HC Olomouc: Halász – Kadela R., Houdek, Janáček, Ondrušek, Drtil, Staněk, Bartoň – Vodný, Selingr, Knotek, Diviš, Řípa, Herman, Kindl, Rác, Pekr, Kucharczyk.
Komentář k zápasu
I přes to, že v posledním utkání Horáci doma nestačili na Mladou Boleslav, kdy se svěřencům Pokorného nepodařilo dohnat zpackaný úvod zápasu, rozhodně bylo na čem stavět. Hráči předvedli bojovný výkon, po kterém jim diváci ve stoje tleskali. Kdo byl na posledním klání Třebíče, tak tomu přišlo zcela logické, že při absenci gólmana Faltera dostal prostor talentovaný Dusík, který v posledním klání nastoupil od konce úvodní třetiny a branku neinkasoval.Ale v utkání proti Olomouci bylo vše zase jinak. Bojovnost, nasazení, střelba, to vše co k hokeji patří domácí hráči, jakoby zapomněli někde v šatně. Olomouc byla jasně lepší a ovládala s kotoučem celou ledovou plochu. Obrázek hry, který byl stejný celých šedesát minut.
Pravda, úvodní branka Olomouce padla trochu se štěstím, kdy se kotouč po střele Selingra odrazil od mantinelu k Radimu Kucharczykovi a tomu již nedělalo problém uklidit kotouč za bezmocného brankáře Dusíka.
Asi bych marně vzpomínal na nějakou povedenou útočnou akci domácích, je pravdou, že v úvodu ani hosté nepředváděli hokej bohatý na šance, ale byly při nejmenším produktivní. Hned druhou velkou šanci totiž proměnili ve druhou vstřelenou branku.
V 8. minutě si Matěj Pekr počkal na pohyb Dusíka, který se proti jeho manévru položil, a poté celkem v pohodě trefil odkrytou domácí klec.
Ani oddechový čas, ani přesilovka, nic domácí nenastartovalo, Olomouc naopak udeřila v 19. minutě potřetí, tentokrát v početní výhodě. Branka to byla ale spíše darovaná. Mikeska, který měl čas a kotouč na hokejce si chtěl podržet kotouč, místo toho aby vyhodil, ovšem byl o něj obrán Řípou, který našel volného Knotka, který zvýšil na rozdíl tří branek. Pro Mikesku tím dnešní zápas předčasně skončil.
Fanoušci ale věřili, protože proti Boleslavi, která také vedla po úvodní části o tři branky, se také podařilo domácím borcům bojovným výkonem vrátit se do zápasu. Každé utkání je jiné a o tom jsme se přesvědčili hned ve 21. minutě, kdy naděje na zdramatizování utnul Jiří Ondruška, ten využil volného prostoru, v klidu si zamířil a trefil přesně pod víko.
A ve 30. minutě znovu Jiří Ondruška, v přesilovce Kohoutů prostřelil vše, co mu stálo v cestě. To už se mezi tři tyče chystal další mladík v dresu Třebíče, Daniel Zelenka.
Uvolněnost a lehkost panovala na hokejkách Olomouce. Třebíčští už se asi viděli v šatně a pokud možno po konci zápasu, chvílemi už tomu i odpovídalo tempo hry. Tak to ale v takových zápasech někdy bývá.
Ve 33. minutě byl pokořen i brankář Zelenka, když jej povedenou střelou překonal Jiří Řípa. V poslední minutě druhé části se ještě trefil Tomáš Houdek.
V poslední části hry už gól nepadl, obrázek hry byl vlastně pořád téměř identický. Dnes opravdu těžko hledat pozitiva ze strany Třebíče. Možná snad jen ospravedlnit oba domácí gólmany, kteří za většinu branek opravdu nemohli, kvalita byla prostě na stranách hostů.
Ačkoliv po minulém zápase bylo hráčům i přes prohru poděkováno a zatleskáno za bojovný výkon, dnes to nemohl udělat ani ten největší optimista.
Tiskovka po utkání Třebíč - Olomouc 0:7
Jan Wasserbauer po utkání Třebíč - Olomouc 0:7
Jiří Ondrušek po utkání Třebíč - Olomouc 0:7