Působení v rodné zemi

Pomoc rodné Třebíči

Dobrého přítele si Patrik za mořem našel také ve středním útočníkovi Ďáblů Brendnu Morrisonovi. Dvakrát nastoupil s tímto kanadským centrem také za Třebíčskou Horáckou Slavii.

Jejich start přilákal do hlediště mnohé z fanoušků. Tito dva kvalitní hráči NHL měli lví podíl na prvním bodovém zisku třebíčského celku v sezóně 1999/2000. Eliáš však necítil, že by rodnému městu měl něco vracet za svůj hokejový růst, ale rád si v třebíčském dresu zahrál. "Chtěl jsem klukům pomoct. Znám se s nimi, jsme kamarádi. A tamní fandové si zaslouží, aby manšaft hrál nahoře. Myslím, že jsme jim ve dvou zápasech alespoň trochu pomohli. Třebíč na tom nebyla zrovna dobře a kluci se během dvou zápasů psychicky zvedli." Třebíč se za působení na třebíčském ledě odvděčila svému rodákovi 4. místem v anketě Horáckých novin Sportovec roku 1999.

Účast v extralize

Za oceán zamířil Patrik Eliáš z kladenského dresu, když se však vrátil na prázdniny do rodné země, pomáhal s rozjezdem do sezóny v Pardubicích, kde pardubický dres oblékl šestkrát. Nutno dodat, že byl na ledě velmi vidět. "Stejně to nebylo podle našich představ. Byl jsem ale rád, že mně i Morrisonovi pardubické vedení hraní v extralize umožnilo. O Kladnu jsem ani neuvažoval, ve své podstatě mne tam nic netáhlo. Uvažoval jsem spíš o Znojmě, kam jsem to měl z Třebíč blízko. Ale nakonec jsem se rozhodl pro Pardubice. Čtyři roky jsem v domácí soutěži nehrál a tak jsem čekal, jestli se to nějak projeví." Od startu v naší nejvyšší soutěži očekával především pobavení, chtěl si také na své konto připsat co nejvíce bodů do kanadského bodování. Ke každému utkání chtěl nastoupit se stoprocentní snahou získat bodový zisk pro Pardubice.

Zde se ukázal v dobrém světle, i když on o svých výkonech nehovořil příliš optimisticky. "Čekal jsem to lepší, jenže ono se hůř hraje, když vás každou chvíli někdo chytne za hokejku nebo zahákuje. Určitě jsme chtěli s Brendanem v Pardubicích vyhrát víc zápasů než tři, ale bohužel se nám to nepovedlo," tvrdí Eliáš, který si za jednu branku a čtyři asistence připsal pět bodů do kanadského bodování. "Byl jsem velmi překvapen, jaký technický hokej se zde hraje, obsahuje totiž strašně moc držení a nebezpečné hry hokejkou. Česká extraliga má velmi dobrou úroveň, ale některé zákroky by měli rozhodčí důsledněji trestat. Čeští hokejisté nejsou zvyklí na tak tvrdou, ale čistou hru, jaká se praktikuje v zámoří. I to je však dobrá zkušenost a nám hlavně prospělo, že jsme byli v zápasovém tempu a zatížení. V NHL se hraje tvrdě a ostře, jenže tělem. Mnozí z obránců by na zámořskou soutěž měli, až na jednu maličkost. Pořád by seděli na trestné lavici. Na druhou stranu díky širšímu hřišti si člověk mohl dovolit i nějakou parádičku navíc, pro lidi. Bylo skvělé, že nás Pardubické vedení nechalo hrát svou hru s bránícím centrem. Samozřejmě jsme se museli podřídit taktice mužstva, ale měli jsme trochu víc prostoru." komentovala své působení v české nejvyšší soutěži jedna z nadějí pro národní tým.

Pardubický trenér Milan Chalupa zámořské posily jen chválil: "Eliáš s Morrisonem byli ve dvou posledních utkáních vůdčími postavami našeho týmu. Je radost sledovat, s jakou chutí a nasazením trénují a hrají. Perfektně se chovají i v kabině a já doufám, že mladé hráče bude jejich přístup k hokeji správně motivovat." Posily z Pardubic odešly, ale něco by po nich přece jen mohlo zůstat. "Přál bych si, aby si naši hráči přisvojili jejich špičkový přístup k tréninku, zápasům a médiím. Hokejisté ze zámoří, jakmile se jim v některých utkáních nedařilo, otevřeně kritizovali sami sebe. To je věc, se kterou se v extralize téměř nesetkáváme," tvrdí generální manažer Kusý.

Účast v extralize 2

V sezóně 04/05 byla věhlasná NHL přerušena z důvodu stávky, celá řada špičkových hokejistů hrála v české extralize. Patrik Eliáš odehrál první polovinu sezóny společně s Tomášem Vokounem a jinými hráči z NHL v týmu HC Znojemští Orli, kde se setkal s dalším odchovancem Horácké Slavie Třebíč, Romanem Eratem.

V 28 zápasech si připsal 28 kanadských bodů za 8 branek a 20 asistencí, poté se vydal za ruským angažmá do klubu Metallurg Magnitogorsk, na ruskou anabázi ale nebude vzpomínat příliš v dobrém, neboť se nakazil žloutenkou, ze které se dlouho zotavoval.

Den Dominátora

Odvážný, 183 cm vysoký hokejista, který bezpochyby svázal svou kariéru se severoamerickou NHL, se objevil i na Dnu Dominátora v Liberci. Ukázal tak, že se dokáže bavit i s ostatními sportovci. Týmu Dominika Haška nastřílel pět branek, nejvíc ze všech účastníků exhibičního utkání. S polyetylenovou plochou, na níž se hrálo, se setkal poprvé v životě, ale nijak ho nenadchla. "Na umělém ledě se hraje mnohem hůř, museli jsme si na něj všichni zvykat. Nedovedu si představit, že bych na něm třeba pravidelně trénoval. Hokeji to na kráse nepřidalo, ale jinak věřím, že jsme diváky dobře pobavili," poznamenal.

