“ vykládá Pavel Jekel.
A dodává: „Kluci jich dali všech pět, takže mi pomohli.“
Když máme dobrovolný led, tak ani nejdu a dělám si regeneraci
Poslední nájezd však třebíčská stálice lapila. Byl to klíčový moment v cestě za druhým bodem. Bývalý Horák Šimon Szathmáry totiž na Jekela nevyzrál. „Pamatoval jsem si, co dělával v Třebíči, ale že bych přesně věděl, jak tentokrát zakončí, tak to ne. Vím, že má hodně šikovné ruce, já jsem se s ním hlavně snažil bruslit a nereagovat na první naznačení. Poté už jsem si ho vybruslil a on mě trefil do betonu.“Sezona už běží na plné obrátky, však se také poprvé hrálo i v pondělním termínu. „Myslím, že jsem jediný brankář v první lize, který zatím odchytal kompletní zápasovou porci. Je to náročné, ale díky tomu, že se vyhrává, tak se energie vrací. Navíc trenéři mě chápou, když máme například dobrovolný led, tak já ani nejdu a místo toho si dělám regeneraci. Takže je to v pohodě,“ má jasno Jekel.
A co čeká nejlepší brankář loňského ročníku Chance ligy od následujícího zápasu s Přerovem? „Mají tam hodně mladých kluků, hrají bruslivě a houževnatě. My proto musíme bojovat a musí nám jít nohy, abychom zase vyhráli.“