Menu +

Nadějné začátky mladého hokejisty

První hokejové krůčky

U kolébky malého Patrika Eliáše, který se narodil 13. 4. 1976 v Třebíči, stály určitě sudičky s bruslemi a hokejkou v ruce. S ohlédnutím na odehrané sezóny v NHL lze říct, že ani zdaleka nešetřily pro Patrika talentem a dalšími vlastnostmi, které každý hokejista potřebuje. Trenéři i jeho spoluhráči si jej cení pro jeho schopnosti na ledě i v kabině. Ale pohádka o velmi nadějném hokejistovi začala však ještě dříve, než mladý Patrik přišel do Ameriky.

Hokejová základna 1985. V horní řadě, šestý zleva, před trenérem Petrem Jakoubkem, stojí malý Patrik Eliáš.

"S hokejem jsem začínal v pěti letech - tenkrát v třebíčském Elitexu. Tenkrát mne trénoval Vladimír Bouzek. Tady jsem hrál do osmé třídy a pak přišla na řadu škola na Kladně. Třebíčský hokej byl dobrý, ale ne natolik, abych se prosadil do extraligy. Z toho důvodu jsem se snažil dostat do Jihlavy, Brna nebo do Kladna, kde působil kamarád mého bratra, Martin Valík. V Jihlavě mne odmítli. Nevím z jakých důvodů. Do Brna jsem pak už nechtěl, protože tam šel hokej hodně dolů. A tak rodinná rada rozhodla, že pojedu na talentové zkoušky na Kladno. Testy dopadly dobře. V Kladně jsem prožil vynikající období v juniorech. Trénoval mě pan Šindler. To byl první člověk, který mi dal velkou šanci. Hrál jsem hodně, stavěl mě vždycky s těmi pravými spoluhráči. Za mnohé vděčím právě jemu. Někdy v šestnácti jsem pak začal nastupovat za chlapy a tolik příležitostí jsem už nedostával. Patnáct zápasů za sezónu, přitom jsem naskočil třeba jen v jedné třetině, někdy ani to ne. Když jsem do Kladna přišel, byl jsem střízlík. Malej hubenej, až od těch šestnácti jsem na sobě trošku začal pracovat. Pan Šindler mi pomohl do juniorské reprezentace a já se potom zúčastňoval snad každé akce. Už v dresu Poldi jsem prošel všemi mládežnickými výběry, jen mistrovství dvacítek mi uteklo. Do áčka Kladna jsem se prosadil v sedmnácti letech a za dvě sezóny odehrál asi pětatřicet zápasů, čímž jsem v naší extralize skončil." Odchod do Kladna považuje za jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, jaké kdy v životě udělal. Vždyť jeho prvním velkým snem byla účast v některém z extraligových mužstev.

Odchod do Ameriky

Patrik Eliáš

V 19 letech však poslechl volání zámoří a odešel do Ameriky. Opustil důvěrně známé prostředí a vstoupil do neznámé řeky, kterou začal brázdit zprvu nesmělými tempy. "Ve 14 jsem odešel z domova, 4 roky jsem se učil mimo své město, domů jsem se dostal tak na měsíc, někdy i na dva. Takže jsem si pak uměl poradit, když jsem přišel do Ameriky a začal na farmě v Albany." Zde hrál v severoamerické AHL (American Hockey League) v dresu Albany River Rats. "Popravdě řečeno, problémy s jazykem jsem měl, asi jako každý Evropan, který do Ameriky přijde. Učil jsem se angličtinu, poznával životní styl, americkou kulturu, prostě všechno. Kdybych však nyní mohl měnit, odešel bych ještě dřív. Mladí kluci teď vědí, jako já tenkrát, že když na sobě zapracují, mohou hrát i v té nejlepší hokejové lize světa."