Pro Hockey Academy

Tato letní hokejová akademie nabízí všem účastníkům možnost získat zcela nové zkušenosti, které mohou využít jednak ke zlepšení vlastní sportovní výkonnosti, ale zejména ke zvýšení svých lidských kvalit. Šéftrenéři a hlavní organizátoři PHA, Jiří Ryžuk a Tomáš Pacina sestavují každoročně program, který všem účastníkům nabízí mnohem více než pouhé soustředění před novou sezónou. Kvalitu tréninku garantuje vysoká odbornost a velká zkušenost trenérů jednotlivých skupin ve spolupráci s kvalitními asistenty. Výjimečnou akcí každého kurzu je návštěva PHA hosta. Každoročně přijíždějí olympijští vítězové, mistři světa a hráči NHL. Pro účastníky jsou tyto návštěvy příjemným zpestřením náročného programu. Besedy, společné tréninky, neformální dialogy s hvězdami našeho hokeje umožní každému z účastníků důležité zjištění, že tito hráči nejsou žádnými "bohy", ale že byli úplně stejnými kluky a nahoru se dostali poctivou prací. Pro Hockey Academy navštěvují pravidelně takové hvězdy jako např. Petr Sýkora, Robert Reichel či Martin Straka (všichni již 3x v PHA), byli tu také František Musil, Jiří Šlégr, Jaroslav Špaček a Patrik Eliáš. Velká pestrost tréninkových prostředků (powerskating, aerobic, motivační video, turnaje a soutěže) velmi zvyšuje motivaci hráčů k vlastnímu zlepšování. Pomocí speciálních cvičeni, v rámci mnoha soutěží a turnajů a zaměřením všech činností v průběhu celého týdne jsou účastníkům vysvětlovány zákonitosti týmové práce. Všechny tyto skutečnosti dělají z PHA zcela výjimečnou akci, která zůstává všem jako nezapomenutelný zážitek.

Vztah k Třebíči

Patrik má zatím trvalé bydliště v Třebíči a stále ještě neví, jak bude tuto otázku řešit. "Abych řekl pravdu, čím déle jsem v zámoří, tím lépe se mi tam žije, protože lépe poznávám jazyk i lidi. Život je tam výborný, zvláště když dělám to, co mě baví a navíc je to dobře placené. Nyní je těžké mluvit o návratu, i když jsem si vědom, že tady je zatím můj domov a v budoucnu mě čeká určitě velice těžké rozhodování." Věří však, že ještě deset let bude hrát hokej za mořem a tudíž nebude moci za rodnou Třebíč ani za žádný jiný klub nastoupit, neboť po podepsání smlouvy s New Jersey Devils, na kterou Patrik tak dlouho čekal, nesmí nastoupit za žádný jiný tým.

Vztahy s ostatními hokejisty

Od malička hrál s Michalem Mikeskou, Romanem Hlouchem (Horácká Slavia Třebíč) a mezi českými hokejisty má spoustu přátel. Skvělý vztah jak na ledě, tak i mimo má Patrik v New Jersey také s Petrem Sýkorou. Na ledě spolu řádí jak černá ruka. Jsou jako Patera s Procházkou, jen s tím rozdílem, že se prosazují i bez přítomnosti toho druhého. Je pro ně oba dobré, že je v týmu někdo, s kým si velice dobře rozumí. Z Elího (jak mu Petr Sýkora a jeho přátelé říkají) si však někdy dělají Sýkora a Robert Holík legraci, že je vesničan. Češi drží za mořem pohromadě a nevadí, jestli hrají spolu nebo každý na jiné straně. Vždycky si k sobě najdou cestu a to jak po zápase tak i během něj. Také velký Jaromír Jágr patří mezi ty, kdo rádi poklábosí s mladými hráči na vzestupu, jako je Patrik Eliáš. "Já jsem tenkrát hrál za New Yorskou reprezentaci a začal se poohlížet po NHL a už tenkrát byl mým vzorem Jaromír Jágr. Ten zrovna tou dobou začínal v NHL a už tenkrát byl neuvěřitelný." Jágr si za Eliášem chodí možná i pro radu, tím spíš, že 26 z New Jersey letos připomíná ostře nabitou zbraň a to proto, že jeho úspěch je postaven na sebevědomí, talentu a hlavně tvrdé práci. A co si myslel zpočátku o Patrikovi a Petrovi Sýkorovi jejich spoluhráč a krajan z Jihlavy Robert Holík? "Pokud makají, je to dobré, jakmile poleví, hned je to vidět. Musí si uvědomit, že je třeba jet pořád na doraz, to znamená na každém tréninku. Oběma prospěla změna trenéra. Mají to teď mnohem lepší. Trenér Lemaire, kterého naštěstí vystřídal Ftorek, sázel na starší hráče, Ftorek klukům dává pořád šanci." A co říká o Robertovi Patrik? "Když jsem přišel do New Jersey, tak Robertovi už dělalo problémy mluvit česky, protože tam nikoho z Čechů neměl, navíc má ženu Američanku. S Petrem Sýkorou jsme jej ale brzy česky donutili mluvit. V začátcích mně i Petrovi Bobby určitě hodně pomohl. I teď spolu trávíme my tři spoustu času, chodíme společně do kina, na cestách jsme pohromadě, zajdeme spolu na večeři. Vzájemně se vždy podržíme."